Historie nám již ukázala, že nové technologie mají potenciál měnit podobu naší společnosti. Umělá inteligence již změnila způsob, jakým žijeme a pracujeme. Rozsah a dosah změn v oblasti pracovních sil je značný. Podle středního scénáře by se v nadcházejícím desetiletí mohla změnit přibližně čtvrtina až třetina pracovních činností.
Dopad AI na naši práci
Dle studie společnosti McKinsey (zdroj) přibližně 75 % hodnoty, kterou by mohly generativní případy užití AI přinést, spadá do čtyř základních oblastí:
- zákaznické operace
- marketing a prodej
- softwarové inženýrství
- výzkum a vývoj
V 16 podnikových funkcích zkoumali 63 případů použití, v nichž může tato technologie řešit konkrétní podnikové výzvy způsobem, který přináší jeden nebo více měřitelných výsledků. (zdroj) Mezi příklady patří schopnost generativní umělé inteligence podporovat interakce se zákazníky, generovat kreativní obsah pro marketing a prodej a navrhovat počítačový kód na základě pokynů v přirozeném jazyce a mnoho dalších úkolů.
Současná generativní AI, a to nemluvím o tom, že tento článek logicky zestárne, mají potenciál automatizovat pracovní činnosti, které dnes pohlcují 60 až 70 % času zaměstnanců. Naproti tomu již dříve bylo odhadnuto, že technologie mají potenciál automatizovat 50 % času, který zaměstnanci tráví prací.
AI a její vliv na profese
Zrychlení potenciálu technické automatizace je do značné míry způsobeno zvýšenou schopností generativní umělé inteligence porozumět přirozenému jazyku, který je nutný pro pracovní činnosti, jež představují 25 % celkové pracovní doby. Generativní AI má tedy dnes větší vliv na znalostní práci spojenou s profesemi, které mají vyšší mzdy a požadavky na vzdělání, než na jiné typy práce!
Ukazují se dvě skutečnosti. Za prvé, jedná se o rychle se rozvíjející technologii. O tom vypovídá i objem investic. Stejně tak i objem experimentů. Za druhé, na rozdíl od předchozích technologií na pracovišti není generativní umělá inteligence stavěna do pozice náhrady rutinních úkolů – ať už analytických úkolů, jako je vedení záznamů nebo poskytování opakujících se služeb zaměřených na zákazníky, nebo manuálních úkolů, jako je vychystávání a třídění výrobků nebo provádění rutinní montáže.
Místo toho se jedná o technologii, která má potenciál zasáhnout jádro nerutinní analytické práce. Jedná se o znalostní práci, jako je vytváření hypotéz, tvorba obsahu, doporučování diagnostiky nebo prodejní prezentace. Zdrojem tohoto dopadu je rostoucí schopnost generativní AI porozumět přirozenému jazyku. Přibližně 25 % celkové pracovní doby znalostních pracovníků je věnováno právě takovým kreativním úkolům, v nichž se generativní AI začíná zdokonalovat.
AI a produktivita práce
Generativní umělá inteligence by mohla do roku 2040 umožnit růst produktivity práce až o 0,6 % ročně v závislosti na míře zavádění technologií a přesunu času pracovníků do jiných činností. V kombinaci generativní umělé inteligence se všemi ostatními technologiemi by automatizace práce mohla přispět k růstu produktivity až o 3,3procentního bodu ročně.
Pracovníci však budou potřebovat podporu při osvojování nových dovedností a někteří z nich změní povolání. Pokud se podaří zvládnout přechod pracovníků a další rizika, mohla by generativní UI významně přispět k hospodářskému růstu a podpořit udržitelnější a inkluzivnější svět, ale vše má své ale.
AI ano nebo ne
Stejně jako v počátcích pandemie a práce s hybridním režimem a prací na dálku je však v současné době mnoho nových domněnek. Jistě se objeví odrazy, změny směru a věřící i odpůrci, stejně jako tomu bylo v průběhu probíhající debaty o vzdálené práci a home office. Než si vedoucí pracovníci začnou vytvářet vlastní představy o tom, jak nejlépe podporovat své pracovníky v této složité a nejednoznačné době, proběhne ještě mnoho experimentů.
Jedna velká nejistota
Potenciál generativní umělé inteligence může velmi rychle ovlivnit pracovní prostředí. Prognózy jejího dopadu se velice rychle mění. Například u jednoho pracovního úkolu, kde šlo o koordinaci s více agenty, odborníci v roce 2017 odhadovali časový horizont nahrazení v rozmezí od roku 2035 do roku 2058. Dnes odhadují, že se tak stane v letech 2023 až 2035.
V roce 2017 odhadovali, kdy se dočkáme toho, že technologie dosáhne výkonu na úrovni člověka u kreativního úkolu, na roky 2030 až 2045. Dnes se již předpokládá, že to bude v letech 2025 až 2030. Tato data se týkají úkolů, u nichž se očekává, že výkon technologie bude odpovídat mediánu lidského výkonu. U úkolů, které dosahují nejvyššího kvartilu lidského výkonu, se termíny posouvají. Jenže medián může být pro většinu populace časem dostačující výstup.
Závěrem
Historie ukázala, že nové technologie mají potenciál měnit podobu společnosti. Umělá inteligence již změnila způsob, jakým žijeme a pracujeme. Většinou však umělá inteligence zůstává v pozadí, optimalizuje obchodní procesy nebo vydává doporučení ohledně dalšího produktu nebo nákupu, který si máme koupit.
Rychlý rozvoj generativní umělé inteligence pravděpodobně významně zvýší celkový dopad umělé inteligence, což každoročně přinese dodatečnou hodnotu v řádu bilionů a promění povahu práce.
Co dnes již vím je, že zasáhne všechny vzdělání a všechny pozice, budeme se muset všichni přizpůsobit tomu, že nám bude doslova „jako nahým“ ukázáno, co a jak děláme špatně, neefektivně nebo neproduktivně, případně kde máme prostor pro naše zlepšení.
