Čelíme nové globální krizi pracovní síly?

91

Hranice mezi prací a domovem nebyly nikdy tak překrývající se, jako je tomu v roce 2020. Protože lidé byli nuceni přecházet na práci na dálku prakticky přes noc a často na vrcholu pandemie. Psychické problémy dosáhly nových úrovní. Duševní zdraví zaměstnanců a jeho podpora je jednoznačně zesilující téma.

Zůstaňte doma, pečujte o děti, učte je a vydělejte na to!

Náklady, jež společnosti vznikají v souvislosti se špatným duševním zdravím, mají na pracoviště významný dopad. V rámci práce na Evropském paktu za duševní zdraví a pohodu bylo odhadnuto, že v roce 2007 celkové náklady na produktivitu spojené s opakovanou nepřítomností na pracovišti v důsledku duševní nemoci činily 136 miliard eur. Jak tomu bude v roce 2020? (1)

Zůstat doma a snažit se nějak žonglovat s prací, péčí o děti a jejich vzděláváním, školní docházkou a nepředvídatelnými financemi si vybralo svou daň na pracujících rodinách. Duševní zdraví se stalo jednou z největších výzev pro zaměstnance a zaměstnavatele při zvládání neustále se vyvíjející pracovní dynamiky.

Organizace si uvědomují, že musí řešit všechny aspekty zdraví zaměstnanců, duševní zdraví zaměstnanců, stres a úzkosti, aby se vyhnuly poklesu produktivity a zabránily vyhoření z práce, ale jak tomu skutečně je? Z pozitivního hlediska pandemie zesílila rozhovory o duševním zdraví zaměstnanců, které dříve nebyly v centru pozornosti. Já osobně věřím, že duševní zdraví bude tématem globální krize pracovní sily!

Nový problém: Duševní zdraví zaměstnanců

  • Jakou roli mají organizace hrát v tématu duševní zdraví zaměstnanců?
  • Jaký druh podpory žádají zaměstnanci od svých zaměstnavatelů?

Společnost Oracle zjistila, že ve spolupráci s výzkumnou firmou Workplace Intelligence provedla průzkum více než 12 000 zaměstnanců, manažerů, vedoucích HR a vedoucích pracovníků. Zjištění výzkumu vycházejí z průzkumu, který provedla společnost Savanta, Inc. mezi 16. červencem a 4. srpnem 2020. Pro tento průzkum 12 347 globálních respondentů z Francie, Itálie, Německa, Indie, Japonska, Velké Británie a USA.(2)

Nejistota přetrvává, úzkost a stres dosahují bodu zvratu

Podle údajů Světové zdravotnické organizace téměř polovina lidí v určitém okamžiku svého života trpí duševní nemocí, přičemž se odhaduje, že v kterémkoli jednotlivém roce téměř 10 % obyvatelstva sužují deprese a dalších 2,6 % trpí psychotickými poruchami. Závažným problémem je také úzkost. Ve státech EU-27 bylo zjištěno, že pomoc kvůli duševnímu nebo emocionálnímu problému vyhledalo 15 % lidí, zatímco 72 % lidí v určitém okamžiku svého života bralo antidepresiva. (1)

Rok 2020 je nejstresovějším rokem vůbec. COVID-19 negativně ovlivnil duševní zdraví globálních pracovních sil. U 78 % zaměstnanců pandemie negativně ovlivnila jejich duševní zdraví. Tři čtvrtiny zaměstnanců věří, že by jejich společnost měla dělat více pro ochranu duševního zdraví svých zaměstnanců.

Dopad zápasu o duševní zdraví v práci ovlivňuje také soukromý život. Duševní zdraví v práci není jen otázkou pracoviště, protože se přelévá do osobního života lidí, zejména těch, kteří pracují z domova. Řekněme, že 85 % zaměstnanců pociťuje problémy v oblasti duševního zdraví. Nedostatek spánku, špatné fyzické zdraví, snížené štěstí doma, utrpení v rodinných vztazích nebo izolace od přátel.

Zaměstnanci chtějí pomoc, a tak se obrací na různé zdroje pomoci. Některé společnosti vidí rychlou pomoc v nových technologiích, které by mohly být v této oblasti nápomocny. 68 % lidí by raději mluvilo s chatovacím robotem o jejich stresu a úzkosti v práci než s jejich vlastním manažerem. Což je dle mě také alarmující zjištění o tématu manažerské práce a duševní zdraví zaměstnanců.

Související důsledky pro duševní zdraví nejsou novým fenoménem. Bylo opravdu zapotřebí nového koronaviru, aby se pozornost zaměřila na další globální krizi pracovní síly, kterou je duševní zdraví zaměstnanců?

Co pociťují zaměstnanci:

  • Osamělost – 14 %
  • Deprese z nedostatku socializace – 25 %
  • Vyhoření – 25 %
  • Nedostatek rovnováhy mezi pracovním a soukromým životem – 35 %
  • Více stresu – 38 %

Osobní dopad zdravotních problémů na pracovišti:

  • Izolace od přátel – 28 %
  • Problematické rodinné vztahy – 30 %
  • Snížené štěstí doma – 33 %
  • Špatné fyzické zdraví – 35 %
  • Nedostatek spánku – 40 %

Nový krizový úkol zaměstnavatelů – Podpora duševního zdraví zaměstnanců

National Institute for Health and Care Excellence (Národní ústav pro ochranu zdraví a odbornost péče) ve své studii ze Spojeného království z roku 2009 vytvořil model účinků komplexního přístupu k podpoře duševní pohody na pracovišti. Ve studii se uvádí, že by se ztráty produktivity způsobené zaměstnavatelům v důsledku nepatřičného stresu a špatného duševního zdraví mohly snížit o 30 % a že pro podnik s počtem 1 000 zaměstnanců by čisté výše uspořené náklady překročily 473 000 britských liber. (1)

Zaměstnavatelé musí posílit podporu duševního zdraví a začít vytvářet programy a projekty pro jejich budoucí ochranu. I když dnes s jistotou nevíme, kdy pandemie COVID-19 skončí, její dopady mohou dlouhodobě ovlivnit povahu práce. To zahrnuje aspekty duševního zdraví práce na dálku. Jedná se o problém, který nezmizí a neměl by být ignorován organizacemi, které si přejí zůstat konkurenceschopné.

Problémy s duševním zdravím při práci mohou mít obrovský dopad na osobní i pracovní život zaměstnanců i na organizace samotné.

Stres na pracovišti si vybírá svou daň

  • 4 z 10 zaměstnanců tvrdí, že jejich produktivita klesla.
  • 4 z 10 tvrdí, že se v práci špatně rozhodují.
  • Téměř 9 z 10 tvrdí, že pracovní stres, úzkost a deprese ovlivňují jejich domácí život.

Co myslíte, má smysl se zabývat tématem duševního zdraví zaměstnanců? Co na to zaměstnavatelé? Co na to vláda?

Z nedávného průzkumu podniků na téma nových a vznikajících rizik (ESENER), který se týkal více než 28 000 podniků v 31 zemích celé Evropy, vyplynulo, že ačkoli stres při práci byl uváděn jako jedna z klíčových obav v souvislosti s bezpečností a ochranou zdraví při práci v evropských podnicích. Ze zjištění průzkumu také vyplynulo, že 42 % vedoucích pracovníků považuje za obtížnější zvládat psychosociální rizika než jiné problémy týkající se bezpečnosti a ochrany zdraví. K nejdůležitějším faktorům, které podle respondentů obzvláště ztěžují řešení psychosociálních rizik, patří „citlivost problému“, „nedostatečné povědomí“, „nedostatečné zdroje“ a „nedostatečná průprava odborného vzdělávání“. (1)

Studie ke stažení:

- Reklama -