Asi by to nebyl můj styl sledování trhu, kdybych v něm nehledal určité vzorce v chování spotřebitelů. Všechno totiž souvisí se vším – a spotřebitelské chování má často přímou spojitost i s trhem práce, na který se primárně zaměřuji. Možná vám to přijde jako zvláštní predikátor, ale věřte nebo ne: během hospodářských krizí se prodává více rtěnek.
V době krize a nejistoty se lidé vzdávají dražších věcí, jako jsou boty nebo kabelky, ale dopřejí si trochu krásy. A rtěnka – nejlépe červená – se tak stává malým, pro všechny dostupným luxusem, který dokáže zvednout náladu a pomoci zvládnout i ty nejtěžší dny.
Dnes, kdy nám dle médií „za dveřmi burácí válka“ a vláda vydává příručku 72 hodin (72h.gov), se zdá, že cílem je zasít mezi lidi ještě větší pocit nejistoty. K tomu energetická krize, nestabilní ekonomika a denní dávka znepokojivých titulků. To všechno tvoří kulisu našeho každodenního života.
„Prodej rtěnek v prvním čtvrtletí roku 2022 zvýšil o 44 %.“
Když pominu mé vlastní a přímé zdroje o stavu podnikání z různých regionů naší republiky přijde mi tento index spíše pět minut po dvanácté, možná jako další doplnění zajímavých indikátorů stavu ekonomiky. Dnes je řeč je o rtěnkovém indexu – „Lipstick Index“.
Lipstick Index
Tento jev je známý jako „rtěnkový index“, termín, který vymyslel Leonard Lauder, prezident společnosti Estée Lauder, během recese v roce 2001 a to poté, co si všiml, že ženy kupují více kosmetiky než kdykoli předtím, s výrazným nárůstem prodeje rtěnek o 11 %, a to navzdory ekonomické nejistotě.
„Index rtěnky je ekonomická teorie, podle které se v době, kdy spotřebitelé vnímají blížící se recesi, zvyšuje prodej tzv. „dostupného luxusu“, jako jsou například rtěnky. Na základě tohoto předpokladu teorie tvrdí, že investoři mohou tento trend využít jako předstihový ukazatel vývoje ekonomiky. Pozor: Tato teorie není zatím ekonomicky prokázána.“
V průběhu historie se tento trend opakoval. Mezi lety 1929 a 1933, v období Velké hospodářské krize, zaznamenaly rtěnky poprvé boom ve svém prodeji. Totéž se stalo během II. světové války, kdy Churchill nařídil přídělový systém na všechny kosmetické přípravky kromě rtěnek, protože červená barva na rtech pomáhala zvedat morálku žen, ale i mužů.
Rtěnka jako „symbol znovuzrození“
Stejně se jako v 50. letech, kdy se červená rtěnka stala symbolem znovuzrození a nového začátku. V roce 2001, po útoku a během velké recese, se tento jev opakoval. Rty se opět dostaly do centra pozornosti v roce 2008 po kolosálním bankrotu Lehman Brothers, který znamenal začátek globální ekonomické krize.
Index rtěnek zaznamenal změnu pouze během pandemie, což hrozilo změnou jeho názvu na „index nehtů“, protože lidé pracující z domova často nenosili make-up, zatímco ti, kteří chodili ven, měli obličej zakrytý rouškami a již necítili potřebu malovat si rty.
Závěrem – Sledujte spotřebitelský sentiment
Fenomén indexu rtěnky nás spíše nutí k zamyšlení nad tím, jak vnímání luxusu podléhá historickým a sociálním vlivům, o čemž svědčí obrat kreativních pracovníků ve vedení firem a nečekané změny kurzu na trhu s kosmetickými produkty.
Pro dnešní kosmetické značky to naopak znamená, že se musí připravit na obecný pokles tržeb v luxusních odděleních tím, že změní své strategie a nasměrují své síly do výroby levnějších produktů, kterých se lidé nevzdají ani v těch nejtemnějších časech.
