Shrnuto jednoduše – Richard Feynman se ve svém oboru opravdu vyznal. Kdyby ne, pravděpodobně by nezískal Nobelovu cenu za fyziku – a k tomu ještě řadu dalších vědeckých ocenění. Jeho věhlas ale pramení nejen z dosažených úspěchů, nýbrž také z pověsti člověka, který celý život studoval s výjimečnou hloubkou a důsledností. Právě díky tomu jeho přísná, ale hravá osobnost dodnes fascinuje další generace snad ještě více než samotné výsledky jeho práce.
Myslím si, že mnoho studentů fyziky stále pochopitelně chce být jako Richard Feynman, ale všichni ostatní, dokonce i ti z nás, možná i vy (já určitě), kteří se o fyziku vůbec nezajímají, by se od něj také mohli dobře učit, ani ne z toho, o čem přemýšlel, ale z toho, „jak“ o tom přemýšlel.
Metoda zápisníku
Sám Feynman s tím začal už v absolventských letech na Princetonu, když se připravoval na ústní zkoušky. Tehdy si založil nový zápisník s názvem „Notebook of Things I Don’t Know About“ a pustil se do systematického rovnání svých poznatků. Týdny pak rozebíral jednotlivé fyzikální obory, mazal a znovu skládal jejich dílčí části, a přitom se snažil odhalit každou mezeru a nesrovnalost. Jeho cílem bylo dostat se až k samotné podstatě každého tématu.
Odkazem zápisníkové metody Richarda Feynmana je především naše systematické sebezkoumání a trvalá ochota pojmenovat to, co sami ještě nevíme. Feynman nám připomněl, že pokrok začíná právě v uvědoměním si vlastních znalostních mezer, nikoli předstíráním, že všemu rozumíme.
Tím, že své myšlenky, otázky a nejasnosti pravidelně zapisujeme a znovu pročítáme, dokážeme lépe identifikovat oblasti, kde tápeme – a naopak upevnit to, co už skutečně umíme.
Na začátku všeho vašeho snažení je váš sešit prázdný, ale jakmile ho začnete zaplňovat pečlivými zápisky, zároveň rostou i vaše znalosti. Snaha popsat další stránky vás přirozeně udržuje v chodu. Jinými slovy: jestliže dokážete své rostoucí porozumění náročnému tématu přetavit do konkrétních poznámek nebo shrnutí, je mnohem pravděpodobnější, že u učení vytrváte a budete do něj dál investovat energii.
Když to neumíte vysvětlit nerozumíte tomu
Jak jistí si však můžete být svými nově nabytými znalostmi, pokud je pravidelně neověřujete? Feynman musel jít tváří v tvář starším pracovníkům katedry fyziky, ale pokud nemáte prospěch z takového druhu hrozby, můžete zvážit zavedení do praxe jiné Feynmanovy techniky: „učit“ to, co jste se naučili, někoho jiného.
Kromě toho, že byl Feynman skvělým vědcem, byl také skvělým učitelem a skvělým vysvětlovačem, protože dokázal rozvést neuvěřitelně složité koncepty a vyjádřit je jednoduchým jazykem, kterému ostatní lidé rozuměli. Teprve když to Feynman dokázal, věděl, že danému pojmu skutečně rozumí – ať už šlo o fyziku nebo hraní na bongo.
Závěrem
Pokud si v nějakém konceptu nejste jistí a potřebujete si rychle ujasnit, jak na tom jste, zkuste si připravit jednoduché, ale jasné vysvětlení v tomto „feynmanovském“ duchu. Tím prověříte vlastní porozumění a odhalíte, kde jste jen setrvávali v omylu. Jak říkal sám Feynman: „První zásadou je, že nesmíte oklamat sami sebe – a vy jste ten nejsnadněji oklamatelný člověk.“ Pokud zjistíte, že jste se vážně nechali napálit, vraťte se zpátky ke „kreslícímu prknu“ – nebo spíš k vašemu zápisníku – a opravte své chyby.
