Kniha - Firma jsou lidé, lidé jsou síla!

Pronikněte do složitého světa lidských zdrojů. > Objednávejte zde

Krizový management | Crisis managementExistuje smrtelně nebezpečný management? Prokázáno!

Existuje smrtelně nebezpečný management? Prokázáno!

Může mít manažer vliv na zdraví svých podřízených zaměstnanců?

Sdílejte

Negativně vnímané manažerské vedení zvyšuje nejen množství pracovní neschopnosti na pracovišti, ale také zvyšuje riziko nemoci mezi zaměstnanci. Dá se tedy shrnout, že čím déle má člověk nad sebou nebezpečného manažera, tím vyšší je riziko, že v budoucnosti utrpí třeba infarkt?

Smrtelně nebezpečné manažerské řízení

Nedávno předložená studie je založena na údajích od téměř 20 000 zaměstnanců ve Švédsku, Finsku, Německu, Polsku a Itálii, kteří pracují v řadě různých oborů. Vědci porovnávali úrovně stresu, zdraví, pracovní neschopnosti a emočního vyčerpání podle sebe sama s tím, jak subjekty vnímaly vedení svých vedoucích pracovníků z hlediska určitých pozitivních a negativních kritérií.

Vědci také zkoumali účinky vedoucího a jeho manažerského vedení ve vztahu k tomu, zda zaměstnanci mění zaměstnání, odcházejí z důvodu špatného zdraví nebo dají přednost odchodu ze zaměstnání úplně. Jedna ze studií také zkoumala korelaci mezi tím, jak zaměstnanci hodnotí vedení svých vedoucích pracovníků a rizikem vzniku závažného kardiovaskulárního onemocnění později v jejich životě.

Infarkt z manažera?

Jedno ze zjištění bylo, že část respondentů byla vystavena o 25 % většímu riziku infarktu myokardu během desetiletého sledovacího období, pokud vyjádřili nespokojenost se svými manažery na začátku této studie. Kromě toho se míra rizika s časem zaměstnání zvýšila výrazně u subjektů, které uváděly slabší manažerské vedení.

Dalším výsledkem bylo, že švédští muži a ženy, kteří hodnotili své manažery jako inspirativní, pozitivní a nadšené hlásili také menší počet dní pracovní neschopnosti. Ve věku 22 až 65 let vyčerpáme asi 40 % našich aktivních hodin bdění v práci, proto stojí za to analyzovat toto téma a jaký má dopad na naše zdraví celkově.

Nová manažerská doba

Nové způsoby organizace práce v mnoha odvětvích trhu práce v posledních letech kladou nové požadavky na manažery a jejich manažerské vedení. Protože se psychosociální zátěž v práci zvýšila a motivace zaměstnanců je do značné míry zaměřena na identitu a seberealizaci, musí být manažeři dobří v podpoře kolegů, aby jednali nejen samostatně a stále efektivně, ale také ve spolupráci s ostatními.

Vědci také analyzovali manažerské ideologie vedení. Manažer je často popisován pomocí přídavných jmen, jako jsou dynamický, dobrodružný, flexibilní, konkurenceschopný, připravený riskovat, statečný, vizionářský, stimulující a inovativní.

Hlavním principem bylo, že to, co je dobré pro jednotlivce, je dobré pro organizaci. Zaměstnanci by neměli být kontrolováni nebo omezováni přísnou organizací, pravidly nebo rutinami. Zaměstnanec vytváří své vlastní sítě a hlavním úkolem manažera je podporovat zaměstnance, pomáhat mu při budování vlastní značky, být k dispozici a ochoten je odměnit a motivovat.

Vedení je také popisováno jako role dočasná, kdy různí lidé převezmou vedoucí roli v různých projektech. Manažeři musí být dobří také v improvizaci. Přestože nové způsoby organizace práce vedly k pozitivním změnám, např. že zaměstnanci dostali v mnoha odvětvích rozšířenou kontrolu nad prací, byla rovněž uznána zranitelnost některých zaměstnanců spojená s obtížemi při regulaci jejich práce s možnými důsledky nadměrného pracovního nasazení a psychické úzkosti.

Psychologická pohoda

Psychologická pohoda je pojem odkazující na širokou škálu symptomů nebo nepřítomnost symptomů, jako je např. emoční stav. Pocit šťastného, klidného, nadšeného, živého nebo energického, na rozdíl od pocitu např. napjatý, neklidný, strachující nebo pod napětím. Bylo zjištěno, že vnímané manažerské vedení je spojeno se zaměstnaneckým – psychologickým blahobytem v několika studiích, měřeno s velkým počtem různých měřítek.

SRH Self Rated Health

Zdraví s vlastním hodnocením (SRH) je jednorázové měření v oblasti zdraví, při kterém jsou jednotlivci žádáni, aby ohodnotili, zda je jejich zdraví velmi dobré, docela dobré, ani dobré, ani špatné, docela špatné nebo zcela špatné. SRH je obecně považován za cenný zdroj informací o subjektivním zdravotním stavu, protože prokázal silné souvislosti jak s objektivními měřítky nemoci, tak s ostatními příčinami.

Cílem této práce bylo prozkoumat vztah mezi manažerským vedením na jedné straně a stresem, zdravím a dalšími zdravotními výsledky mezi zaměstnanci na straně druhé. Toto bylo provedeno v rámci pěti různých studií.

Studie

V první studii bylo zjištěno, že pozorné manažerské vedení významně souvisí s vnímaným stresem zaměstnanců, zdravotním stavem závislým na věku a nemocí z důvodu nadměrného zatížení nebo únavy.

Ve druhé studii zaměřené na zaměstnance hotelů ve Švédsku, Polsku a Itálii se zjistilo, že faktory autokratického a zlovolného vedení agregované na organizační úrovni souvisejí s horšími individuálními hodnoceními vitality zaměstnanců.

Třetí studie ukázala významné asociace v očekávaných směrech mezi inspirativním vedením, autokratickým vedením, integritou a týmovým integračním vedením na jedné straně a nahlášenou nepřítomností v nemoci mezi zaměstnanci na straně druhé.

Ve čtvrté studii byly nalezeny významné souvislosti mezi diktátorským vedením a nedostatkem pozitivního vedení na jedné straně a dlouhodobým stresem, emočním vyčerpáním, zhoršeným SRH a rizikem opuštění pracoviště kvůli špatnému zdraví na straně druhé.

V páté studii je možný vztah mezi pozitivními aspekty vedoucího manažerského vedení a nižším výskytem onemocnění srdce.

Průřezový výzkum ukázal silný vztah mezi chováním manažerům orientovaných na vztah a dobrým stavem zaměstnanců. Autokratické vedení, myšleno panovačné, elitářské, diktátorské bylo jedinou dimenzí vedení ve studii III, která byla významně spojena s nahlášením 31 nebo více dnů nepřítomnosti v nemoci za posledních 12 měsíců.

V důsledku toho tři studie prezentované v této práci podporují názor, že vedení charakterizované tím, že říká podřízeným, co má dělat velícím způsobem, rozhoduje diktátorským způsobem, vynucuje hodnoty a názory na ostatní a projevuje elitářské hodnoty, je spojeno s negativními zdravotními důsledky mezi zaměstnanci.

Závěrem

Výsledky prezentované v této práci však naznačují, že aktivně destruktivní manažerské chování může mít důslednější negativní dopad na stres zaměstnanců, zdraví a účinky na zdraví. Poslední roky výzkumu zdravotních účinků vedení vedoucích pracovníků naznačují, že manažeři mají významný dopad na vývoj stresu a špatného zdraví zaměstnanců.

Co myslíte, stojí za analýzu, jaké máte ve firmě manažery? Jaká je úroveň vašeho manažerského řízení? Jak jsou kompetenčně vybaveni vaši manažeři?

Kniha Firma jsou lidé
Petr Kmošek
Petr Kmošekhttps://www.kmosek.com
Od roku 2010 pomáhám podnikatelům, českým firmám i mezinárodním společnostem dostat z týmů ty nejlepší výkony. Pomůžu vaší společnosti s řízením lidských zdrojů. Společně objevíme cesty, jak zlepšit výkon zaměstnanců a zlepšit fungování vaší firmy. Provedu vás podnikatelskou krizí a seznámím s postupy, jak jí čelit. Jsem zakladatel Institutu rodinných firem a autorem knihy „Firma jsou lidé, lidé jsou síla!“

Vaše hodnocení a recenze článku

Hodnocení článku

Přehled hodnocení článku (0)

Tento článek zatím nemá žádné hodnocení.
Vložit příspěvek do záložek
Přečíst později

Odebírejte novinky, články, podcasty, kurzy a přednášky

Aktuální články

Podcast

Témata článků

Další články

Negativně vnímané manažerské vedení zvyšuje nejen množství pracovní neschopnosti na pracovišti, ale také zvyšuje riziko nemoci mezi zaměstnanci. Dá se tedy shrnout, že čím déle má člověk nad sebou nebezpečného manažera, tím vyšší je riziko, že v budoucnosti utrpí třeba infarkt? Smrtelně nebezpečné manažerské řízení Nedávno...Existuje smrtelně nebezpečný management? Prokázáno!