Možná jste zaznamenali některá moje videa o AI bublině, schválně se v nich dívám za horizont, do doby po „AI hype“, protože žádný zázrak se nekonal. Ano, máme tady vibe coding, rozpoznávání miliard vzorů, hledání chyb v datech. To vše je logické vyústění nástroje, který umí pracovat s textem a čísly rychleji než člověk, ale žádný raketový start civilizačního nebo průmyslového skoku se prostě nekoná.
Dnes o tom už nemluví jen skeptici jako já. Mluví o tom lidé přímo z oboru a generální ředitelé velkých firem. O skrytých nákladech, a v čím dál víc případech i o otevřeném zklamání z toho, jak nahrazování zaměstnanců umělou inteligencí ve skutečnosti dopadlo.
Zkušenost amerických firem ukazuje jedno: AI revoluce možná nesmaže pracovní místa tak rychle, jak se čekalo. Rostoucí náklady na výpočetní výkon, provozní komplikace a nevyrovnané výsledky přiměly řadu firem otočit o 180 stupňů a znovu najímat lidi, které ještě před rokem propustily. To je opravdu tvrdá, a hlavně nákladná lekce po odvážných slibech o úsporách.
90 % firem svá propouštění lituje
Odborníci se dnes shodují v jednom: u pozic, kde jde o úsudek, kreativitu nebo kontakt se zákazníkem, musí rozhodovat člověk. Únorový průzkum firmy Careerminds mezi 600 HR profesionály, kteří v posledním roce prováděli propouštění, to jen potvrzuje. 9 z 10 firem by své AI propouštění dnes dělalo jinak a jen 8,4 % uvedlo, že AI přinesla slíbené výsledky.
Necelé tři čtvrtiny HR lídrů zapojených do průzkumu přiznaly, že za propouštěním byl právě technologický pokrok. Téměř třetina pak přiznala, že firma tímto krokem ztratila kriticky důležité know-how, a 28 % dodalo, že zbylý tým neměl dovednosti, aby tu díru zalepil.
Podobný příběh znám i z vlastní praxe. Klient z e-commerce chtěl nasadit AI do zákaznické podpory a zjistil, že náklady na licence, integraci a průběžné dolaďování promptů byly dva až třikrát vyšší, než původně počítal, a to v době, kdy AI firmy svůj provoz ještě masivně dotují z investorských peněz.
Forrester jde ještě dál: podle jejich odhadu lituje AI propouštění 55 % zaměstnavatelů a firma predikuje, že do konce roku 2027 se polovina AI propouštění nějakou formou otočí zpátky.
Prosím, vraťte se
S touhle prosbou dnes přichází čím dál víc firem a jedna z nejsilnějších ukázek je myslím Ford. Automobilka v posledních letech nahrazovala kontrolu kvality čím dál víc AI systémy a stovkami kamer s umělou inteligencí na lince. Výsledek byl zjevný? Musela zpátky najmout přes 300 zkušených inženýrů, aby napravili to, co stroje mezitím zcela přehlédly.
Viceprezident Ford pro hardwarové inženýrství Charles Poon to shrnul přesně:
„Mylně jsme si mysleli, že stačí zavést AI a nakrmit ji zadáním, a to samo o sobě vyprodukuje kvalitní výrobek.“
A dodal větu, kterou bych klidně podepsal:
„AI je skvělý nástroj, ale jen tak dobrý, jak dobrá data ji trénují.“
Návrat zkušených lidí se Fordu vyplatil a firma díky nim poprvé po 16 letech obsadila první místo mezi mainstreamovými automobilkami v žebříčku kvality JD Power, a šetří tak stovky milionů dolarů na garančních opravách.
Podobnou lekci si prošla i švédská fintech Klarna, o té jsem již psal také. Ta se před časem chlubila, že její AI chatbot zvládne práci ekvivalentní 700 lidským agentům podpory. Spokojenost zákazníků ale klesla natolik, že CEO Sebastian Siemiatkowski musel veřejně přiznat, že firma upřednostnila náklady před zkušeností zákazníka a začala tiše zpátky najímat lidi.
Lidé zůstávají levnější, než se zdálo
Možná se opravdu jednou spletu, ale pořád si myslím, že lidští zaměstnanci vycházejí nákladově efektivněji všude tam, kde je potřeba empatie a úsudek, kde se musí číst mezi řádky, kde jde o citlivá data, která nelze bezpečně svěřit AI třetí strany, nebo kde chyba znamená reálné reputační či právní riziko. Tímto pohledem je prostor pro AI celkem malý.
Ke stejnému závěru dochází i velké technologické firmy samy. Viceprezident Nvidia pro aplikované hluboké učení Bryan Catanzaro letos na jaře přiznal, že náklady na výpočetní výkon jeho týmu už dnes výrazně převyšují náklady na zaměstnance, kteří ho využívají.
Firma IBM jde ještě dál, ta letos ohlásila, že v USA ztrojnásobí nábor na juniorní pozice, tedy přesně tam, kde se čekalo, že AI zaměstnance smete nejdřív. Personální ředitelka IBM to zdůvodnila jednoduše:
„Firmy, které dnes vsadí na juniory, budou za tři až pět let mezi vítězi.“
Zajímavý pohled, že? https://www.kmosek.com/ai-konec-junioru-proc-mizi-juniorske-pozice-z-trhu-prace-video/
Zlatá horečka AI se blíží ke svému konci
AI tvorba obsahu, videí, obrázků, AI v medicíně, logistice, vědě, všude si najde své místo, ale ne jako náhrada zaměstnance. Já osobně chodím po českých firmách od roku 2010 a desítky z nich, dnes možná nižší stovky, klidně i velké korporace pořád neví, jak reálně vypadají procesy uvnitř jejich vlastní firmy.
Jak chcete řídit něco umělou inteligencí, když neznáte reálné parametry vlastního provozu? U účetních operací, u adaptace nováčka, u technického provozu s jasnými etapami, tam ano. Ale jinde jde o miliony proměnných, které nikdy nezachytíte a nikdy nedoladíte do stavu, kdy AI funguje na 100 %.
AI jako parťák? Rozhodně ano. Jako náhrada člověka-zaměstnance? Ne!
Zdroje
- Careerminds – AI-led layoffs survey, Forrester – Predictions 2026,
- Bloomberg / TechCrunch – Ford rehires veteran engineers,
- Fortune – Nvidia exec on compute costs, Bloomberg – IBM entry-level hiring
