Impostor nebo imposter syndrom označuje vnitřní zkušenost a jakési vnitřní přesvědčení, že nejste tak kompetentní, jak vás ostatní vnímají. I když je tato definice obvykle úzce aplikována na inteligenci a úspěchy, má vazby na perfekcionismus a sociální kontext.
Zjednodušeně řečeno, syndrom podvodníka je jakýsi zážitek z pocitu, že jste falešný nebo falešná. Máte postupně převládající pocit, jako byste v každou chvíli byli odhaleni jako podvodníci a jako byste nepatřili tam, kam až jste a dostali jste se tam jen díky hloupému štěstí a náhodě.
Prostě nejste dostatečně dobří. Neříkali vám to už doma? Každý si možná nějaký ten náš syndrom podvodníka neseme, že?
Nedávná studie KPMG se 750 vysoce úspěšnými ženami zjistila, že: 75 % zažilo v určitém okamžiku své kariéry syndrom podvodníka 81 % z těchto žen také věřilo, že na sebe vyvíjejí větší tlak než jejich mužské protějšky.
Máte příznaky impostora?
Tento syndrom může ovlivnit kohokoli bez ohledu na jeho sociální postavení, pracovní zázemí, úroveň dovedností nebo stupeň odbornosti. Termín, který poprvé použily psycholožky Suzanna Imes a Pauline Rose Clance v 70. letech. Když byl představen poprvé tento koncept původně se předpokládalo, že se vztahuje hlavně na ženy s orientací vysoký výkon a výsledky. Od té doby byl uznán jako široce používanější.
Jak vzniká impostor
Téměř polovina 47 % žen uvádí, že jejich pocity pochybností o sobě vyplývají z toho, že nikdy neočekávaly dosažení úrovně úspěchu, které dosáhly.
Pozorovali jsme, že naši „podvodníci“ typicky spadají do jedné ze dvou skupin do rané rodinné historie. V jedné skupině jsou ženy, které mají sourozence nebo blízkého příbuzného, který byl označen jako ten „inteligentní“ nebo jinak výjimečný člen rodiny. Z přímých anebo širších členů rodiny vyplývá, že nikdy nemůže dokázat, že je stejně dobrá jako její sourozenci bez ohledu na to, čeho ve skutečnosti dosahuje intelektuálně.
Jedna její část věří rodinnému mýtu a jiná část to chce vyvrátit. Škola jí dává příležitost pokusit se dokázat to své rodině i sobě, že je také stejně inteligentní. Nakonec uspěje v získávání vynikajících známek, akademických vyznamenání a uznání od učitelů. Má ze svého výkonu dobrý pocit a doufá, že její rodina uzná, že je víc než jen citlivé nebo okouzlující dítě a také že je inteligentní jako ostatní. Zdroj: The Imposter Phenomenon in High Achieving Women: Dynamics and Therapeutic Intervention. Pauline Rose Clance & Suzanne Imes. Georgia State University. University Plaza
Příznaky syndromu podvodníka
- Pochybnosti o sobě
- Neschopnost realisticky posoudit své schopnosti a dovednosti
- Přiřazení vlastního úspěchu vnějším faktorům
- Pochybování o svém výkonu
- Strach z nesplnění očekávání
- Sabotování vlastního úspěchu
- Neustálé pochybnosti o sobě
- Stanovování velmi náročných cílů a pocit zklamání, když se nedosáhnou
Druhy impostorů
Dr. Valerie Young, author of The Secret Thoughts of Successful Women: Why Capable People Suffer from the Impostor Syndrome and How to Thrive in Spite of It, identifikovala pět typů imposterů.
Impostor – Perfekcionista
Perfekcionisté nejsou nikdy spokojeni a vždy mají pocit, že by jejich práce mohla být ještě lepší. Spíše než se soustředit na své silné stránky, mají tendenci se zaměřovat na jakékoli vlastní nedostatky nebo chyby. To často vede k velkému tlaku na sebe a velkému množství úzkosti. Perfekcionista prožívá vysokou úroveň úzkosti, pochybností a obav, zvláště když si stanoví extrémní cíle, které nejsou schopni dosáhnout. Perfekcionista se zaměří na oblasti, kde by mohli dělat lépe než oslavovat své úspěchy.
Impostor – Superhrdina
Protože se tito jedinci cítí nedostateční, cítí se nuceni tlačit do práce, jak je to jen možné. Superhrdinové často vynikají extrémním úsilím, jako ve „workoholismu“. To může vést k vyhoření, které může ovlivnit fyzickou a duševní pohodu a vztahy s ostatními.
Impostor – Expert
Tito jedinci se vždy snaží dozvědět se více a nikdy nejsou spokojeni se svou úrovní porozumění. I když jsou často vysoce kvalifikovaní, podceňují své vlastní odborné znalosti. Expert nebude po dokončení úkolu spokojen, dokud nebude mít pocit, že o předmětu vše ví. Čas strávený hledáním informací může ztěžovat dokončení úkolů a projektu.
Impostor – Génius
Tito jedinci si stanovili příliš vysoké cíle a pak se cítí zcela zdrceni, když hned na první pokus neuspěli. Přirození géniové rychle a snadno zvládnou mnoho nových dovedností a mohou se cítit zahanbeni a slabí, když čelí příliš tvrdému cíli. Může nám pomoci zjistit, že každý musí bojovat, aby dosáhl určitých cílů.
Impostor – Sólista
Tito lidé mají tendenci být velmi individualističtí a raději pracují sami. Vlastní hodnota často pramení z jejich produktivity, proto často odmítají nabídky pomoci. Mají sklon vnímat žádost o pomoc jako projev slabosti nebo nekompetentnosti. Sólista – drsný individualista raději pracuje sám, protože se obává, že žádost o pomoc odhalí jeho neschopnost. Osoba může odmítnout pomoc ve snaze prokázat svou vlastní hodnotu.
Zastavte svého vnitřního impostera
Dopad na duševní zdraví z těchto vnitřních převládajících pocitů je zřejmý. Strach z toho, že nejste dost dobří, může v některých případech vést k velkým komplikacím duševního zdraví. Osoba může postupně zaznamenat od úzkosti a strachu z podvodu, frustrace, nedostatku sebevědomí až po ostudu. Odborníci však nepovažují syndrom podvodníka za stav duševního zdraví, a tak impostor syndrom není uznávanou poruchou. Někteří odborníci se však postupně domnívají, že by tento status měl syndrom mít.
Jste Imposter a co dál?
Kvůli řadě vnějších faktorů se 56 % obávalo, že nesplní očekávání nebo že lidé kolem nich nebudou věřit, že jsou tak schopní, jak se očekávalo. K překonání imposter syndromu 72 % žen hledalo radu mentora nebo důvěryhodného poradce, když pochybovalo o jejich schopnostech převzít nové role.
Naučte se sdílet své pocity. Naučte se o pocitech mluvit. Promluvte si s ostatními o tom, jak se cítíte. Tyto různé pochybnosti, mají tendenci růst uvnitř. Buďte k sobě realističtí a posuďte své vlastní schopnosti. Pokud jste dlouhodobě přesvědčeni o své neschopnosti v sociálních a výkonnostních situacích, proveďte realistické zhodnocení svých schopností. Nesnažte se tlačit někam, kam to prostě nepůjde. To, že máte pocit, že si to někdo jiný přeje je pouze domněnka.
Přestaňte se porovnávat s ostatními. Nepoužívejte sociální média. Dnes již bezpečně víme, že nadužívání sociálních médií souvisí s pocity méněcennosti. Pokaždé, když se srovnáváte s ostatními v sociální situaci, najdete u sebe nějakou chybu, která podporuje pocit, že nejste dost dobří nebo někam nepatříte. Pokud se pokusíte na sociálních médiích vykreslit obrázek, který neodpovídá tomu, kým ve skutečnosti jste, vaše pocity z podvodu se tím jen zhorší.
Přestaňte bojovat se svými vnitřními pocity méněcennosti a nebojujte s pocity, že někam nepatříte. Místo toho se do nich zkuste opřít a přijmout je takové jaké jsou. Teprve když je vnitřně uznáte, můžete začít odhalovat ty základní, které vás brzdí. Važte si sebe sama, sám sebe. Na závěr a bez ohledu na to, jak moc máte pocit, že někam nepatříte, nikdy nedovolte, aby vám to bránilo v plnění vašich cílů a plánů.
Zdroje:
Foto:
https://innersloth.com/gameAmongUs.php
Font:
https://www.dafont.com/the-impostor.font
