Management stresu představuje různé techniky, ale také postupy cílené na vypořádání se s vlastním stresem. Jedná se o celkovou schopnost identifikovat stresory, ovládnout různé metody a objevit v sobě schopnost se s ním správně vypořádat.
Téměř 1/5 dospělých uvádí, že jejich duševní zdraví je horší, než tomu bylo loni touto dobou. Podle generací: 34 % Gen Z hlásí horší duševní zdraví, následuje Gen X 21 %, mileniálové 19 %, Baby boomers 12 % a ostatní 8 %. Více než polovina všech dospělých uvádí, že byli velmi neklidní. 53 % se cítilo velice unaveně. Zástupce generace Z nejčastěji uvádějí, že mají běžné příznaky deprese, přičemž více než 7 z 10 to zaznamenalo v posledních dvou týdnech. 74 % se cítilo velice neklidně a 73 % mělo problém správně přemýšlet nebo se soustředit. 73 % se cítilo osaměle, mizerně nebo nešťastně. Celkem smutné statistiky a mohl bych pokračovat.
Stres a jeho kamarád strach
Jedna legenda vypráví, jak šel krajem jeden poutník a potkal mor. Ptá se poutník moru: Kam jdeš more? Mor: Jdu do údolí níže, dolů a přímo do města. Poutník mu říká: Jdeš zabíjet viď? Mor: ano vezmu s sebou maximálně 5000 lidí. Potkají se po několika měsících a poutník celý rozčilený běží k moru a říká: Víš ty vůbec, co jsi způsobil za katastrofu ve městě? Tvrdil jsi, že si vezmeš maximálně 5000 lidí, ale nakonec jich bylo přes 10 000? Mor na to říká: Já jsem si odnesl 5000, ale to kolega strach si vzal dalších 5000!
Musíme být všichni opatrní, aby právě strach nebyl tím, koho se musíme bát nejvíce. Plíživé vylučování ze společnosti, přetrhání našich osobních vztahů a vazeb, celkový společenský a sociální úpadek, ztráty ekonomické, a to vše završí ztráta životního smyslu.
Jak se nám bortí duševní zdraví
Prevalence jakékoli duševní poruchy vrostla na 29,63 %. Pro představu v roce 2017 byla prevalence 20,02 %. Jedná se tedy o nárůst téměř o 10 %. Výskyt velké depresivní poruchy a sebevražedného chování se znásobil 3x. Stejně tak vzrost počet lidí trpících úzkostnou poruchu a to 2x. Co se týká poruch spojených s užíváním alkoholu, byl pozorován nárůst počtu lidí se sklonem k týdennímu opíjení. Z 4,07 % v roce 2017 narostl na 6,39 %. Na různé krizové linky volá dnes 5x více lidí. Myslím si, že máme poměrně hodně informací o tom, že se se společností něco děje. Ale společnost se sama o sobě nezmění, musíme začít u každého z nás, u jednotlivce.
Prevence proti stresu
Náš pohled na stres je dnes víceméně vnímán jako něco, čemu je třeba se bránit. Naše odolnost vůči němu je slabá a dlouhodobě mu podléháme. V článku profesora Koláře je zajímavý postoj k tématu stresu. Stresem je třeba se očkovat, aby reakce na jeho další úroveň nebo podobný byla znatelně lepší. Tedy je třeba získat vůči stresu tzv. adaptační odolnost. Očkováním stresu si vytvoříme bariéru vnitřní, tedy sami v sobě. Je proto důležité v sobě pěstovat schopnost jakéhosi řízeného stresu.
Jak se očkovat stresem
Profesor Kolář popisuje vše následovně, více se hýbat, otužovat, zkusit půst, žít střídmě a v přiměřené míře se nechat vyhodit z naší komfortní zóny, vzdorovat nepohodlí, bolesti, občas cíleně fyzické únavě atd. Důležitá je adaptace na neočekávané. Já kromě fyzické péče o naši schránku dávám důraz i na stránku duševní. Vhodná meditace, sdílení zkušeností s duchovní praxí atd. vedou k osobní moudrosti, která naučí celou řadu technik pro práci se stresem.
Poprvé jsem si osobně uvědomil, jak se zvyšuje odolnost stresu, když jsem v roce 2020 vzal rodinu na měsíc do Thajska a snažil se navštívit několik míst najednou. Miluji totiž kláštery. Tolik výzev za den jsem často nestihl ani za celý kvartál. To, co na začátku bylo nepřekonatelné, se časem zvládalo s větší a větší jistotou. Buddhisté často kladou důraz na to, aby schopnost akceptace změn byla neustále rozvíjena, tedy, že nic není trvalé a vše je pomíjivé.
„Základní skutečností bytí je zákon změny či pomíjivosti. Cokoli existuje, od malého krtka až k obrovské hoře, od myšlenky až k impériu, to vše prochází stejným koloběhem – zrození, růst, úpadek a smrt. Život sám je nepřetržitý a neustále hledá sebevyjádření v nových formách. Zákon změny platí stejnou měrou i pro naši „duši“. Jedinci není vlastní žádný princip, který by byl nesmrtelný či neměnný. Žádnému z nás nepatří život, který námi protéká, stejně jako žárovka nevlastní proud, jenž dává světlo.
Rozvoj duševního zdraví
Náš Institut rodinných firem se kromě klasické poradenské práce věnuje také fenoménu osobní odolnosti, která má za cíl, otevírat schopnosti psychické odolnosti a podpory duševní rovnováhy. Protože bez systematické duševní práce na nás samotných náš organismus může zachvátit stres, je třeba proto jednat preventivně a hledat cesty, které nás na budoucnost připraví.
Zdroje
- https://www.nudz.cz/files/pdf/tz-opatruj-se.pdf
- https://www.thelancet.com/journals/lanpsy/article/PIIS2215-0366(20)30462-4/fulltext
- https://www.apa.org/news/press/releases/stress/2020/sia-mental-health-crisis.pdf
- http://www.buddhismus.cz/12-principu-buddhismu.html
- BALŠÍNEK, Dalibor a Jaromír SLOMEK. Proměny světa: rozhovory 50 osobností. Praha: Echo Media, 2021, 589 s. Echo. ISBN 978-80-907406-5-5.
