Duševní hygienu vnímám jako sofistikovanější obsah metod, zásad a principů, které podporují naše duševní zdraví a pomáhají ho udržet v nějaké rovnováze, jenže takhle se to řekne, teda spíše napíše a hodně lidí už moc neví jak dále. Jednou z potvrzených věcí je změna prostředí, a tak má pro vás jeden tip pro vaši duševní hygienu.
Hodně lidí se mě ptá, proč žiji na vesnici anebo také proč každý den chodím do lesa nebo na pole, pro některé starousedlíky je to spíše divné chování, ale já sis již dlouhodobě uvědomuji pozitivní dopad na některé složky mého života. Nyní pro vás mám potvrzení tohoto mého dojmu a důvodu proč byste to měli začít dělat také.
Simone Kühnová z německého Institutu Maxe Plancka pro vývoj člověka a její kolegyně zkoumaly účinky procházek na 63 dobrovolnících a také část z nich poslaly na hodinovou procházku do přírody jiná část se měla za úkol procházet v městském prostředí. Před samotnou procházkou a pak hned následně po ní badatelky skenovaly mozky dobrovolníků magnetickou rezonancí. Zajímaly je především stopy stresu, které lze vysledovat v amygdale.
Proč nežít na vesnici?
Vzhledem k tomu, že život ve městech je spojen se zvýšeným rizikem duševních poruch, jako jsou úzkostné poruchy, deprese a schizofrenie, je nezbytné pochopit, jak působení městského a přírodního prostředí ovlivňuje duševní zdraví a mozek. Bylo prokázáno, že amygdala se při stresovém úkolu aktivuje více u obyvatel měst ve srovnání s obyvateli venkova. Žádná studie však dosud nezkoumala příčinné účinky přírodního a městského prostředí na mechanismy mozku související se stresem.
Prevence proti duševní zátěži a nemoci
Jejich zjištění ukazují, že aktivace amygdaly se po procházce v přírodě snižuje, zatímco po procházce v městském prostředí zůstává stabilní. Tyto výsledky naznačují, že procházka v přírodě může mít salutogenní účinky na oblasti mozku související se stresem, a v důsledku toho může působit jako preventivní opatření proti duševní zátěži a potenciálně i nemocem.
Vzhledem k rychle se zvyšující urbanizaci mohou tyto výsledky ovlivnit plánování měst, aby se vytvořilo více přístupných zelených ploch a aby se městské prostředí upravilo tak, aby bylo prospěšné pro duševní zdraví občanů.
Potvrzeno: příroda léčí
Zcela jistě se jedná o první studii, která prokázala příčinné účinky akutní expozice přírodnímu a městskému prostředí na oblasti mozku související se stresem, přičemž oddělila pozitivní účinky přírody od negativních účinků města. Bylo prokázáno, že aktivace amygdaly se během stresového úkolu po expozici přírodě snížila, zatímco po expozici městu zůstala stabilní. To silně svědčí ve prospěch salutogenních účinků přírody na rozdíl od městské expozice způsobující další stres.
Předložené výsledky mohou odhalit mechanismus stojící za dlouhodobými účinky prostředí na oblasti mozku související se stresem. Vaše opakované expozice přírodě mohou příznivě ovlivňovat amygdalu tím, že zvyšují její práh aktivace, což vede k nižší aktivitě amygdaly během stresu a vyšší integritě amygdaly u obyvatel, kteří žijí v blízkosti přírodního prostředí.
Zdroj
How nature nurtures: Amygdala activity decreases as the result of a one-hour walk in nature – https://www.nature.com/articles/s41380-022-01720-6
