Jsi zakladatel rodinné firmy 2.0
Tvůj otec postavil firmu v devadesátkách. Z ničeho a navíc v zemi, která se zrovna učila, co je to trh. Nikdo mu neradil. Riskoval všechno a vyšlo to. Z toho se stal mýtus a ten mýtus teď sedí naproti tobě u oběda a ptá se, kdy už to konečně „převezmeš“.
To slovo „převzít“ je past, protože převzít znamená pokračovat přesně v tom co on a pokračovat znamená měřit se proti člověku, který tu firmu zakládal. Tu hru vlastně nikdy nevyhraješ, protože nikdy nemůžeš být lepší zakladatel firmy, kterou jsi nezaložil. Každý tvůj krok bude jiný, než by to udělal táta a ty to víš. Proto sedíš a váháš, a proto to odkládáš, proto se v noci ptáš, jestli na to vůbec máš.
Nemáš! Protože nemáš na to být jako on, ale to je dobře, protože on už tu byl.
Jsi první generace v dějinách této země, která tohle řeší. Po roce 1989 se firmy zakládaly a předávat se začínají teprve teď. Žádná česká rodina to před tebou v této vlně nedělala. Není na to návod, i když ti budou nějací poradci tvrdit, že ano. Neexistuje žádné „správně“ nebo „dobře“, proti kterému tě někdo adekvátně poměří.
Nepřebíráš firmu, ty ji zakládáš podruhé, jsi zakladatel 2.0
Verze tvého otce 1.0 byla postavená pro zemi, která už neexistuje, pro trh devadesátek, pro zákazníka, který dávno nakupuje a chová se jinak. Tvoje práce není tuhle verzi udržet. Ty musíš napsat verzi 2.0. na svém světě a pro svět, kterému rozumíš líp než on.
Tohle není o nějaké motivaci směrem k tobě. Motivace ti nepomůže sedět naproti vlastnímu otci a říct „tohle udělám jinak než on“ bez pocitu, že ho zrazuješ nebo zraňuješ. Musíš si pojmenovat, co jsi zdědil a co sis z toho nevybral, ne stroje a smlouvy, ale loajality, strachy, jeho hlas ve tvojí hlavě. Dědic čeká, až dostane to, co očekává. Zakladatel se sám rozhodne, co skutečně postaví!
Jsi jen dědic, nebo zakladatel? Volba je tvoje cesta?
Pozn.: Rozhodl jsem se vytvořit tento manifest pro nástupce rodinné firmy, jako takový dokument, který si po mých některých posledních sezeních s nástupci v rodinných firmách opakovaně přečtou, aby se neztratili na cestě v rodinném podnikání.
„Práce s rodinou vyžaduje trpělivost, kompromis a hluboké pochopení, že podnikání je součástí většího odkazu.“
