Naše emoce jsou přirozenou součástí našeho každodenního života – a práce není žádnou výjimkou, právě naopak. Mnoho z nás má však tendenci vnímat emoce v pracovním prostředí jako slabost nebo něco, co je třeba potlačovat. Naopak zase najdeme někoho, kdo vše stále řeší dokola. Asi znáte různé situace, které mají silné přesahy i do našich osobních životů. Zkrátka emoce jsou klíčem k lepší spolupráci, vyšší výkonnosti a zdravé firemní kultuře, pokud se s nimi pracuje správně, a to samé platí i pro náš osobní život.
Emoce v práci: Jak je zkrotit?
I to byl vlastně důvod zařadit emoce do mé karetní hry pro týmy Odysea organizace, protože za prvé lidé neumí vždy jasně formulovat co cítí a za druhé je to dobrá forma, jak prolomit blok uzavřenosti k tomuto tématu. Vše podpoří Eckhartův citát, že:
„Negativní emoce jsou příznakem toho, že se něčemu bráníte.“ — Eckhart Tolle
V zaměstnání se totiž setkáváme s celou škálou emocí – od našeho nadšení z úspěchu, přes frustraci při nezdarech, až po stres nebo dokonce pocit vyhoření. Tyto pocity ovlivňují nejen náš výkon, ale také veškeré vztahy s kolegy, komunikaci a schopnost zvládat všechny méně i více náročné situace. Jak tedy zajistit, aby emoce pro nás nebyly překážkou, ale naopak nástrojem?
Emoční inteligence v práci
Podle teorie emoční inteligence, kterou popsal Daniel Goleman, jsou schopnost rozpoznávat, porozumět a regulovat emoce nejen vlastní, ale i ostatních, zásadními dovednostmi pro efektivní vedení a spolupráci. Práce Golemana vychází z výzkumu Saloveye a Mayera (1990), kteří definovali emoční inteligenci jako schopnost vnímat emoce, integrovat je s myšlením a zvládat je. Tím je také podpořena moje hypotéza, že práce s emocemi může být přínosná i v manažerské oblasti.
Mým druhým vodítkem je koncept „emoční práce“, který představila Arlie Hochschild ve své knize „The Managed Heart“. Tento koncept popisuje, jak zaměstnanci regulují své emoce, aby splnili požadavky pracovní role, například v oblasti služeb. Neustálá kontrola emocí však může vést k emocionálnímu vyčerpání a vyhoření.
Nakonec význam emocí v práci potvrzuje i další studie, která představuje mé třetí vodítko. Například Barsade a Gibson (2007) ve své práci „Why Does Affect Matter in Organizations?“ zdůrazňují, že emoční stavy ovlivňují nejen individuální výkon, ale významně také skupinovou dynamiku. Pozitivní emoce, jako je radost a nadšení, zvyšují produktivitu, kreativitu a odolnost vůči stresu. Naopak negativní emoce, jako frustrace nebo hněv, mohou vést k poklesu výkonu, vyšší fluktuaci zaměstnanců a toxickému prostředí.
Prakticky všechny dostupné výzkumy prokázaly, že sociální a emoční schopnosti jsou spojené s úspěchem v mnoha oblastech života.
Emoční práce
Arlie Hochschild ve své práci o emocích zdůrazňuje, že emoce nejsou tak pouze individuálními reakcemi, ale jsou důležitou součástí sociální interakce a vlastní sebeprezentace. Emoce nám totiž pomáhají vytvářet, udržovat, ale také monitorovat sociální vazby a jsou nezbytné při konfliktu zaměstnání, změnách v práci, ale také při každodenní interakci v rámci různých skupin.
Hochschildová tak navazuje na teorii Ervinga Goffmana, která popisuje, jak lidé manipulují svým vzhledem, prostředím a chováním, aby si záměrně vytvořili určitý očekávaný obraz sebe sama – v naší praxi je to taková emoční maska. Hochschildová tak představuje pojem „emocionální práce“, což zahrnuje způsoby, jakými lidé monitorují a ovlivňují a manipulují své emoce v rámci pracovního prostředí.
Jak ovládat emoce v práci?
Existují různé metody ovládání emocí:
- Změna našich myšlenek nebo jiná interpretace situace za účelem ovlivnění emocí.
- Tělesné techniky, jako je například hluboké dýchání sloužící k našemu uklidnění.
- Naše expresivní gesta, jako je úsměv, který nás může přimět cítit se šťastnější.
- Nakonec je to hluboké prožívání, emocionální reakce, které si jedinec sám vyvolá a které působí autenticky.
Dalším prvkem emoční manipulace je tzv. povrchové herectví, které zahrnuje přetvářku, ta je určena pro vnější publikum, zatímco hluboké herectví znamená vnitřní prožitek emocí, kdy jedinec skutečně žije a prožívá daný emocionální stav.
Posledním konceptem Hochschildové je emocionální pravidlo, což je sociální norma určující, co, kdy a jak bychom měli cítit. Tyto normy mohou být zjevné například jako je délka truchlení po ztrátě blízké osoby. Všechna tato pravidla se liší podle kultury, třídy, náboženství či genderu. Takže i s emocemi je to poněkud složitější, co myslíte?
„Emoce jsou nakažlivé.“ — Carl Gustav Jung
Jak zkrotit své emoce
Klíčem k vašim emocím je naučit se je vnímat, kontrolovat a reagovat na ně s rozvahou. Pokud cítíte, že emoce narůstají, prvním krokem je jejich zastavení, to je nejtěžší fáze. Udělejte si krátkou pauzu, stačí se nadechnout a napočítat do deseti – dát vaši pozornost jinam. Tím si pro sebe vytvoříte prostor mezi impulsem a reakcí.
Zkuste své emoce také pojmenovat. Když si uvědomíte, co konkrétně cítíte – zda je to frustrace, zklamání nebo hněv – ztratí nad vámi část své síly. Užitečná je také vaše perspektiva – zeptejte se sami sebe, zda bude tento problém za týden nebo měsíc ještě důležitý. Nakonec se vyplatí zaměřit na řešení vaší situace, ne na viníky kolem vás. Udržet emoce na uzdě znamená dát prostor vašemu racionálnímu myšlení, což přináší lepší výsledky jak pro vás, tak pro všechny kolem vás.
Komercializace emocí
Toto téma je již zmíněno v mých předchozích článcích, jako je třeba „Přetvářka v zaměstnání něco stojí“. Emoce jsou zde přetvořeny na zboží prodávané na trhu práce. Práce ve službách „v první linii“ často zahrnuje právě onu emocionální práci, jako je například úsměv letušek, usměvavý zdravotnický personál nebo všichni zaměstnanci v maloobchodu ve styku se svými zamračenými a otrávenými zákazníky. Právě tyto druhy prací zahrnují povrchové a hluboké herectví, právě toto může způsobit odcizení pracovníků od vlastních emocí a jejich celkové psychické vyčerpání.
Právě tyto vynucené a předstírané emoce stojí za odchody zaměstnanců také, protože jsou často hrané, předstírané, neopravdově a vysilující až do bodu vyhoření. Proto je tak důležité být v rovnováze s tím, co děláme a jak se u toho sami cítíme. Co myslíte?
Proč jsou emoce v organizacích důležité?
Dalším zajímavým pohledem na oblast emocí, myslím spíše afektů. Afekt je intenzivní, krátkodobá emocionální reakce na specifický podnět. Na rozdíl od naší nálady, která je méně intenzivní a trvá delší dobu, je afekt rychlý, spontánní a často fyziologicky doprovázený. V rámci hraní mojí hry jde tak spíše o afekty, reakce na specifický podnět, jako je třeba nějaká vybraná oblast ve vaší organizaci.
Zde se můžeme inspirovat autory Sigala G. Barsadea a Donalda E. Gibsona, kteří ve své knize „Why Does Affect Matter in Organizations“ zkoumají vliv emocí a nálad zaměstnanců na klíčové organizační výsledky, jako jsou pracovní výkon, rozhodování, kreativita, fluktuace, prosociální chování, týmová práce, vyjednávání a vedení. Autoři ve sví studii rozlišují mezi třemi typy afektu:
- Emoce: Intenzivní, krátkodobé reakce na specifické podněty (např. hněv, radost).
- Nálady: Méně intenzivní, déle trvající stavy bez jasného podnětu (např. dobrá či špatná nálada).
- Dispoziční afekt: Stabilní tendence jedince prožívat určité emocionální stavy (např. optimismus či pesimismus).
Jejich výzkum nám ukazuje, že pozitivní afekt zlepšuje pracovní výkon, podporuje kreativitu a usnadňuje rozhodování. Tedy zaměstnanci s pozitivním afektem jsou ochotnější pomáhat kolegům a přispívat k týmové spolupráci. Naopak negativní afekt může vést k vyšší fluktuaci a snížené produktivitě. V rámci mého nástroje Odysea organizace pracuji s emocemi a s tímto konceptem také, protože emoční karty, které jsou součásti hry mají průsečíky v těchto oblastech:
- Pozitivní vysoká energie, která odpovídá emocím jako vzrušení, nadšení, štěstí, radost, úspěch, euforie.
- Pozitivní klid zahrnuje spokojenost, uspokojení, naplnění, vděčnost.
- Nízká negativní energie se váže k emocím jako úleva, důvěra, relaxace.
- Nízká energie může zahrnovat pocity únavy, frustrace atp.
Kde se ty emoce berou
Zde je přehled klíčových aspektů, jak emoce ovlivňují pracovní prostředí:
Výkon a produktivita
Je zjevné, že oblasti naší hry Odysea organizace by nebyly ničím, kdyby nebyly provázány s emocemi, existuje tak zjevný trojúhelník, kterým jsou: místo + emoce + role.
Pozitivní emoce v práci zvyšují motivaci, kreativitu a schopnost řešit problémy. Zaměstnanci, kteří se cítí dobře, pracují logicky efektivněji a mají lepší nápady. Negativní emoce (např. frustrace, stres, úzkost) mohou vést k vyčerpání, chybám a poklesu výkonnosti. Dlouhodobý stres často vede k syndromu vyhoření.
Rozhodování a kritické myšlení
Emoce ovlivňují, jak zaměstnanci vnímají a hodnotí situace. Například frustrace může vést k impulzivním rozhodnutím, zatímco důvěra a spokojenost podporují racionální a strategické přemýšlení. V krizových situacích může strach nebo úzkost zaměstnance doslova paralyzovat, zatímco sebevědomí a odolnost jim umožní jednat rozhodně a změny ustát.
Komunikace a pracovní vztahy
Emoce také přímo ovlivňují kvalitu všech mezilidských vztahů. Empatie a vděčnost podporují spolupráci a týmového ducha, zatímco podrážděnost nebo hněv mohou způsobit konflikty. Efektivní komunikace vyžaduje vysokou emoční inteligenci – schopnost porozumět emocím druhých a reagovat na ně vhodně. Toto je také významný manažerský úkol.
Motivace a angažovanost
Emoce jako nadšení, inspirace a pocit uznání motivují vaše zaměstnance k většímu zapojení a zlepšují jejich pracovní morálku. Naopak apatie, nedostatek uznání nebo pocit vyhoření vedou k demotivaci a k dlouhodobé ztrátě zájmu o jejich práci.
Firemní kultura a atmosféra
Také firemní kultura je utvářena emocionálním prostředím – organizace s podporující a pozitivní kulturou vždy přitahují talentované lidi a udržují si silnou loajalitu zaměstnanců. Negativní atmosféra, stres a konflikty mohou tvořit toxické prostředí, které vede k vysoké fluktuaci zaměstnanců.
Zvládání změn a organizačních krizí
Při zavádění změn, jako jsou třeba reorganizace nebo krizové řízení jsou emoce klíčové. Odpor ke změnám často pramení z naší nejistoty a strachu, zatímco důvěra ve váš management může podpořit pozitivní přijetí změn. Právě ona schopnost manažerů pracovat s emocemi zaměstnanců v těchto situacích, kam patří podpora a empatie určuje, jak hladce změny proběhnou a ja krize ztratí svůj účinek na kulturu vaší organizace.
Závěrem
Emoční inteligence, tedy naše schopnosti rozpoznávat, rozumět a regulovat emoce své i ostatních, pro efektivní vedení a týmovou spolupráci jsou tak v oblasti týmu naprostou nutností. Z mé praxe vím, že právě manažeři s vysokou úrovní emoční inteligence dokážou lépe motivovat své týmy a vytvářet pozitivní pracovní prostředí. Pokud tomu tak není, vždy existuje cesta k nápravě.
Dosavadní studie nás také upozorňují na důležitost organizační kultury, která ovlivňuje, jak jsou emoce vnímány a vyjadřovány na pracovišti. Organizace podporující otevřený a pozitivní přístup k emocím mohou dosáhnout lepších výsledků díky zvýšené angažovanosti a spokojenosti zaměstnanců. Integrace všech mých poznatků o emocích a afektu do manažerských praktik může vést ke zlepšení pracovního prostředí a dosažení organizačních cílů.
Odysea organizace je tak pro vás nástrojem, jak téma emocí ve své organizaci otevřít a stabilizovat tak pole, které má významný vliv na růst nebo pád vašich organizací.
Zdroje
- Barsade, Sigal & Gibson, Donald. (2007). Why does affect matter in organizations?. Academy of management perspectives. 21. 10.5465/amp.2007.24286163.
- Hochschild, Arlie Russell. The managed heart: commercialization of human feeling. 20th anniversary ed. Berkeley: University of California press, 2003, ©1983. Xii, 327 s. ISBN 0-520-23933-4.
- Emotional labor around the world: an interview with Arlie Hochschild
