Z mé starší návštěvy německého města Tübingen mi v paměti utkvěla osobnost teologa a bojovníka proti nacismu Dietricha Bonhoeffera, jehož myšlenky a filozofie si zaslouží připomenout právě dnes. Možná nejsem jediný, kdo si všiml rostoucího vlivu hlouposti ve společnosti.
Během mého působení v poradenské sféře jsem nikdy nezažil tak hlubokou apatii, nezájem a rezignaci na rozvoj nebo jakoukoli snahu o pozitivní změnu jako v současnosti. Mám pocit, že jsme teprve na začátku tohoto společenského úpadku. Možná to skutečné dno vlastně ani neexistuje – stále více se stává abstraktním pojmem.
Boj proti hlouposti
„Proti hlouposti jsme bezbranní.“
Tato věta Dietricha Bonhoeffera z dob temného nacismu získává v dnešní době sociálních sítí, firemní apatie a neustálého rozptýlení nový význam. Bonhoeffer kdysi varoval před nebezpečím slepého následování a povrchnosti, dnes nám stejné nebezpečí hrozí skrze trendy, influencery a korporátní šum.
Není třeba jít daleko, abychom viděli, jak snadno se firemní prostředí proměňuje v místo, kde je inovace spíše slovem pro prezentaci než skutečnou hodnotou. Kreativita je potlačena nutností splnit KPI a sdílet příspěvky s hesly, která se od reality odtrhla už dávno. Hloupost se zde projevuje zejména pasivitou, pohodlným přijetím daného stavu a nekritickým sledováním trendů bez přemýšlení.
Bonhoeffer vnímal hloupost jako něco mnohem nebezpečnějšího než samotné zlo, protože hloupost na rozdíl od zla nepůsobí okamžitý odpor, ale spíše nás uspává a otupuje. Podobně dnešní sociální sítě často zcela otupují naši schopnost kritického myšlení. Hesla, buzzwordy a slogany nahrazují autentickou komunikaci a skutečnou inovaci.
Zákony hlouposti
V 70. letech 20. století vypracoval sociální psycholog Carlo Cipolla pět zákonů hlouposti. Termín sám o sobě neoznačoval intelektuální bystrost, ale společenskou odpovědnost.
Toto je 5 základních zákonů hlouposti:
- Vždy a nevyhnutelně každý podceňuje počet hloupých jedinců v oběhu.
- Pravděpodobnost, že určitá osoba bude hloupá, je nezávislá na jakékoli jiné charakteristice této osoby.
- Hloupá osoba je osoba, která způsobuje ztráty jiné osobě nebo skupině osob, zatímco sama z toho nemá žádný zisk, a dokonce případně nese ztráty.
- Nehloupí lidé vždy podceňují škodlivou sílu hloupých jedinců. Zejména nehloupí lidé neustále zapomínají, že jednat a/nebo se stýkat s hloupými lidmi se vždy a za všech okolností ukáže jako nákladná chyba.
- Hloupý člověk je nejnebezpečnějším typem člověka.
Důsledek: hloupý člověk je nebezpečnější než loupežník.
Pozor na hloupého tvora
„Nemáte žádný racionální způsob, jak zjistit, zda, kdy, jak nebo proč hloupé stvoření útočí. Protože jednání hloupého tvora neodpovídá pravidlům racionality, vyplývá z toho, že nás útok zpravidla zaskočí. Nemůžeme se racionálně bránit, protože útok sám postrádá jakoukoli racionální strukturu.
Lidé, kteří nejsou hloupí, neustále zapomínají, že v každé době a na každém místě a za jakýchkoli okolností se jednání s hloupými lidmi nebo stýkání se s nimi vždy ukáže jako nákladná chyba. Přesto nás naše naivita, soucit a slitování s těmito hloupými tvory mohou vést k tomu, že je stavíme do pozic, kde mohou uplatňovat autoritu nad ostatními.
Umožňujeme jim ubližovat sobě i druhým. Doufáme, že jim dodáme pocit vlastní hodnoty, který překoná jejich hloupost. Myslíme si, že je to otázka vzdělání nebo životních zkušeností – že jsou obětí okolností, a ne vrozeně hloupí. A tak jim pomáháme dostat se k moci, jako v případě Hitlera a Stalina, a dokonce jim umožňujeme jim vytvářet naše předpisy a zákony a prosazovat je.
Ale ve skutečnosti to nikdy nepřibývá k blahobytu společnosti, a naopak to vede k jejímu pádu. To platí stejně v církvi jako ve světě. Proto ti, kdo chtějí vést, musí nejprve prokázat, že dokáží dobře hospodařit ve své vlastní domácnosti. Musí činit rozumná rozhodnutí, která budou ku prospěchu druhým i sobě, etická rozhodnutí, která ukazují, že jsou služebníky všech.“ Carlo Cipolla
Jak bojovat proti této „moderní hlouposti“?
První krok spočívá v pochopení toho, že nikdo není vůči ní imunní. Všichni jsme vystaveni nekonečným proudům informací a impulsů, které z nás mohou snadno udělat pasivní nástroje cizích zájmů. Právě ve firmách je klíčové vytvářet prostor, kde mohou lidé zpochybnit zažité způsoby myšlení, otevřeně diskutovat a hledat nové cesty.
Hloupost totiž prosperuje tam, kde se vytratila otevřená komunikace, kde se lidé bojí ptát a kde se namísto skutečných změn sdílejí pouze fotky ze školení, které mají ukázat, jak jsme progresivní. Skutečný boj proti hlouposti začíná odvahu mluvit nahlas, odvahu říkat pravdu, i když je nepříjemná, a odvahu odmítnout být pouhým ozvěnou módních hesel.
Dnešní „nástroje hlouposti“ najdeme všude – od poradních místností korporátů přes rodinné firmy až po živnostníky závislé na algoritmech Instagramu. Proti hlouposti tak není třeba zbraní ani složitých strategií. Stačí znovu objevit sílu samostatného, kritického myšlení a autenticity.
Zdroj
- Dietrich Bonhoeffer, from ‘After Ten Years’ in Letters and Papers from Prison (Dietrich Bonhoeffer Works/English, vol. 8) Minneapolis, MN: Fortress Press, 2010
