Většina z nás snad stále věnuje péči tomu, aby zbavila svůj slovník urážlivých slov a nevhodných frází. Časem se totiž náš slovník může stát místem pro mikroagrese, které sice nemají za cíl ublížit, ale přesto působí úzkost ostatním. V době, kdy je navíc společnost silně polarizovaná a setkávají se různé pohledy nad společenskými tématy je mikroagrese rostoucí problém.
Termín mikroagrese poprvé popsal profesor Harvardské univerzity Chester Middlebrook Pierce v roce 1970, když popsal urážky, nepodložená zamítnutí a odbytí, jimž byli běžně podrobováni Afroameričané, dle jeho pozorování.
Možná někteří z vás již znají můj předchozí článek: Mikroagrese jež zmítají dnešní firmy a celou společnost
Mikroagrese v práci
Mikroagrese v našem zaměstnání nebo i na dalších místech a skupinách probíhají stále, takže je důležité vědět, jak je účinně řešit a včas je také rozpoznat. Existují způsoby, jak je zmírnit pozitivním a produktivním způsobem prostřednictvím zdravého dialogu, pokory a empatie, ale musí druhá strana skutečně chtít.
Strávíme spoustu času v práci a to, jak se k sobě chováme v kancelářském nebo výrobním prostředí, je důležité pro to, jak se cítíme celkově. Pokud nemá vaše firma možnost získávání zpětné vazby z vnitřního a vnějšího prostředí, často se o mikroagresích ani nedozví, a přitom v mezilidských vztazích a komunikaci celkově hrají tak důležitou a zásadní roli.
Co je mikroagrese, mikro-agrese
S cílem poučit veřejnost o tom, co jsou mikroagrese a jak se vyhnout jejich používání, se objevila nová encyklopedie s názvem Micropedia, která zdůrazňuje každodenní slova nebo fráze používané k cílení na marginalizované skupiny. Dle mě se jedná o skvělý nástroj, který určitě stojí za to přeložit do dalších jazyků.
Stránka třídí různé mikroagrese podle kategorií, jako je rasa, pohlaví a postižení. Vysvětluje, proč je každý komentář škodlivý, a obsahuje příklady ze skutečného světa a zpravodajské články, aby veřejnost dále poučila, proč by se této frázi měla vyhnout. Dokonce ani ti, kteří jsou v těchto diskriminovaných skupinách, si sami možná neuvědomují, že říkají něco urážlivého někomu z jiné skupiny diskriminovaných.
První skupina zahrnuje ty, kteří byli na příjmu zdánlivě nenápadného komentáře a požadují potvrzení, že tato fráze byla skutečně urážlivá. Za druhé, platforma bude užitečná pro ty, kteří se chtějí ujistit, že náhodou nepoužívají urážlivá slova a fráze. A konečně by jej mohly využívat i akademické instituce a společnosti k školení svých zaměstnanců, aby lépe respektovali diverzitu na pracovišti.
