Mám pro vás dobrou zprávu AI vás nenahradí, teda ne všechny, a ne všude nebo možná bude jen další záminkou. Možná, že se vrátíme společně k jednomu stolu a budeme muset začít od začátku, kde se to vše pokazilo.
„Tu miliardu spálíš,“ Gates o investici do OpenAI
AI bublina 2025/2026/2027 atd.
Rok 2025 měl být rokem, kdy umělá inteligence změní úplně všechno. Generální ředitelé a IT odborníci se každý den předháněli v tom, jak AI nenahradí jen softwarové inženýry, ale celé týmy napříč všemi organizacemi. Sám jsem psal články o tom, koho to zasáhne a jak se přizpůsobit době a místu dopadu. Jako třeba zde moje rubrika o AI: https://www.kmosek.com/ai-umela-inteligence/
Ale jak říká jeden známý politik: „Jen idiot nemění své názory.“ Musím souhlasit a svůj názor jsem po pečlivém pozorování, studiu a rešerším změnil.
Nakonec prý zůstane jeden jediný samostatný zaměstnanec, který bude řídit tzv. AI agenty, protože všichni ostatní se stanou již nadbytečnými. Pozor změna, je rok 2026 a nic se nezměnilo, takže budeme muset začít přemýšlet nad tím, co se s AI vlastně stalo.
AI, kde je chyba?
Sam Altman, aktuálně generální ředitel OpenAI, kdysi ne zcela úspěšný podnikatel firmy Loopt, ve svém blogovém příspěvku s názvem Reflections: ohlédnutí za rokem 2024 píše o tom, jak firma od svého založení před devíti lety usiluje o vytvoření AGI s maximálním přínosem pro lidstvo, a reflektuje náročnost budování firmy od nuly v neznámé technologické oblasti, kde chybí návody a zkušenosti.
Spuštění ChatGPT v listopadu 2022 vyvolalo nebývalý růst a ukázalo potenciál AI, ale přineslo i stres, konflikty a potřebu učit se z vlastních chyb. Altman zdůrazňuje význam soudržného týmu, důvěry ve vedení, různorodé správní rady a podpory partnerů a přátel, kteří pomohli překonat krizové momenty.
Firma dosáhla výrazného nárůstu uživatelů, pokračuje v iterativním uvolňování technologií a výzkumu bezpečnosti AI a směřuje k AGI a následně superinteligenci, s vizí urychlit vědecké objevy a inovace pro globální prospěch. Altman vyzdvihuje štěstí a pokoru za možnost účastnit se tohoto procesu a význam podpory konkrétních lidí, kteří firmě pomáhají zvládat složité situace.
AI 2027
V dubnu pak skupina výzkumníků, včetně bývalého zaměstnance OpenAI, který firmu opustil, aby varoval před riziky AI, publikovala studii AI 2027. Šlo o detailní, měsíc po měsíci rozpracovanou předpověď toho, jak AI převezme kontrolu do poloviny roku 2025.
Agenti budou za nás dělat skutečnou práci. Budou našimi osobními asistenty a budou za nás vyřizovat nudné věci, například objednávat kebab z náměstí. Kódující agenti budou přijímat instrukce a samostatně provádět zásadní změny v kódu. Na začátku roku 2027 bude programování již plně automatizované. Ke konci roku 2027 dojde k explozi inteligence a ke vzniku nadlidské, superinteligentní, pro lidstvo představující hrozby. Jeden ze dvou scénářů dokonce počítal s tím, že AI do roku 2030 vyhladí celé lidstvo. Toť asi v souhrnu z jeho článku.
Altman však nebyl jediný, kdo tlačil tyto scénáře o zničení lidstva, byli to i další generální ředitelé firem, které tuto technologii vyvíjejí, propagují a také výzkumníci, kteří z těchto firem odešli, protože měli pocit, že se věci hýbou příliš rychle. Jenže…
Příklady selhání nasazení AI
Stalo se něco z tohoto scénáře doopravdy? Podívejme se na čísla.
V roce 2025 bylo v USA nahlášeno přes jeden milion propuštěných. To je dosud nejvyšší číslo od pandemie v roce 2020 a podle jedné studie bylo pouze 50 tisíc propouštění přímo připsáno AI. To je dost málo a tvoří to méně než 5 % z celkového počtu milionu propouštěných.
Různé firmy se před svými investory chlubily tím, jak AI nahrazuje jejich zaměstnance a všichni se v tomhle opíjejícím prostředí plácali po zádech. V roce 2024 se firma Klarna, jejich aplikaci opravdu nesnáším, stala takovým symbolem nahrazování lidí AI, chlubila se tím, že její AI vykonává práci více jak 500 pracovníků zákaznické podpory a umožnila snížit počet zaměstnanců o 35 %. Podobná prohlášení, jako že dva roky nikoho nenabírali a jak zmenšili firmu o tisíce lidí se jeví fantasticky, ale. (zdroj)
Možná jsem nebyl jediný, komu na reklamaci soustavně chybně odpovídá AI. Některé dárky přišly dvakrát a řešení problému s dodavatelem nebere konce, protože AI nenašla číslo objednávky v přiložené excel tabulce. Sama Klarna nakonec přiznala, že kvalita služeb výrazně utrpěla, spokojenost zákazníků klesla a že firma začala znovu rychle najímat lidi.
AI washing
Jsou tu i další firmy, které pro své investory představovaly vysněné zámky o úspěšném nasazení AI a redukci lidí ve svých řadách. Mezitím firmy sofistikovaně přesouvají stovky zaměstnanců z jedné části do druhé, přeskupují týmy a budí dojem úspěšného nasazení AI. To opravdu není nahrazování lidí AI, to je výsměch pokroku.
Toto jejich chování se stalo už natolik běžným, že firmy tvrdí, že AI nahrazuje pracovní místa, že proto máme nový termín AI washing. Tyto firmy a podniky v podstatě tvrdí, že za všechno v jejich organizaci může AI: inovace, růst, ale i propouštění. Je to způsob, jak se prezentovat investorům a akcionářům jako progresivní.
Pandemie, jako start konce
V pandemii se odehrálo hodně věcí, které jsem v oblasti mého poradenství pozoroval. Mnoho firem si během pandemie a po ní masivně přebíralo zaměstnance a když se všechno přesunulo na dálku a technologické akcie letěly vzhůru, nabíraly lidi bez rozmyslu. Když ale pak vzrostly úrokové sazby, růst se zpomalil a najednou byli všichni ti lidé pro firmy drazí a co teď.
Investorům v tento moment nemůžete říct: „Jsme neschopní v personálním plánování“ nebo „Neodhadli jsme nábor a teď musíme škrtat náklady = lidi.“ nebo „Udělali jsme chybu.“ To z vás akorát udělá nekompetentní a neschopné vedení, a to nikdo nechce.
Ale co když to zkusíte jinak: „AI je velká výzva, abychom zvýšili efektivitu implementovali jsme AI a propouštíme nepotřebné.“ To je hned jiná rétorika, která z vás najednou dělá vizionáře a úspěšného manažera. Takže AI je dle mě dnes takové krytí pro špatný hospodářský výsledek, neschopné manažerské vedení a kryje škrtání nákladů v oblasti lidských zdrojů „tečka“.
Tvrdá data o AI bublině
Do teď jsem vás šetřil, myslím ty, kteří si staví na AI propagaci svůj business. Studie MIT publikovaná v polovině roku 2025: The GenAI Divide: State of AI in Business 2025 zjistila, že více než 80 % organizací zkoušelo nebo pilotovalo generativní AI, a přibližně 40 % je uvedlo do provozu, ale pouze 5 % integrací AI dosáhlo významného dopadu na zisk a ztrátu. Ostatních 95 % firem nezaznamenalo žádný měřitelný finanční přínos ani návratnost investice z AI projektů, smutné, že?
V říjnu zveřejnila společnost Deloitte výsledky svého průzkumu, kde se dotázali téměř 2 000 manažerů, přičemž více než polovina uvedla, že již používá AI agenty. Zní to působivě, že dokud nezjistíte, že pouze 10 % z nich zaznamenalo významnou návratnost investice. Asi zde uvedu citaci jednoho klíčového manažera: „Pokud to neuděláme my, udělá to někdo jiný a my zůstaneme pozadu.“
Je třeba si připustit, že jsme se opět mýlili
Manažeři se navzájem štengrují a vytáčejí ať do AI nalijí ještě víc a víc peněz, ale žádné výsledky nevidí. Tak ji začnou ještě víc propagovat a strašit s slibovat, aby své výdaje ospravedlnili. Je to, jako by celá jejich strategie byla zmanipulovaná.
Proč tolik lidí bude mít problém najít práci?
Ano, je to kvůli AI a mám proto tři důvody:
První je, že firmy si stále myslí, že mohou méně nabírat, protože jejich současní zaměstnanci jsou díky AI efektivnější. Možná vám to objasní následující text:
Generální ředitel Shopify (E-shop cloud platforma) Tobi Lütke, ve svém firemním interním memorandu stanovil podmínku, že týmy musí před žádostí o nové zaměstnance prokázat, proč daný úkol nelze splnit pomocí AI. V tomto svém interním sdělení Lütke explicitně uvedl, že před tím, než se žádá o více pracovních sil či zdrojů, musí týmy ukázat, proč nemohou dosáhnout požadovaného výsledku pomocí umělé inteligence. Zajímavé, že?
Druhý důvod je přirozené fluktuace: „Když lidé odejdou, firmy je už nenahrazují.“
Poslední důvod je přesun práce do zahraničí a outsourcing. Lidé jsou znovu najati v zahraničí nebo za výrazně nižší mzdy jinde. Firmy propustí zaměstnance, obviní AI a pak najdou levnější pracovní sílu v zahraničí a doufají, že si toho nikdo nevšimne. Pro investory sladká, ale nebezpečná píseň.
AI jako toxický vrátný pro mladou generaci
Nejlépe je to vidět u čerstvých absolventů. Vstupní pozice do firem postupně mizí. V rámci Evropské unie byla v roce 2025 míra nezaměstnanosti osob do 25 let výrazně vyšší a rostoucí než celková míra nezaměstnanosti. Přes 14 % v EU i v eurozóně, což ukazuje, že mladí lidé obecně čelí výrazně vyšší nezaměstnanosti než celková populace.
Juniorní pozice jsou tak masivně nahrazovány AI (juniorní úkoly). Přitom právě junioři tvoří základ pracovní síly a pozor, to si možná neuvědomujete, ale i její budoucnost. Umožňují ostatním postupovat. Když se dlouhodobě nikdo nenabírá pod vás, nikdo se neposouvá nahoru. Kariérní žebřík už není žebřík, vznikne tak pouze jedna vrstva a prakticky žádný kariérní rozvoj, motivace a smysl práce se tak roztříští do neznáma – do jedné kariérní vrstvy.
Blížíme se k bodu zlomu. Pokud budou firmy dál rušit vstupní juniorské pozice, důsledky přesáhnou jednotlivé kariéry generací. Aktuální generace tak zůstane uzamčená bez možnosti postupu a čím dál méně lidí získá praktické zkušenosti. Zaděláváme si tak všichni na obří problém, který se potáhne dekády.
Zpátky k AI bublině
Pamatujete si výzkum AI 2027 z úvodu mého článku, který předpovídal explozi umělé inteligence do roku 2027 a scénáře připomínající kombinaci konce světa a vládě robotů? Autoři falešných vizí, influenceři budoucnosti, zaplacené celebrity začali couvat. Nástup AI démona lidstva se začíná oddalovat. Nyní jsme až v roce 2027, možná i rok 2028, uvidíme, co na to investoři, kteří postupně vyprazdňují své kapsy, ale je tu i naše drahá EU:
„Evropská komise zahájila iniciativu InvestAI, která si klade za cíl mobilizovat až 200 miliard eur pro investice do umělé inteligence, včetně infrastruktury, datových center a cloudových zdrojů pro AI v EU. Z toho je vyčleněno přibližně 20 miliard eur speciálně na výstavbu AI gigafactory – velkých AI datových a výpočetních center. Evropská komise v rámci Digital Europe Programme vyčlenila 1,3 miliardy eur pouze na digitální dovednosti, AI a kybernetickou bezpečnost, což zahrnuje i podporu nasazení AI a související infrastruktury.“
Ale zpátky, já těm chlapcům rozumím, musíme chápat i jejich obchodní logiku. Zuckerberg, Altman a další autoři této vize AI musí tlačit svoji vizi. Každý rozhovor, podcast a mediální výstup znamená další peníze pro ně a pro jejich firmy.
Další skvělá příležitost, jak budovat značku, přilákat další investory a ospravedlnit extrémně vysoké náklady. Když vám generální ředitel OpenAI říká, že AI nahradí polovinu pracovních míst, není to varování, je to pouze další prodejní argument.
Závěrem
Věřte mi jedno, a to je opravdu jisté tvrzení, že pokud jednou bude AI dost dobrá na to, aby skutečně nahradila pracovníky, udělají to obratem. Mezitím si ale řekněme na rovinu a z očí do očí, co to přineslo? Kam to vede celé generace? Co nám to dalo a vzalo?
Pojďme si možná znovu sednout ke stolu a říct si, tak jako to s tou AI vlastně reálně je!
