Česká národní banka ve své výroční zprávě z prosince 2024 představila výhled pro rok 2025 a označila ho jako „smíšený“. Sever eurozóny, především Německo a Francie, se tak potýkají se strukturálními problémy a politickými bariérami, které oslabují jejich ekonomický výkon. Očekává se jen mírné zotavení v rámci eurozóny, přičemž analytici CF předpokládají růstu HDP o 1,0 %. Inflace se pravděpodobně jen pozvolna přiblíží k hranici 2 %.(zdroj)
Podnikatelská nálada, měřená listopadovým IFO indexem, zůstává pochmurná i po říjnovém pozitivním výkyvu. Negativní vliv mělo především horší hodnocení současné situace a nepatrný pokles očekávání. V listopadu také došlo k výraznému poklesu spotřebitelské nálady po několika měsících mírného zlepšení.
Křivý úsměv českého průmyslu
Možná se ptáte, proč by se na tom malá země uprostřed Evropy, s proexportně orientovanou ekonomikou, měla mít lépe. Odpověď je jednoduchá – nebudeme. Český průmysl, dlouho považovaný za motor naší ekonomiky, spoléhá na montovny, automobilky a subdodavatelské řetězce. Tyto sektory silně ovlivňují HDP i zaměstnanost. Zatímco však naši sousedé směřují k výrobním procesům s vyšší přidanou hodnotou, my se držíme ve spodní části tzv. křivky úsměvu.
Největší zisky a vliv plynou z inovací, designu, marketingu a poprodejních služeb – oblastí, kde české firmy často zaostávají. Zahraniční vlastnictví velkých průmyslových firem znamená, že se vývoj i strategická rozhodnutí odehrávají za našimi hranicemi. Místo abychom byli inovátory, stáváme se spíše levnou montážní linkou Evropy a vlastně celého světa.
Křivka úsměvu – Graf úsměvu
V tomto odstavci se společně zastavíme o tématu s názvem „smile graph“, který nám ukazuje, jak se během výrobního procesu mění přidaná hodnota v jeho různých fázích. Představte si ho jako křivku ve tvaru úsměvu – začíná vysoko, pak klesá a na konci zase stoupá.
- Levá strana úsměvu – Tady se odehrává především výzkum, vývoj a také design výrobků. To je fáze, kdy vznikají nápady, inovace a plánuje se, jak bude produkt vypadat a fungovat. Přidaná hodnota je tady vysoká, protože inovace a know-how mají vysokou cenu.
- Střed a nejnižší část úsměvu – Zde najdeme samotnou výrobu nebo montáž. I když je tahle fáze také důležitá, přidaná hodnota je zde nižší. Výroba je často nákladná a konkurenční, takže zisky jsou menší. Zde by se měla nacházet naše republika.
- Pravá strana úsměvu – Na této straně se produkt prodává, realizuje se marketing a poskytují se služby s přidanou hodnotou. Tady přidaná hodnota produktu nebo služby opět roste, protože firmy získávají zisk z prodeje, značky a zákaznického servisu.
Dá se to velice neodborně shrnout, že někde se něco vymyslí nebo vyvine zcela nová technologie. Uprostřed se to vyrobí, a to často v jiné zemi a s levnější pracovní silou – bohužel kritériem je vždy cena, náklady, daně apod. a poslední nakonec s vysokou marží a díky reklamě výrobek prodá na trzích, kde prodejní cena zase tak nehraje roli. Nebudete prodávat v zemi, kde vyrábíte, protože je zde levná pracovní síla. Nebudete prodávat výrobky, na kterých je vysoká marže na neperspektivních trzích.
Škleb českého průmyslu
Český průmysl se tak nachází uprostřed této křivky – vyrábíme, montujeme, ale skutečné zisky a know-how zůstávají jinde, a dokonce se cíleně převádí jinam. Je to celé doslova nakřivo. Vše, co má hodnotu tu však nezůstává, není to už ani na ten úsměv, protože vždy se můžeme vyšplhat na jednu nebo druhou stranu úsměvu, ale to musí být hlavní téma vlády a celé společnosti a nikoli poklonkování několika vyvoleným.
Nejsem nějaký redaktor, který z dálky popisuje, jak asi přibližně vypadá český průmysl, od malých po velké hráče. Já si svoji poradenskou cestu od roku 2010 doslova vyšlapal, firmu po firmě a po celé České republice. Jsem pyšný na každého podnikatele, výrobce, který se v této mašinérii dokáže prosadit, přes všechnu tu byrokracii a lži o cenách energiích a podpory státu pro vyvolené hráče.
Je mi líto označení „montovna Evropy“, protože všichni se snažíme, abychom pod tuto nálepku nepatřili. Místo abychom byli inovátory, stáváme se levnou montážní linkou Evropy, kde zisky a know-how však nezůstávají.
Dopad aktuální vlády
Naše stávající vláda se příliš nezaměřuje na dlouhodobou strategii rozvoje průmyslu. Politická rozhodnutí jsou reaktivní, místo aby formovala budoucí směr průmyslové transformace. Podpora inovací a výzkumu je minimální a spíše dochází k rozprodávání českých aktiv.
Firmy též naráží na nejasné regulace a zpožděné projekty infrastruktury o IT zakázkách raději pomlčím. Bohužel výrazné prodražování energií a rostoucí byrokracie komplikuje jakékoli podnikání a motivuje další a další firmy přesunout se jinam. Ekonomická politika míří spíše k poklonkování EU než k jasným strategickým plánům, co s označením montovna?
Napjatý trh práce
Mladé generace dnes nejsou tak silně motivovány pracovat v průmyslu, který nenabízí dostatečné finanční ohodnocení nebo profesní růst. České vzdělávání bohužel také zaostává za potřebami průmyslu, což vede k tomu, že absolventi nemají požadované dovednosti. Než se vám podaří plnohodnotně zaučit nového absolventa můžeme uvažovat o 2 – 4 letém období, ale jaký zaměstnavatel by toto chtěl podstupovat a financovat, pouze zoufalý.
Potřeba razantní změny
Nový rok nám všem zásadní změny nepřinese, protože politici začnou politikařit a přestane se dělat něco pro naši zemi. Nelze tedy očekávat, že se začnou dít nějaké větší kroky nebo snad reformy. Upřímně mě také nebaví naivní a odtržené diskuze o tom, co EU udělá a jak nám to všem pomůže.
Nevěřím a skutečně nevěřím, že to jde správným směrem. Český průmysl nutně potřebuje změnu směru. Musíme investovat do výzkumu, vývoje a vzdělání, které připraví novou generaci odborníků, ale ne pouze na papíře nebo vyvoleným dotačním parazitům. Je klíčové, aby firmy spolupracovaly se školami, univerzitami a státem na tvorbě reálných a hmatatelných programů, které odpovídají skutečným a aktuálním potřebám trhu.
Bez našich vlastních malých a středních podniků, které tvoří páteř ekonomiky nemá tato země šanci. Klíčem k úspěchu je naše vlastní značka, inovace a náš export. Přestaňme řešit co udělá EU s naším průmyslem, starejme se především o sebe, jak nejlépe umíme a postavme se všemu, co náš průmysl brzdí, poškozuje a okrádá.
