Aktivně spolupracující, sdílející a pomáhající zaměstnanci, zkrátka zaměstnanci, kteří mohou být vzorem, mohou svým přístupem přitahovat nenávist a sociální tresty, zejména za konkurenčních okolností, zjistil aktuální výzkum Univerzity Guelph.

Většinou se nám líbí spolupracovníci, kteří se chovají zodpovědně a svědomitě a ke své práci přistupují s respektem, jsou to ti vzorní. Také se nám líbí, když ti špatní zaměstnanci dostanou zasloužený trest a když nespolupracující kolegové jsou náležitě potrestáni. Zkrátka jako v pohádce, kdy dobro nakonec zvítězí nad zlem apod.

Nevhodný obraz

Zní to možná divně, ale někdy jsou právě ti vzorní zaměstnanci potrestáni. Zaměstnanci někdy zkrátka nenávidí ty vzorné typy kolegů a kolegyň. Tento vzorec chování byl nalezen v každé kultuře, v níž byla pozorován.

Někteří lidé rádi shazují své spolupracovníky, zvlášť pokud si myslí, že vzorní kolegové vytvářejí nevhodný obraz o nich samotných. Konají tak v rámci pracovišť, schůzí nebo příležitostí, kde mohou toto jednání podpořit a na tohoto kolegu nebo kolegyni namířit svůj vztek. V další studii bylo zjištěno, že tento typ chování přitahoval tresty nejčastěji ve skupinách, jejichž členové si navzájem konkurují mezi sebou. Naproti tomu bez konkurence mezi kolegy došlo ke zvýšení vzájemné spolupráce.

„Nejdražšími pracovníky nejsou ti, co mají nejvyšší plat. Nejdražší jsou neproduktivní lidé.“ — John C. Maxwell

Význam konkurence

Být podezřívavý, žárlivý nebo nepřátelský vůči těm, kteří se zdají být lepšími, hezčími nebo schopnějšími, se zdá být hluboce zakořeněné v naší psychice. Proč jsou lidé vůbec postaveni takovým způsobem, že budou negativně reagovat na tuto vzornou osobu a chtějí tuto osobu spíše ztrapnit nebo znemožnit, protože vypadá příliš dobře?

Antropologické důkazy od lovců a sběračů naznačují, že podobný společenský jev zabránil tomu, aby vynikající lovci ovládali skupinu. V mnoha těchto společnostech obhajují svůj rovnoprávný postoj tím, že útočí na někoho, kdo by mohl potenciálně ovládat věci nad všemi ostatními. Někdo vůdcem být zkrátka nemůže.

„Největší zvýšení produktivní síly práce a větší díl dovednosti, zručnosti a důvtipu jsou výsledkem dělby práce.“ – Smith Adam

Pocit ohrožení

V dnešní organizaci si můžete představit tento postoj v organizaci asi takovým způsobem, že pracujete příliš tvrdě a bohužel z ostatních děláte málo tvrdě pracující. Svým pracovním stylem a chováním neděláte dobrý dojem na ostatní a ti se cítí být ohrožení. V některých organizacích jsou lidé pověstní tím, že kontrolují, jak tvrdě pracují ostatní, aby se ujistili, že nikdo nezvedá laťku produktivity příliš vysoko. Také se snaží, aby nedošlo k navýšení práce, protože by to narušilo zaběhlý řád.

Jedním z možných přínosů tohoto výzkumu je, že identifikací a zvyšováním povědomí o této konkurenční sociální strategii mezi zaměstnanci, můžeme pomoci pochopit vliv spolupráce na celkovou produktivitu organizace.

Dá se říci, a to potvrzují i další studie, že konkurence uvnitř organizace má významný dopad na produktivitu práce a z dlouhodobého hlediska má negativní vliv na růst a vývoj společnosti.

Další odkazy:

- Reklama -