Nejdříve vám představím dva nebezpečné kamarády, kterým je třeba se vyhnout, když je náhodou potkáte ve svém podnikání. Jsou jimi eustres a distres.
Eustres je pozitivní zátěž, kdy stres postupně vede k vyšším psychickým nebo fyzickým výkonům, jako je to například u manažerů a řídících pracovníků. Díky eustresu máme sice příjemné pocity, ale často a zcela zbytečně přetěžujeme náš organismus i když ne v takové míře jako u distresu.
Distres je již nadměrná a intenzivně prožívaná zátěž, která dokáže člověka poškodit a vyvolat onemocnění. Jsou známé deprese a různá kardiovaskulární onemocnění v nejhorším případě i smrt.
Daň, kterou si krize na nás bere
Jak se postupně propadáme do krize aneb pět úrovní propadu do úplného vyhoření:
Začneme u nadšení…
Nadšení
Nejdříve vnímáte toto téma jako příležitost, také se dočtete, že všichni to tak přece vnímají, proč já ne? Dovolte mi výběr některých posledních článků:
- Krize je příležitost, píše Kellner. Koronavirus spojuje s úpadkem a destrukcí
- Každá krize je současně příležitost, vzkazuje Kellner od táboráku
- Kellner: Pandemie ukázala relativitu věcí, krize je příležitost
- Atd.
Tak se dáte do hledání a posléze realizace a budování nových projektů a podnikatelských témat. Vše je sice náročné, ale tato etapa každého baví. Bohužel ale později zjistíte, že věci nemají tak rychlou reakci a odezvu a zkoušíte tedy další a další způsoby a další projekty, ale bohužel se dostaví jiný stav a tím je apatie.
Apatie
Netečnost a rezignace, další dva velcí kamarádi. Přicházejí nové pocity, s nadšením již nemají nic společného. Kladete si témata, jak krize vše zničí, co budete dělat až padne poslední tisícovka a odejde poslední zaměstnanec. Rezignujete na stav, který zatím vzniká kolem vás a prostupuje těžkou atmosférou. Hned za apatií se krčí další úroveň a tou je frustrace.
Frustrace
Dobře, něco důležitého se nepovede a máte čím dál větší pocit, že v nejbližší době není šance to napravit, ať už pro to, že už to zkrátka není možné, anebo v tom brání něco, s čím si nelze poradit. I když vznikla snaha, je ihned potlačena frustrací. Postupně přichází předposlední stav, a tím je stagnace.
Stagnace
Na úrovni číslo čtyři jsme již spadli do fáze zastavení, ustrnutí a celkového uváznutí, jsme až po pás v bahně pocitu krize a nedá se pohnout. Už nás jen dodělat. Již není energie, již opadl zájem, moc převzala stagnace. Poslední fází, která nabývá na intenzitě je již fází vyhoření.
Vyhoření
Vyhoření z krize! Vše bylo vyzkoušeno, vše bylo prozkoumáno, není šance na záchranu. Naše myšlení je již kompletně osídleno pocitem, že již není cesta jak a kam dále, naše zdraví nám okamžitě poskytne zpětnou vazbu na naše chování. Teprve teď zjišťujeme, jak toxické naše myšlení o krizi a celé té situaci bylo.
Pojďme zpátky na začátek
Zaprvé vaše zdraví nestojí za žádnou krizi, ztracené peníze, opuštěné výrobní haly a propuštěné zaměstnance, a proto je třeba s ní náležitě a správně bojovat. Jak se také všude dočtete, i krize končí, každý tunel má na konci světlo a každá propast má své dno. To sice nikoho neuspokojí, ale chci tím naznačit, že něco končí a něco nového logicky začíná.
To, jak se vám povede v průběhu krize bude o vašem chování, vůli, emocích, postojích, zvládání stresu a dalších tématech. Krize je příležitost, ale jen pro ty, kteří jí takto vnímají po celou dobu jejího trvání. Jsou náležitě připraveni a jsou dostatečně psychicky silní a odolní toto téma zvládnout.
Kromě základních pouček jako jsou tyto:
Musíte se naučit obecně snižovat příliš vysoké nároky, v praxi to může znamenat věci delegovat nebo zkrátka rychle nepostupovat, zpomalit. Další je nutnost naučit se stanovit si správné priority. Umět odpočívat není jen tak, ale i toto se člověk musí naučit, vše totiž vysiluje. Zacházet rozumně se svým časem, umět pochopit jeho hodnotu. Naučit se vyjadřovat otevřeně svoje pocity. Doplním na správné místě a ve správnou dobu. Jako nejvýznamnější v době krize doporučuji se vyvarovat se negativního myšlení.
Tak jsou zde i další:
Krize je boj a v boji je třeba stále nějak doplňovat vaši energii a zajímat se o své zdraví, protože žádná lidská baterie nefunguje věčně. Krize zde bude i zítra a pozítří a budete potřebovat sílu do dalších dní. Nebojte se využívat nabídek pomoci.
Centre for Studies on Human Stress uvádí sice univerzální, ale myslím si účinné tzv. copingové strategie. Strategií je spousta, ale mě se tento přístup celkem líbí. Coping neboli zvládání představuje způsob strategie zvládání zátěže nebo vyrovnání se sní. Tato metoda zahrnuje obranné techniky a mechanismy, které se odehrávají na vědomé, ale i nevědomé úrovni a cílem je redukce stresorů.
Autorem nejčastěji citované a obecně respektované definice copingu je Richard S. Lazarus, který vytipoval několik pozitivních věcí, které nám mohou pomoci v boji se stresem. Patří sem:
- Dobrý zdravotní stav a dostatek síly
- Pozitivní postoj daného člověka k možnosti úspěšného zvládnutí situace
- Dobré znalosti a dovednosti zvládání těžkostí
- Kladný vliv sociální opory
Coping si klade za cíl:
- Změnit situaci, ve které vzniká stres
- Zvládnout význam situace tak, aby se hrozba snížila
- Udržet symptomy stresu ve zvládnutelných mezích
Jinak zde platí tyto strategie:
- Buďte pozitivní – na překážky se dívejte/ nahlížejte vždy jako na zkušenost, která vás posune dál. Překážka = zkušenost, problém = zkušenost atd.
- Občas se zamyslete nad tím, co vám způsobuje stres, párkrát se zhluboka nadechněte a snažte se jít dál. Popište moment, situaci, stav, poznejte spouštěče.
- Snažte se podívat na problém objektivně, který u vás vyvolává stres.
- Komunikujte, protože potlačování pocitů vede k pozdějšímu výbuchu vašich emocí.
- Přijměte sám/sama sebe a ostatní, protože zcela upřímně, nikdo není dokonalý.
- Podporujte kladné vztahy s ostatními lidmi.
- Učte se ze svých chyb, ale také se učte ze svých úspěchů.
- Rozvíjejte svoji sebekázeň, sebekontrolu a vůli.
Závěrem
Snažím se tímto článkem připomenout, že často je třeba někdy přehodnotit naše myšlení o krizi dříve, než bude pozdě. Každý den před nás život staví různé výzvy, krize je jen jednou z mnoha. Je zvládnutelná, je pokořitelná, je překonatelná, jde jen o naše vnímání a o naši vůli ji překonat. Psychohygiena bude hrát čím dál větší roli v tomto složitějším a někdy nepřehledném světě businessu, proto jí nikdy nepodceňujte.
Další zdroje:
