Bezpečnostní informace – Varování o podvodné komunikaci  Přečíst

Manažerské řízení | ManagementHiPPO přichází. Na tohohle hrocha si dejte pozor!

HiPPO přichází. Na tohohle hrocha si dejte pozor!

Sdílejte

HiPPO je zkratka a znamená názor nejlépe placené osoby ve firmě nebo organizaci. Efekt uvádí, že názor nejlépe placené osoby je při rozhodování více zohledněn, protože má sám o sobě vyšší hodnotu, než je tomu u ostatních. Hodnota názoru je tedy vázána na plat osoby, která daný názor vyjadřuje. Jednoduše řečeno, že čím vyšší je plat osoby, tím důležitější je jeho názor, opravdu?

Avinash Kaushik termín HiPPO efekt poprvé použil ve své knize „Web Analytics: An Hour a Day“. Kaushik tvrdí, že efekt nastává zejména tehdy, když neexistují platná data, která by významně určovala rozhodnutí. HiPPO efekt je popisován jako kognitivní zkreslení kvůli názoru nejlépe placené osoby.

Studie Harvard Business Review zjistila, že zatímco 80 % respondentů průzkumu spoléhá na získaná data ve svých rolích a 73 % se spoléhá na data při rozhodování a 84 % stále tvrdí, že manažerský úsudek je faktorem pro přijímání klíčových rozhodnutí…

Kdo je HiPPO?

Tato otázka není zase tak jednoduchá na zodpovězení, vzhledem k pravidlům mlčenlivosti a pravidlům odměňování, se vlastně neví, kdo je ten, kdo má ve firmě nejvyšší plat. Mnoho organizací mzdy záměrně nekomunikuje a většina také souhlasí s tím, že mzdy a platy nezveřejní. HiPPO lze rozluštit z organizačního schématu, je jím často vedoucí, klíčový manažer, ředitel. Je tak často osobou, která je v hierarchii umístěna nejvýše.

HiPPO – Highest Paid Person’s Opinion

Když vedoucí ztratí kontakt se zákazníky nebo svými zaměstnanci efekt HiPPO je v plné síle. Vzhledem k tomu, že nejlépe placená osoba zažila úspěch, povýšení a obvykle konsensus od ostatních v organizaci, může riskovat, že bude věřit, že je vždy tím, kdo má v místnosti nejlepší nápad.

Bohužel když ostatní v místnosti souhlasí s názorem nejlépe placené osoby bez výzev, jen to zvyšuje sebevědomí a pocit nadřazenosti nejlépe placené osoby. Bohužel začíná začarovaný kruh a je těžké ho zastavit. HiPPO začíná šlapat porcelán.

Autority bias – Poslušnost vůči autoritě

Je předpojatost autority a jedná se o tendenci připisovat větší význam názoru autoritní postavy a být tímto názorem více ovlivňován. Lidé mají zkrátka tendenci přikládat větší význam názoru autority a být jím silněji ovlivňováni. Tuto zaujatost autoritou poprvé zdokumentoval Stanley Milgram, americký psycholog v roce 1963.

Jak člověk roste a vzdělává se, dozvídá se, že se mu následování přirozených autorit vyplácí, takové osobnosti totiž obvykle disponují hlubšími znalostmi, moudrostí a mocí. Důsledkem ale je, že nekritické následování autorit může zapříčinit zkratku v rozhodování a vydání se na řadu slepých cest.

Negativní HiPPO

  • analýzy, recenze, zjištění, data jsou negována
  • projekty jsou špatně nastavené a obtížně řiditelné
  • cíle jsou definovány a formulovány subjektivně
  • obvykle jsou špatně nastavené priority
  • osvědčené postupy a procesy jsou ignorovány
  • rozhodnutí jsou přijímána nevhodně
  • produkty jsou vyvíjeny dle nesprávně zvolených kritérií
  • atd.

HiPPO efekt a dopad na HR

Kromě toho efekt sebou bere i další oblasti, jako je třeba HR. Klesající motivace ke společné práci v organizaci, také může trpět sebeřízení týmů, může narůst fluktuace zaměstnanců. HiPPO tak může organizaci způsobit velké škody a skutečně působit jako hroch v porcelánu.

Pozitivní HiPPO

Nemusí však být pro organizaci nutně negativní. To lze pozorovat, když se o to snaží například člověk s nejvyšším platem v organizaci.

  • má jiné vnímání rola manažera, jako služebníka své organizaci
  • dokáže přinést změnu v organizaci ve prospěch svých zaměstnanců
  • uplatňuje demokratické struktury organizace
  • systematicky zvyšuje transparentnost, rozvíjí téma kultury
  • podporuje sebeorganizaci

Co funguje proti HiPPO efektu?

Evidence based management

Ten je často zmiňován jako protipól HiPPO efektu. Tyto a podobné techniky skutečně pomáhají při rozhodování o projektech nebo vývoji společně. Co se ale stane, když se člověk s nejvyšším platem nebo s nejdůležitějším pracovním zařazením rád rozhoduje sám nebo chce mít poslední slovo? Zde mohou pomoci další kroky, ale je to náročná práce.

Výchozím bodem řízení založeného na důkazech je, že rozhodnutí vedení by měla být založena na kombinaci kritického myšlení a nejlepších dostupných důkazů. Důkazem rozumíme informace, fakta nebo data podporující nebo naopak v rozporu s tvrzením. Důkazy pak mohou pocházet z vědeckého výzkumu, ale interní obchodní informace, a dokonce i odborné zkušenosti mohou být považovány za důkazy. V zásadě tedy všichni manažeři zakládají svá rozhodnutí na důkazech.

Data driven decision making

Je ověřeným přístupem k řízení organizace, který je podložen ověřenými daty spíše než rozhodováním na základě intuice a emocí. Vzhledem k tomu, že obchodní technologie se v posledních letech exponenciálně zdokonalovaly, stávají se rozhodnutí založená na datech základním požadavkem v každém odvětví. Úspěch tohoto přístupu může také záviset na kvalitě shromážděných dat a na tom, jak efektivně je dokážeme analyzovat a interpretovat.

„Firmy se musí naučit odporovat HiPPO efektu.“

Kniha Firma jsou lidé
Petr Kmošek
Petr Kmošekhttps://www.kmosek.com
Od roku 2010 pomáhám podnikatelům, českým firmám i mezinárodním společnostem dostat z týmů ty nejlepší výkony. Pomůžu vaší společnosti s řízením lidských zdrojů. Společně objevíme cesty, jak zlepšit výkon zaměstnanců a zlepšit fungování vaší firmy. Provedu vás podnikatelskou krizí a seznámím s postupy, jak jí čelit. Jsem zakladatel Institutu rodinných firem a autorem knihy „Firma jsou lidé, lidé jsou síla!“

Vaše hodnocení a recenze článku

Hodnocení článku

Přehled hodnocení článku (0)

Tento článek zatím nemá žádné hodnocení.
Vložit příspěvek do záložek
Přečíst později

Odebírejte novinky, články, podcasty, kurzy a přednášky

Aktuální články

Podcast

Témata článků

Další články

Hrocha má každá firma...:)HiPPO přichází. Na tohohle hrocha si dejte pozor!