Časová studie se táže na dobu trvání pracovního výkonu, respektive jejich dílčích časů. Cílem je zdůvodnění spotřeby času na určitou pracovní činnost a její složky, nalezení časů produktivních a časů ztrátových.

Výsledkem je zpravidla „snímek pracovního dne“ jednotlivce, nebo celého kolektivu, který je podkladem pro stanovení výkonové normy. Ta je pak základem pro odměňování. Proto jsou časové studie zpravidla věcí spíše delikátní.

Nejčastějším způsobem tvorby časových studií je chronometráž, dále analýza videozáznamu nebo nahrávky. Z důvodu přesnosti pak existují systémy MTM – method time measurement, kdy pracovní činnost můpže být uskutečněna posloupnosti obecných pohybů, například: sáhnout, uchopit, přemístit atd.

Součet časů je pak prohlášen za „zdůvodněnou výkonovou normu“.