Drazí voliči. Dejte si pozor na propagandu!

96

Hlavním důvodem je mé ohrazení vůči politické a mediální komunikaci posledních týdnů a měsíců. Jsem přesvědčen, že se média opakovaně pokouší o něco, co mě není příjemné a připadá mi již za hranicí všech norem.

„Pokud pochopíme mechanismy skupinového jednání, je možné dle naší vůle řídit masy i bez jejich vědomí.“ Edward Bernays

Jakožto podnikatel pohybující se na trhu práce přes 10 let se s lživými informacemi a cílenou manipulací potkávám prakticky denně. Ať už se jedná o firmy, organizace, manažery, zaměstnance nebo kandidáty. Onen smrad lži a manipulace cítím ihned.

Abych se sám nedostal do pasti lží a manipulace, vždy si ověřuji informace. Ověřené a citované zdroje, dlouholeté a ověřené autority v oboru, má osobní zkušenost. Cestování do míst, kde se událost stala. Informace od místních atd. Je to náročná, ale nutná – cesta za pravdou. Kterou musíme v této době lží a fake news informací podstoupit všichni. Proč?

Lež politiků

Když ale dostávám lživé informace od stávajících nebo budoucích představitelů státu, je mou občanskou povinností se vůči takovému jednání ohradit. Nechci být manipulován, nechci, aby někdo účelově manipuloval mé děti ve svůj prospěch. Nechci být přítomen něčemu takovému.

„Některé tváře vidím na letácích a plakátech jako úplně nové, ty lidi neznám, jako volič o jejich práci nevím zhola nic, je jich tolik, že kdybych je měl všechny znát asi bych tomu musel věnovat několik hodin svého života.“

„Dám na to, co říkal Franta v hospodě, že tenhle je prej dobrej.“

Nebo taky…

„Jenže tyhle lidi řídí něco, co se Vás týká také. Budete bohužel muset věnovat úsilí k tomu, aby vám nebylo lhostejné, kdo a jak nakládá s vašimi penězi a s vaší budoucností nebo budoucností vašich dětí. Je to vaše povinnost!“

Aby byl svět kolem vás v pořádku, budete se muset starat i o to, kdo řídí stát a jak. Moje vlastní osobní hodnoty mě nutí k tomu se ohradit! Cítím zde smrad propagandy. Ale abych to mohl udělat, musím vám nejdříve uvést, jak se taková politická propaganda dělá.

Politická propaganda

„Pokud jsou „jedinci řízeni pomocí sugesce, pak tento proces můžeme nazývat propagandou.“ – Leonard W. Doob

Jedním z významných průkopníků, co se týče práce s masovou kulturou byl určitě Edward L. Bernays. Tento americký zakladatel public relations měl možnost podílet se na nejrůznějších politických PR. Je také autorem knihy Propaganda. Když si prostudujete jeho dílo, naleznete spoustu PR a podobných scénářů i u dnešních politiků.

Pojem propaganda je přejatý z latiny a v přesném překladu by znamenal rozšiřovat, prosazovat, ale také i rozsévat a množit. V prostředí Evropy se objevuje termín propaganda coby nástroj pro výrobu veřejného mínění.

„Propaganda nikdy nevymře. Inteligentní lidé si musí uvědomit, že právě propaganda je oním nástrojem, kterým mohou dosáhnout produktivního výsledku a pomoci vybudovat pořádek z chaosu.” Tvrdil Bernays

Jak úspěšně dělat propagandu?

Nejdříve poznejte svůj dav a masu. Vůdce dle Freuda ovlivňuje svůj dav dvojím způsobem. Za prvé svojí osobností a za druhé svou ideou, za kterou se angažuje. Tato idea může vyjadřovat nějaké staré přání davu nebo ukazovat jejich touhám nějaký nový cíl, zda nějak jinak přitahovat davy.

Freud vyvíjí teorii, že touha vlastnit milovaného vůdce je samotným klíčem k sdružování lidí, k tvoření davu. Protože vůdce je nedosažitelný, a proto jeho pozornost musí být rozdělena mezi množství následovníků.

Lidé pod vlivem davu ztrácejí svou schopnost kritického, racionálního myšlení a chování a stávají se snadno ovlivnitelní a ovladatelní. Vracejí se k primitivnějším formám reakcí, než jakých jsou schopni za normálních okolností. Samotná příslušnost k davu způsobuje, že člověk sestupuje na civilizačním žebříčku o několik stupňů níže.

„Výrazný je i pokles intelektuálního výkonu v důsledku fúze s davem.“

„Inteligence davu se rovná inteligenci nejméně inteligentního člena tohoto davu.“

Jak ovládat dav

Dav má sklon ke všem extrémům. Kdo chce na dav zapůsobit, musí argumenty podávat v nejvýraznějších obrazech a přehánět, ustavičně opakovat totéž. Toto chování dnes vidíme u některých našich politiků, že?

Dav je netolerantní, ale je důvěřivý vůči autoritě. Respektuje sílu a dobrotou se téměř nedá ovlivnit. Od svých hrdinů vyžaduje sílu, dokonce až násilnictví. Chce být ovládán a útlaku svého pána se chce bát. Je konzervativní, má neomezenou úctu před tradicí. Dav se může dopustit kriminálních činů. Toto je pojetí davu od Le Bona

Dav podléhá magické moci slov, dožaduje se iluzí. Dav je vlastně poslušné stádo a nedokáže žít bez pána. Dav chce být ovládán neomezenou silou a potrpí si na autoritu, prahne po tom, aby si ji někdo podmanil.

Jak se řídí masa

Při masovém chování lidé nemusí být ve stejném čase na jednom místě. Za masu považujeme skupinu lidí, kteří jsou ve stejném čase na mnoha lokacích, přičemž i tyto lidi spojuje stejný zájem, postoje a přesvědčení a všichni jednají jejich jménem.

Masou jsou pak například všichni lidé, kteří ve stejném čase sledují tentýž televizní program. Zde pak vzniká skvělá příležitost pro manipulátora. Manipulátor manipuluje proto, že je to způsob, jak může přežít. Alespoň jedna uklidňující zpráva je, že skutečných manipulátorů je jen cca 2 – 3 % dospělých osob, ale pokud je u moci o to horší situace nastává.

Bohužel každý politik si je vědom toho, jak moc je televizní čas cenný, když ho může využít ke své manipulaci.

Pozor na šíření zvěstí

Zvěsti se šíří velmi rychle a nedají se zastavit. Informace, které se takto šíří mohou a nemusí být často pravdivé. Obsah informace se v procesu šíření často mění a na konci může mít zcela jinou podobu než v době, kdy sama vznikla.

Šíření zvěsti může vyvolávat paniku a masové chování přejde do davového chování. Šířením zvěstí může být např. neoficiální informace, že v blízké budoucnosti přijde další vlna atd. Což má za následek třeba paniku. V panice se některé věci řídí lépe, třeba voliči!

Záměrné šíření paniky

Panikaření je obecně posilováno podobným chováním ostatních, a to mnohdy poukazováním na to, že pokud nebude jednat obdobným způsobem jako ostatní, může na to osobně doplatit. Třeba tak, že onemocní.

Panika se chápe jako jeden z projevů typických pro davové chování. Dav zachvácen panikou není schopen střízlivě vyhodnotit situaci. Vědomí je zúžené pouze na jednu emoci strach a také pocit ohrožení. Panika znamená rozklad jakékoli sociální vazby, což může být cílem také této propagandy.

Panika vzniká tehdy, když se dav začne rozkládat, nebo pokud vzniká pochybnost, že může dojít k rozpadu skupiny. Každý se stará sám o sebe bez ohledu na ostatní. Uvolňuje se úzkost. Panika vzniká nebezpečím společným pro všechny, nebo vymizením citových vazeb, které dav drží pohromadě.

Panika znamená rozklad davu, nejlepší pak je, když se společnost již neřídí kolektivně, ale působí se marketingově a PR na takto ztraceného voliče.

Závěrem

Nevybízím tady nikoho k občanské neposlušnosti nebo snad k nedodržování pravidel a řádů. Abych sám nemanipuloval, neukážu prstem na někoho konkrétního. Jen ve vás chci zažehnout zdravý úsudek, vaši opravdovou vůli, vaše Já hledající pravdu.

Nenechte se hodit na marketingovou lopatu politiků, jako je to v té pohádce, dejte na svůj zdravý úsudek.

Zajímejte se o to, kdo vede vaši obec, vaše město, váš stát a jak a kam to vede. Sundejte si klapky médií, které nám podsouvají často lež a systematicky nás manipulují.

Buďte svobodní a zajímejte se o svou budoucnost, o budoucnost vašich dětí.

Petr Kmošek – volič, rodič

Pro další čtení a poslech doporučuji následující:

Alexandra Alvarová: Relevance informace, reflexive control a Cambridge Analytica

The Social Dilemma | | Netflix. Najdete na Netflix s CZ titulky


Zdroje:

  • Bernays, E. L.: Propaganda. New York: Liveright, Columbia: Ig Publishing, 2005.
  • FREUD, Sigmund. Psychologie masy a analýza já. Archa, 1996.
  • LE BON, Gustave. Psychologie davu. KRA, 1994.
  • Photo by Morning Brew on Unsplash
- Reklama -