„Když ego dusí celý tým.“
V čele firmy nestojí vždy lídr, někdy tam stojí zraněné ego a hledá obdiv místo spolupráce. Narcistický ředitel je zvláštní úkaz. Často velmi charismatický, výřečný, působí jako vizionář, který ví, kam firma směřuje. Ale pod tímhle povrchem se skrývá jiný příběh.
Narcistický lídr nepotřebuje tým, ale publikum. Potřebuje zrcadlení, potvrzení, tichý souhlas a není ochoten slyšet zpětnou vazbu, protože vše, co není obdiv, je v jeho očích útok. A tam, kde chybí ochota slyšet, mizí i schopnost vést.
Kult osobnosti místo spolupráce
Ve firmě, kde dominuje narcistický ředitel, se postupně přestává mluvit o výsledcích a začíná se sledovat, co si myslí ten nebo ti „nahoře“. Rozhodnutí se přizpůsobují náladám vedení, nikoliv realitě trhu. Tým začíná postupně mlčet, kreativita mizí a odvážní lidé odcházejí. Není to neschopnost – je to strach. Strach říct, co vidím. Strach jít proti přehnanému sebevědomí, které nesnese jakoukoli opozici.
Ale pozor: Problém není jen v osobnosti. Je i v celém systému, který to umožní.
