Rozhodl jsem se napsat tento podpůrný text, abych mohl majitele firem a jejich nástupce odkázat alespoň na zjednodušený manuál, jak se sebou pracovat v těžkých obdobích, obdobích výzev, náročných překážek a nejrůznějších podnikatelských i životních zlomů.
Vím, že procházíte náročnými zkouškami, a tak mi dovolte pár řádek podpory.
Každá firma a každý podnikatel nejednou projde obdobím, kdy se všechno naráz zadrhne. Klesnou zakázky, odejde klíčový člověk, nástupce se pohádá s otcem nebo bratrem o to, kdo má poslední slovo, a do toho banka najednou volá o půl osmé ráno. V takové chvíli nepomůže téměř nic.
V takových chvílích vám pomůže pouze disciplína, a tím myslím disciplína vnitřní i vnější. Tady je deset pravidel, jak takové období ustát, ať jste ten, kdo firmu předává, nebo ten, kdo ji přebírá.
Deset pravidel pro majitele firem a jejich nástupce – Manuál pro těžké období
„Boj je podstata života. Kdo nebojuje, nemůže ani zvítězit.“ – Tomáš Baťa
1. Přejte dobro i tomu, s kým máte spor
Zní to jako další fráze z duchovní knížky, ale v předávání firmy je to moje tvrdá a praktická rada. Pokud otec a syn, teta a neteř, bratři, dva společníci vedou spor o to, kudy má firma a podnikání jít a jeden druhému v duchu přeje neúspěch, firma to pozná jako první.
Vaši lidé to vycítí, dodavatelé to vycítí, investoři, banka atd. „Přání dobra tomu druhému“ není slabost, je to totiž upřímně jediný stav mysli, ve kterém se dá vyjednávat, aniž byste sabotovali vlastní firmu jen proto, abyste dokázali, že jste měli pravdu.
2. Přestaňte definitivně počítat chyby druhých
V krizi je nejsnazší věc na světě najít a označit jejího viníka. Nástupce udělal špatné rozhodnutí v logistice a zase otec pořád mluví do provozu, i když už firmu dávno formálně předal. Účetní opět něco přehlédla a neposlala. Můžete si vést celý seznam chyb a firma se bude rozpadat rychleji, protože energie, kterou vy dva máte na řešení problému, půjde do hádky o to, kdo za co může. Druhá strana nemusí být dokonalá a často ani není. Musí být však především funkční. To je jiný nárok a ten je splnitelný.
3. Přestaňte chtít, aby šel svět podle vás
Předání firmy skoro nikdy neproběhne podle scénáře, který jste si v hlavě hezky naplánovali. Nástupce povede firmu jinak, než byste ji vedli vy, s tím se smiřte. Trh se bude chovat jinak, než jak jste čekali před šesti lety, když jste dělali plán nástupnictví. Čím dřív přestanete bojovat s tím, „jak věci jsou“, a začnete pracovat s tím, „jak věci jsou“, tím dřív se vaše energie přestane plýtvat na vzdor a začne směřovat ke smysluplnému řešení.
„Tohle desatero zvládnete sami. Ale pokud právě řešíte konkrétní spor o vedení firmy nebo nevíte, jak s nástupcem/rodičem začít mluvit o předání, probereme to spolu.“
4. Nejdřív proniknout úkolem, teprve pak měnit směr
Pro nástupce to platí dvojnásob. Prosím, zastavte se, než začnete měnit procesy, které fungovaly deset let, nejdřív jim skutečně porozumějte, dokonale je pochopte. Ne povrchně, ne z tabulek, pracně až úzkostně se projděte provoz, mluvte s lidmi, kteří tam jsou patnáct let, zjistěte, proč se věci dělají zrovna takhle. Teprve když víte, že firmu opravdu znáte a narazili jste na skutečný, vnější limit toho, co s ní jde v současné podobě udělat, je čas hledat jinou cestu. Změna kvůli netrpělivosti je zcela jiná věc než změna z pochopení její podstaty.
5. Všímejte si všeho, nic si nenechte ujít
V těžkém období se lidé stahují dovnitř do sebe, řeší jen svůj malý kousek problému a zbytek nevidí a vlastně ani nemohou, jsou omezeni, je to pochopitelné, ale je to velice nebezpečné.
Majitel i nástupce by měli v krizi vědomě a cíleně rozšiřovat pozornost, ne ji zužovat: co se zase děje na skladě, jak mluví obchodní zástupce se zákazníkem, co řeší technologie, co si lidé šeptají ve frontě. Pokud vás to přirozeně nezajímá, zajímejte se o to násilím, to je lepší než nevědět vůbec nic.
6. Udělejte si z toho vojnu – ale s plánem
Těžké období vždy vyžaduje vojenskou disciplínu. Upřímně to je na vojně asi to jediné, co dává smysl. Sestavte si konkrétní pracovní plán, co dnes, co tento týden, co tento měsíc a toho plánu se držte i ve dnech, kdy nemáte chuť nebo energii. Motivace v krizi logicky kolísá, plán však ne. To je celý smysl vojenského plánu, protože nahrazuje motivaci, kterou zrovna nemáte.
„Vyjednávání mezi generacemi je většinou to nejtěžší místo v celém předání firmy. Pokud v něm právě jste, nemusíte to řešit sami.“
7. Nezůstávejte zavření mezi čtyřmi stěnami kanceláře
Paradoxně to nejhorší, co můžete v krizi udělat, je sedět dvanáct hodin denně v kanceláři a civět do stejných čísel a hledat tam řešení vaší krize. Vyjděte ven, klidně běžte do lesa, ale hlavně mluvte s lidmi mimo vaši firmu.
Právě ta jiné perspektiva, kterou tam získáte, je stejně důležitá jako hodina strávená nad výkazem. Firma se nezhroutí, protože jste si dali hodinu nebo dvě pauzu venku. Vše se spíše zhroutí, pokud tu hodinu nikdy nemáte, protože přestanete vidět les pro stromy.
8. Na špatnou náladu jděte opakováním, ne přemýšlením
Když vás ráno nebo večer opět přepadne beznaděj, není to chvíle na další analýzu situace, tu jste dělali celý den. Je to chvíle na jednoduchou, opakovanou větu, kterou si řeknete tak dlouho, dokud se vnitřní stav nezlepší.
Může to být cokoli krátkého a pravdivého pro vás „tohle zvládneme, tohle dokážeme, tohle chceme, tohle umíme, tohle si přejeme a zasloužíme, “, „dělám, co je v mých silách“. Nejde o to tomu věřit hned napoprvé. Jde o to opakováním narušit spirálu, do které se ten špatná emoční stav sám zatáčí.
9. Vlastní chyby berte jako překážky k odstranění
Sklouznete-li do „já jsem prostě selhal, jsem špatný, nezvládnu to“ nebo „já na to nemám“, přestáváte pracovat a začínáte se soudit. To je ztráta času v období, kdy čas nemáte. Vaše chyba ať je to netrpělivost, neschopnost delegovat, strach z konfliktu, je překážka, se kterou se dá pracovat. Rozdíl mezi „mám s tímhle problém“ a „jsem špatný manažer“ rozhoduje o tom, jestli se druhý den ráno vůbec zvednete ze židle.
10. Řiďte se tím, jak se cítíte vy!
V rodinné firmě je pokušení obrovské. Co tomu řekne strýc, co si pomyslí zaměstnanci, co si pomyslí konkurence a všichni ty lidi kolem. Když se rozhodujete podle toho, jak vaše rozhodnutí vyzní navenek, rozhodujete se špatně. Ptejte se, jestli je rozhodnutí správné a jestli za ním stojíte vy a ne, jestli se bude snad někomu líbit. Cizí mínění se mění každý týden. Vaše přesvědčení, pokud je poctivé, vydrží stále.
„Žádné z těchto pravidel firmu samo nezachrání – ale správně vedený proces předání ano. Pokud chcete probrat, kde přesně vaše firma teď stojí, ozvěte se.“
Nepěstujte smutek
Je v pořádku být smutný, když firma prochází krizí nebo se s ní loučíte. Není v pořádku ten smutek pěstovat, vracet se k němu, živit ho, dělat si ho pohodlným. Smutek, kterému dovolíte zabydlet se, vám sebere přesně tu energii, kterou teď potřebujete na deset pravidel výše.
Ještě něco: „Když přijde úspěch, nahrne se tak rychle a v tak hojné míře, že se člověk diví, kde se po celá ta dlouhá léta schovával.“ – Napoleon Hill
