První den v pozici personálního ředitele dostal Jirka k dispozici kartu ke vstupu do své kanceláře v nejvyšším patře. Cesta do kanceláře byla lemovaná portréty manažerů, diplomy a obchodními oceněními úspěchů firmy. Z jeho kanceláře viděl na celý výrobní závod. Jednalo se o benefit jeho nové pozice, ten výhled, který jasně definoval význam ve společnosti a jeho aktuální sociální status.

V rámci zkušební doby čerpal Jirka celou řadu povinností a také si všiml, že jeho kancelář je sice krásná, ale v nejvyšším patře a mimo vše dění. To, k čemu se odhodlal bylo do té doby proti všem dosud zažitým pořádkům. Přestěhoval svou kancelář blíže zaměstnancům, do přízemí firmy, aby byl blíže ostatním. Ředitel společnosti jeho rozhodnutí moc nerozuměl a dostal jasnou odpověď: „Pokud nejsem přítomen aktuálnímu dění ve společnosti, nemohu ji personálně rozvíjet.“

Tento příběh a celá řada dalších podobných příběhů je dobrým příkladem toho, jak jeden manažer aktivně jednal, aby se vyhnul izolaci, která přichází s vedením vedoucích manažerských pozic. A toto riziko představuje skutečný problém pro většinu manažerů. Stručně řečeno, vyšší management = vyšší ego.

Za vším hledej ego

Čím větší je ego, tím více jsme vystaveni riziku, že skončíme v izolované bublině, ztratíme kontakt se svými kolegy, firemní kulturou, a nakonec i se svými klienty. Když rosteme v řadách managementu, získáváme větší moc. Moc je pro ego silný nápoj a jen silná osobnost dokáže jeho tlaky zvládnout dlouhodobě, někomu se to však také nepodaří. Syndrom mocenské pýchy – syndrom hubris, lze definovat jako nemoc z povolání, jejíž příčinou je vznik závislosti na moci.

„Příčinou všech problémů je samotné ego.“ Eckhart Tolle

Syndrom Hubris

Charisma, kouzlo a schopnost inspirovat, včetně přesvědčivosti, schopnosti vize, ochotě riskovat a samozřejmě skvělé sebevědomí jsou kvality, které jsou často spojovány s úspěchem. Přesto jsou pro úspěch známy i další vlastnosti jako jsou impulzivita, odmítání, nenaslouchání a ignorování názorů, bezohlednost a neracionální jednání, mocenská posedlost, neuznání vlastní chyby, které mají na úspěch také významný vliv. To může mít za následek katastrofální vedení. Společnou nití spojující tyto prvky dohromady je hubris, neboli přehnaná pýcha, ohromné sebevědomí a pohrdání druhými.

Jak poznat syndrom Hubris

Narcistický sklon vidět svůj svět primárně jako arénu, v níž se může uplatnit moc a hledání slávy. Predispozice k činům, které pravděpodobně oslabují člověka v dobrém světle, za účelem zlepšení svého vlastního obrazu. Neúměrné obavy o svůj obraz a vlastní prezentaci. Tendence mluvit ve třetí osobě nebo používat královské „my“. Nadměrná důvěra ve vlastní úsudek a pohrdání rad a kritiky druhých. Nadměrné sebevědomí, které hraničí s pocitem všemohoucnosti v tom, co mohou osobně dosáhnout. Ztráta kontaktu s realitou, často spojené s postupnou izolací. Neklid, bezohlednost a impulzivnost. V tomto přehledu se mísí několik poruchu osobnosti najednou.

Správa ega a hodnot

Nekontrolované ego může vyvrátit naši perspektivu nebo ovládat a krotit naše hodnoty. Můžeme hovořit o jakési správě našeho ega. Touha po štěstí, slávě a vlivu je hlavní odpovědností každého manažera. Především ego nás činí náchylnými k manipulaci, omezuje a zužuje naše pole vidění a v jistém slova smyslu korumpuje naše chování, které často působí proti našim hodnotám. Naše ego se dá definovat jako cíl, který nosíme v sobě. Jako každý cíl, čím větší je, tím je zranitelnější, jeli zasažen. Tímto způsobem velké ego usnadňuje ostatním, aby bylo zneužito a manipulováno. Protože naše ego touží po pozornosti a vlivu a může nás tak činit náchylné k ovládání. To z nás činí předvídatelné a slabé jedince.

Naše ego bublina

Ego zužuje a izoluje naši vizi. Ego vždy vyhledává informace, které potvrzují to, v co chce věřit. V podstatě velké ego nás činí silně zaujatými sami sebou. Z tohoto důvodu ztrácíme perspektivu a končíme v bublině vedení, kde vidíme a slyšíme pouze to, co chceme. V důsledku toho ztrácíme kontakt s lidmi, které vedeme, s organizační kulturou, kterou jsme součástí, a nakonec se všemi kolem nás.

„Potřeby ega jsou nekonečné. Ego se cítí ohrožené a bezbranné, a proto žije v neustálém strachu a pořád něco potřebuje.“ — Eckhart Tolle

Ego je nepřítel

Podporujte, rozvíjejte a pracujte s lidmi, kteří nebudou vaše ego krmit. Najměte inteligentní lidi s vlastním názorem, vlastní důvěrou a schopností se samostatně rozhodovat, třeba i s vlastní vizí. Pokora a vděčnost jsou základy této války s egem. Vedení je o lidech a lidé se každý den mění. Pokud věříme, že jsme našli univerzální klíč vedoucí k lidem, právě jsme ho ztratili.

K tématu:


Photo by Daria Shevtsova

- Reklama -