Ve světě institucí jsou dnešní firmy a podniky spíše takovými nováčky, protože existují teprve pár stovek let, méně než 500 let, což je zlomek doby, po kterou trvá naše lidská civilizace. Za tu dobu dokázaly obrovské věci: vytvářet bohatství, živit svět a poskytovat služby miliardám lidí. Přesto však, pokud se na ně podíváme z hlediska potenciálu, je většina firem buď dramatickým neúspěchem, nebo alespoň nedosahuje svá očekávání.
Dlouhověké firmy a proč některé firmy umírají předčasně
Průměrná délka života společnosti z žebříčku Fortune 500 je jen 40–50 let. Celá 1/3 firem z roku 1970 do roku 1983 zmizela, byla pohlcena, rozdělena nebo zkrachovala, a přitom není důvod, proč by organizace nemohly fungovat 200, 300 let a déle. Problém je však v tom, že převládající jazyk a myšlení managementu je úzce spojené s jazykem ekonomiky. Manažeři se tak primárně soustředí jen na výrobu zboží a služeb a zapomínají, že skutečnou podstatou organizace je širší společenství lidí.
Definice dlouhověké firmy
Z různých mnou navštívených výzkumů vyplývá, že dlouhodobě fungující firma má čtyři klíčové atributy:
- Citlivost k prostředí – má schopnost učit se a neustále se přizpůsobovat.
- Soudržnost a identita – rozvíjí budování komunity a vlastní osobnosti.
- Tolerance a decentralizace – rozvoj spolupráce uvnitř i vně.
- Konzervativní financování – pečlivé a trpělivé řízení růstu a dlouhodobé stability.
Problém je, že v dnešním nestabilním prostředí se tyto principy často ztrácejí. Manažeři se učí neustále honit čísla, místo aby pěstovali správné návyky pro dlouhověkost své firmy.
Co spojuje firmy, které přežijí staletí?
V Evropě existují firmy staré více než 200 let, možná se ptáte, jaké je jejich tajemství. Začneme citlivostí k okolí, někdy jsou totiž firmy dost uzavřené sami do sebe. Ty podniky, které existují dlouho dokázaly vnímaly svět kolem sebe, dokázaly se učit a přizpůsobovat se.
Neméně důležitou oblastí je soudržnost a identita. Zaměstnanci se musí cítit být součástí jednoho celku, a to není vůbec jednoduché manažerské zadání. Také tolerance a decentralizace. Dlouhověké podniky dávaly prostor experimentům, výjimkám a novým cestám, takže opět takový boj proti ustrnutí a naposled, i když možná jsem to mohl vložit na začátek mého článku, kam patří konzervativní financování. Dlouhověké firmy si vždy držely rezervy, aby mohly jednat svobodně a bez závislosti na externích zdrojích.
Víceméně s touto bezpečnou strategií, všechny tyto firmy přežily války, krize i technologické revoluce, protože měly tzv. prsty na tepu doby a pečovaly o svou komunitu uvnitř, což je pro úspěch přežití zásadní.
Manažeři jako správci
I když toto je také velice důležitý prvek, který však vyžaduje až úzkostlivou přípravu, protože v dlouhověkých firmách se manažeři často rekrutovali z vlastních řad. Vnímali se jako články v dlouhém řetězci generací a jejich hlavní prioritou bylo zdraví organizace jako celku, tedy nejde zde o individuální pojetí, ale vnímání širšího celku.
Finanční výsledky sice byly důležité, ale chápali, že čísla popisují minulost a nikoli budoucnost. Třeba General Motors, Philips nebo IBM měly v 70. letech skvělá čísla, ale už o dekádu později bojovaly o své přežití. Ač jsou tyto firmy velké a mají již svou historii, v této dynamické době je přežití i pro ně silnou výzvou.
Lekce od Jeana Piageta
Psycholog a vědec Jean Piaget, o kterém jsem se poprvé trpně učil na hodině vysokoškolské pedagogiky, popsal učení prostřednictvím přizpůsobení: změnu vnitřní struktury, která umožní harmonii s novým prostředím. To samé platí pro dnešní firmy. Pokud se nepromění zevnitř, nepřežijí turbulentní časy.
Nové měřítko úspěchu
Je v této době a společnosti zjevné, že zvenčí jsou firmy hodnoceny ekonomicky, skrze návratnost investic a aktiv, ale a na tom stále trvám, uvnitř záleží na kvalitě lidských vztahů a na budování znalostní základny. Bez toho se ziskovost stává jen dočasným ukazatelem, nikoli zárukou přežití.
Firma, která přežije staletí není ta, která má největší zisky dnes, ale ta, která si dokáže uchovat citlivost, soudržnost, toleranci a finanční rozvahu doslova po celé generace a tomu říkám „firma připravená na dlouhověkou existenci“.
