Automatizace jednoznačně mění způsob, jakým pracujeme a také v rostoucí míře i způsob, jakým dnes žijeme. Automatizace zvyšuje naši produktivitu a umožňuje firmám stát se konkurenceschopnými. Pomáhá společnostem zvýšit efektivitu a flexibilitu dodávek výrobků a služeb a jejich přidané hodnoty, to všechno najdeme o tom, jak je toto téma aktuální.
Zánik profesí
Pokaždé, když se zavádí nová vlna automatizačních technologií, existují obavy, že řada profesí zanikne, když zaměstnanci nebudou moci najít alternativní práci. Jak ale již známe z minulosti, některé profese skutečně vyhynuly. Sice v některých případech automatizace nahradila specifické úkoly, ale také vytvořila větší poptávku po jiných profilech práce.
Mnoho společností dnes čelí rostoucí nerovnosti v příjmech a vyšší konkurenci na trhu práce. Automatizace je snadným obětním beránkem kvůli obavám o práci a zabezpečení příjmů. Navíc roboti již delší dobu doslova ztělesňují naše největší obavy z křehkosti naší dlouhodobě nesporné role jako vládců naší planety. Nikdo a zdůrazňuji nikdo dnes nemůže přesně předpovědět, kam nás technologie za 50 nebo 200 let donese.
Technologie jako konkurenční výhoda
Lidská práce bude i nadále konkurenceschopná. Lidé nadále zůstanou klíčovým bodem úspěšných strategií automatizace. Výzkum ukazuje, že společnosti, které využívají technologii efektivně, jsou desetkrát produktivnější než ty, které ne. Firmy musí posoudit, kde technologie může přinést nejvyšší výnosy, a také tam, kde lidská zkušenost, a to i v rutinních úkolech, poskytuje konkurenční výhodu.
Dnes asi všichni zaměstnavatelé cítí, že nedostatek kvalifikovaných zaměstnanců brzdí jejich růst. Zatímco ve většině zemí úroveň zaměstnanosti znovu dosahuje úrovně před recesí, v našich třech odvětvích zaměřených na hlavní oblasti již existují významné propady v kvalifikacích.
Trh s roboty rychle roste, ale přijetí robotů a dalších automatizačních technologií je v mnoha průmyslových odvětvích stále nízké. Do konce roku 2020 vzroste počet robotů na více než 3 miliony, což představuje průměrný meziroční růst o 14 %.
Automatizace mění profily pracovních úloh. Roboti, jako součást širších strategií automatizace, budou mít významný dopad na produktivitu, obchodní modely, a dokonce i tradiční průmyslové hranice a v důsledku toho i na práci jako celek.
Konec pracovních míst
Většina výzkumů akademiků a konzultantů dospěla k závěru, že automatizace nevede k ničení čistých pracovních míst a že jen velmi málo přibližně 10 % pracovních míst bude v dohledné době nahrazeno automatizací. Jedná se spíše o úkoly, které jsou automatizovány, přičemž pracovníci přijímají nové úkoly, které vedou k vyšším kvalifikačním a lépe placeným pracovním místům.
Roboti budou mít v portfoliu stále větší množství rutinních, opakujících se úkolů, z nichž mnohé jsou zdrojem chronického zranění. Obecně se pracovníci budou stále více zaměřovat na nestrukturované úkoly, jako je řízení výrobních toků, řešení výjimek a oblastí jednání se zákazníky nebo pacienty.
Nové pracovní profily budou obecně kvalifikovanější, lépe placené a pracovníkům poskytnou větší autonomii. Pracovníci však budou i nadále vykonávat rutinní úkoly, buď proto, že to není ekonomicky životaschopné je automatizovat, nebo proto, že automatizace vytvořila nové rutinní úkoly, které vyžadují lidské dovednosti.
Měkké dovednosti na vzestupu
Zaměstnavatelé budou klást větší důraz na měkké dovednosti, jako je řešení problémů, rozhodování pod tlakem a komunikace. Digitální dovednosti budou klíčové ve všech průmyslových odvětvích. Nové profily pracovních míst budou pravděpodobně obsahovat silný digitální prvek. Odborné znalosti procesu však zůstanou vysoce ceněny a jejich získání trvá déle než digitální dovednosti.
Asistenční systémy, včetně virtuální reality, budou podporovat pracovníky při učení a plnění úkolů. Roboti a asistenční systémy budou stále více využívány na podporu zdravotnických pracovníků při rehabilitaci pacientů a péči o seniory atd. Nalezneme spoustu oblastí, kde se práce zaměstnancům může značně usnadnit a stát se tak produktivnější a méně namáhavou nebo stresující.
Potřeba flexibility zaměstnanců
Požadavky na dovednosti zaměstnanců nebudou statické, ale každý pracovník bude muset rozvíjet své dovednosti tak, aby vyhovovaly řadě projektů. Pracovníci budou stále více využívat digitální nástroje pro školení a podporu při plnění úkolů. Například technici údržby, kteří předtím měli telefon a počítač s omezenou technickou databází, budou v budoucnu vybaveni kamerami, geolokačními systémy a online přístupem k plné databázi technických dat, které značně rozvinou jejich kompetence.
Roboti nenahradí lidi. Lidé jsou ústředním bodem úspěšných automatizačních strategií, zejména v náročných pracovních prostředích. Společnosti se nyní musí zaměřit na navrhování procesů pro co nejefektivnější využívání lidí, strojů a IT. To se stane zdrojem konkurenční výhody.
Nedostatek kvalifikovaných zaměstnanců brzdí růst, ne nedostatek pracovních míst. Vzdělávací osnovy často neposkytují dovednosti v poptávce, zejména pro technické profese. Malé a střední podniky, které nemají dostatek prostředků na rozvoj svých vlastních vzdělávacích programů, budou muset těžit z práce těch největších nebo pak z regionálních skupin mezi jednotlivými zaměstnavateli a vysokými školami.
Závěrem
Vlna technologických změn, stejně jako v minulosti, změní profily pracovních míst a bude vyžadovat, aby se někteří pracovníci přesouvali do jiného odvětví. Současným problémem nejsou mizející pracovní místa, ale nevyplněné pracovní příležitosti kvůli nedostatku odpovídajících dovedností na trhu práce. Společnosti a vzdělávací instituce musí pokračovat v trendu užší spolupráce s cílem zajistit vzdělávání zaměřené na poskytování specifických dovedností, které jsou aktuálně v poptávce.
Pro zajištění toho, aby stávající pracovníci mohli neustále zvyšovat své dovednosti, jsou zapotřebí průběžné, technologicky založené vzdělávací programy. Dle mne však otázkou je, kdo tyto programy bude financovat. Hlavní roli zde musí jednoznačně sehrát vláda, která hraje důležitou úlohu při stimulaci podnikových investic a poskytování přímého financování vzdělávacím institucím.
Zdroj grafiky: www.oecd.org
