Domů Management Impostor syndrom – Odvrácená strana Dunning-Krugerova efektu

Impostor syndrom – Odvrácená strana Dunning-Krugerova efektu

Dunning - Kruger efekt

V předchozím článku jsem se zabýval Imposter syndromem a můžete si ho přečíst zde, dnes to bude na téma Dunning-Krugerova efektu, který je jeho jakousi odvrácenou stranou.

Efekt pojmenovaný podle psychologů Davida Dunninga a Justina Krugera, je Dunning-Krugerův efekt, který je druhem kognitivní zaujatosti, která způsobuje, že lidé nadhodnocují své znalosti nebo schopnosti, zejména v oblastech, s nimiž nemají téměř žádné zkušenosti. V psychologii se termín „kognitivní zkreslení“ vztahuje na nepodložené přesvědčení, které mnozí z nás mají, často aniž by si to uvědomovali. Od základní atribuční chyby, kotvení, haló efektu, přes klam a efekt nadměrné sebedůvěry atd.

Dunningův–Krugerův efekt

Nemyslím to nijak zle, ale z mé vlastní praxe je známo, že zaměstnanci mají tendenci velmi přehnaně vnímat svůj pracovní výkon. Podpořím toto mé tvrzení široce citovaná studie profesora Zengera z roku 1995. Mezi 714 dotazovanými inženýry, 32 % ve společnosti A a 42 % ve společnosti B umístilo svůj výkon v horních 5 % ve srovnání s jejich vrstevníky ve stejné společnosti. Pouze jeden respondent měl pocit, že jeho výkon byl podprůměrný. Jejich sebehodnocení je jednoduše nepřesné, protože 42 % nemůže být současně 5 %.

Uděláme si menší odbočku:

Slovo kompetence najdete na mém blogu hned v těchto článcích: kompetence

Ale rád bych vám nejdříve demonstroval, jak k nim vlastně přicházíme a jak nám v časem rostou.

Čtyři stádia kompetencí

V únoru 1969 popsal trenér managementu Martin M. Broadwell model jako „čtyři úrovně výuky“. Model použil v Gordon Training International jeho zaměstnanec Noel Burch v 70. letech – čtyři fáze učení jakékoli nové dovednosti“. Později byl model často přičítán Abrahamovi Maslowovi, nesprávně, protože model se neobjevuje v jeho hlavních dílech.

Noel Burch, zaměstnanec společnosti Gordon Training International, mimo jiné již tuto společnost cituji i v jiných článcích, vyvinul žebřík vědomé kompetence v 70. letech. Model zdůrazňuje dva faktory, které ovlivňují naše myšlení, když se učíme nové dovednosti vědomí a úroveň dovedností – kompetencí.

Nevědomá nekompetentnost (nevědomost)

Nevědomá nekompetentnost (nevědomost)

Jednotlivec nerozumí nebo neví, jak něco udělat, a nemusí nutně rozpoznat deficit. Může popřít užitečnost dovednosti. Před přechodem do další fáze musí jednotlivec rozpoznat svou vlastní neschopnost a hodnotu nové dovednosti. Doba, kterou jedinec v této fázi stráví, závisí na síle podnětu k učení.

Vědomá nekompetentnost (uvědomění)

Vědomá nekompetentnost (uvědomění)

I když jednotlivec nerozumí nebo neví, jak něco udělat, uznává deficit a také hodnotu nové dovednosti při řešení tohoto deficitu. Dělání chyb může být v této fázi nedílnou součástí procesu učení.

Vědomá kompetence (učení)

Vědomá kompetence (učení)

Jednotlivec rozumí nebo ví, jak něco udělat. Prokázat dovednosti nebo znalosti však vyžaduje soustředění. Lze jej rozdělit do několika kroků a při provádění nové dovednosti dochází k intenzivnímu vědomému zapojení.

Nevědomá kompetence (mistrovství)

Nevědomá kompetence (mistrovství)

Jednotlivec má tolik zkušeností s dovedností, že se stala jeho „druhou přirozeností“ a lze jí snadno provádět. Výsledkem je, že dovednost může být provedena při provádění jiného úkolu. Jednotlivec to může naučit ostatní, podle toho, jak a kdy se to naučil.

„Dunning-Krugerův efekt není o hloupých lidech, ale většinou jde o nás všechny, pokud jde o věci, v nichž nejsme moc kompetentní.“

„Mohl bych v nějakém testu, jako ve škole předpovědět, že dostanu tak za 3, zatímco moje skutečné skóre bude za 2. Ale kdyby moje skutečné skóre bylo 4, protože jsem hrozný v matematice, mohl bych si o sobě myslet více a předpovídat skóre 2. Tato nesrovnalost je důsledkem toho, že je to kvůli konkrétnímu problému se schopností našeho mozku posoudit jeho vlastní dovednosti.“

„Pokud je ego hlasem, který nám říká, že jsme lepší, než ve skutečnosti jsme, můžeme říci, že ego brzdí skutečný úspěch tím, že brání přímému a čestnému spojení se světem kolem nás.“ – Ryan Holiday

Přečtěte si také: Jak na kompetenční modely?

Co je to Dunning-Krugerův efekt?

Efekt, který naznačuje, že když něco nevíme, neuvědomujeme si vlastní nedostatek znalostí. Jinými slovy, nevíme to, co nevíme. Dunning a Kruger rozvíjejí tyto myšlenky o něco dále, což naznačuje, že čím méně kompetentní jsme v dané oblasti, tím větší je pravděpodobnost, že budeme nevědomky přehánět naše vlastní kompetence. Klíčové slovo je zde „nevědomky“. Postižení si neuvědomují, že přeceňují své vlastní schopnosti.

Dunning-Krugerův efekt

Přečtěte si také: 5 lekcí o podnikání, které jsem dostal od buddhistického mnicha

Příklady Dunning-Krugerova efektu

„Výsledky testování podpořily předpovědi, že ve srovnání s kompetentnějšími vrstevníky „nekompetentní jednotlivci“ dramaticky nadhodnocují své schopnosti. Dunning a Kruger zdůraznili, že účinek, který identifikovali, neznamená, že lidé vždy přeceňují své vlastní znalosti nebo schopnosti. Pokud má člověk nízké skóre, má větší šanci přeceňovat svůj výkon, než jej podceňovat.“

V práci může tento efekt lidem dosti ztěžovat rozpoznávání a také nápravu jejich špatného pracovního výkonu. Zaměstnavatelé sice provádějí kontroly a revize výkonu, ale ne všichni zaměstnanci jsou vstřícní ke konstruktivní kritice. Zcela upřímně, je lákavé sáhnout po výmluvě nebo když vás má recenzent radši.

Manažer

Mnoho z nás si dělá velké plány na maximalizaci své produktivity a pak zjistí, že nemůžeme splnit vše, co jsme si předsevzali. Prostě jsme se přecenili.

Majitel

Představy majitelů a zaměstnanců jejich firem jsou také často rozdílné. Vysvětlení pohledů majitelů občas ukáže, jak málo toho ve skutečnosti věděli o běžném životě jejich firem a jak neodhadli jejich výkon.

Zaměstnanec

Řada zaměstnanců stále věří, že je v určitých úkolech lepší, než ostatní, a proto mají pocit, že mohou splnit některá zadání rychleji, než to ve skutečnosti dokážou. Původní výzkum Dunninga a Krugera byl publikován v časopise Journal of Personality and Social Psychology v roce 1999. Jejich výzkum zde zahrnoval čtyři studie hodnotící skutečné a vnímané schopnosti účastníků v humoru, logickém uvažování a anglické gramatice.

Ti, kteří v testu dosáhli nejnižšího skóre, měli tendenci drasticky přeceňovat jak svoji vnímanou gramatickou schopnost, tak skóre testu. Naproti tomu ti, kteří v testu dosáhli nejvyššího skóre, měli tendenci podceňovat své schopnosti a také celkové skóre v testu.

S největší pravděpodobnostní jsou naše mozky nastaveny tak, aby hledaly vzory a vytvářely zkratky, které nám pomáhají rychle zpracovávat informace a činit rychlá rozhodnutí. Tyto vzorce a zkratky pak často vedou k různým předsudkům. Pravdou však je, že tento efekt ovlivňuje každého, včetně vás.

Nikdo nemůže disponovat odbornými znalostmi v každé oblasti. Možná jste HR odborníkem nebo specialistou na lidské zdroje, ale stále v mnoha oblastech máte značné mezery ve znalostech. Zase pozor, tento efekt není známkou nízké inteligence a inteligentní lidé také zažívají tento jev a poměrně často.

Přečtěte si také: Jaký je úspěšný podnikatelský mindset?

Jak porazit Dunning-Krugerův efekt?

Lidé mají tendenci cítit se jistější, když se rozhodují rychle. Pokud se chcete vyhnout tomuto efektu, zastavte se a věnujte čas vlastním šetřením svých rychlých rozhodnutí. Napadněte a rozpracujte na detaily své vlastní názory.

Naučte se také sami sebe kritizovat a v práci berte kritiku vážně. Prozkoumejte tvrzení, s nimiž nesouhlasíte, vyžádáním důkazů nebo příkladů, jak se můžete zlepšit. Změňte své vlastní uvažování nebo se o to alespoň pokuste. Aplikujete stejnou logiku na každou otázku nebo problém, se kterým se setkáte?

Měli byste být kritičtí, pokud jde o hodnocení toho, v čem jste dobří!

Přečtěte si také: Jak uspět v těžké době? Jak na šťastný život a úspěšnou kariéru?

Zdroj:

Obrázek

https://blog.gardeviance.org/2008/04/three-stages-of-expertise.html

Foto

Font

Exit mobile version