Důvěra podnikatelů v českém průmyslu je již téměř dva roky v negativním pásmu. V únoru letošního roku dosáhla svého nejnižšího bodu od doby, kdy byly zavedeny protipandemické uzávěry výroby. I když se situace mírně zlepšila, v dubnu důvěra stále zůstávala výrazně pod dlouhodobým průměrem (o 7,5procentního bodu).
Česko v krizi a Evropa také
Navzdory stabilizaci nákladových tlaků a návratu objemu zásob na normální úroveň, podniky ve většině odvětví stále trápí nedostatečná poptávka. Navíc plánují v nejbližším kvartálu spíše propouštět (15 % oproti 7 % očekávajících zvýšení zaměstnanosti), což odráží vývoj posledních měsíců – v 1. čtvrtletí 2024 se evidenční počet zaměstnanců v průmyslu meziročně snížil o rovná 2 %. Situaci domácích průmyslových exportérů ilustruje i meziroční pokles vývozu do zemí EU (−26,1 mld. korun, −2,8 %). (zdroj. ČSÚ)
V rámci středoevropského regionu se pozitivně vyvíjely jen ekonomiky Slovenska a Polska, zatímco Německo a Rakousko zaznamenaly meziroční pokles HDP. Růst české ekonomiky v 1. čtvrtletí 2024 zůstával poměrně nízký. Reálné zvýšení domácí spotřeby a zahraniční poptávky sice přispělo k růstu HDP, ale kapitálové výdaje klesaly a změna zásob měla negativní vliv. Investiční aktivita klesla poměrně hluboce a růst HDP brzdila i zahraniční poptávka.
Propad průmyslu v Česku a EU
V 1. čtvrtletí 2024 se průmyslová produkce meziročně snížila o 0,9 %, což znamená třetí kvartál v řadě poklesu. Průmysl v Česku i v EU na začátku roku stále čelil utlumené poptávce. Automobilový průmysl v následujícím kvartálu již neudržel vysoké tempo výroby, které pramenilo z finalizace zakázek nahromaděných během narušení dodavatelských řetězců. Výroba základních kovů, hutnictví a slévárenství zůstává výrazně utlumená nejen v Česku, ale také ve většině zemí EU. Slabá poptávka nadále trápí i těžební průmysl a energetiku. (zdroj. ČSÚ)
Neúsporný balíček
Vláda sice prosadila úsporný balíček, který během příštích dvou let sníží rozpočtové schodky o celkem 150 miliard Kč, ale tento krok nevrátil veřejné finance na udržitelnou trajektorii, jen zpomalil nárůst poměru dluhu k HDP. Další úsporná opatření budou zřejmě potřebná, pravděpodobně ale přijdou až po sněmovních volbách v roce 2025. (Zdroj. Deloitte)
Nezadržitelný růst mezd
Český trh práce je výrazně ovlivněn stárnutím a zmenšováním domácí práceschopné populace a integrací cizinců, mezi nimiž převažují ženy – válečné uprchlice z Ukrajiny, které zvyšují aktuální zaměstnanost. Meziroční růst celkové zaměstnanosti v 1. čtvrtletí byl tažen především veřejnými službami. V průmyslu se počet pracovníků snížil o 1,3 % již čtvrtý kvartál v řadě. Ve stavebnictví se naopak mírně snižovaly stavy sebezaměstnaných a počet zaměstnanců stagnoval. Útlum hypotečního trhu se projevil i na zaměstnanosti v oblasti nemovitostí.
Průměrná mzda za 1. čtvrtletí 2024 vzrostla nominálně ke stejnému období předchozího roku o 2 884 Kč, tedy o 7,0 %. V reálném vyjádření došlo k meziročnímu mzdovému nárůstu o 4,8 %. Pro pokračování růstu reálných mezd bude nutné oživit růst produktivity práce. (zdroj. ČSÚ)
Propad inovací v podnikání
V letech 2020–2022 inovovalo v Česku 44 % podniků, což je o dvanáct procentních bodů méně než v období 2018–2020. Podniky v roce 2022 investovaly do inovací 2,3 % svých tržeb. Inovační čísla za rok 2023 a počátek roku 2024 nejsou k dispozici, ale prudký propad investic na začátku roku 2024 nevysílá pozitivní signály. I když lze oslavovat úspěchy jako je Onsemi v Rožnově, celková inovační aktivita v Česku není povzbudivá.
Německo v hluboké krizi
V roce 2023 bylo v Německu uzavřeno 176 000 podniků, což je číslo, které naposledy zaznamenalo v roce 2004. Nejvíce postiženo je strojírenství, ale problémy se nevyhnuly ani celému průmyslu a stavebnictví. Tento stav potvrzují nejnovější hodnocení Leibnizova centra pro evropský hospodářský výzkum (ZEW) a společnosti Creditreform Economic Research.
Osiřelých obchodů přibývá a stále více podniků zavírá. Počet nově založených podniků v roce 2022 klesl o 13 %, ve zpracovatelském průmyslu dokonce o 16 %. Tento vývoj vedl k poklesu investic a tvorby nových pracovních míst v těchto odvětvích.
Krize se nevyhýbá ani maloobchodníkům a poskytovatelům služeb orientovaným na spotřebitele, ani restauratérům. Stavebnictví a zpracovatelský průmysl zaznamenávají od roku 2021 rostoucí počet uzavřených podniků. Data ukazují, jak moc slábne průmyslová základna německých malých a středních podniků. Počet uzavření firem ve stavebnictví se od roku 2022 do roku 2023 zvýšil o 2,4 % na 20 000 podniků a ve zpracovatelském průmyslu o 8,7 % na 11 000. To je nejvyšší úroveň od roku 2004. Ve zpracovatelském průmyslu je nárůst uzavření podniků v inovativních odvětvích výraznější (+12,3 %) než v oblastech bez výzkumu.
V odvětvích jako výroba nábytku nebo hraček a sportovních potřeb klesá počet uzavřených podniků, ale v chemickém a farmaceutickém průmyslu, strojírenství a technologicky náročných službách jich naopak přibývá.
Příčiny krize podnikatelského prostředí
Zánik mnoha menších a vysoce specializovaných firem je závažný. Vysoké náklady na energie a investice, přerušené dodavatelské řetězce, nedostatek zaměstnanců a politická nejistota jsou doslova toxické.
Závěrem
Vyhlídky nejsou dobré. Věřím, že se s touto krizí vypořádáme a vyjdeme z ní silnější a zkušenější. Co ale nemohu akceptovat, je ignorace problému. Nikdo nepřipravuje krizové plány, neřeší se rozvoj a podpora podnikání. Podporují se jen ti, kteří přispívají politickým stranám nebo největší hráči, kteří podporují zbrojení. Malé a střední podnikání mezitím směřuje ke svému konci. Žádný řádný hospodář se nechová jako tato vláda, podporována médii, která ovládá svým naivním a nekompetentním ideologickým záměrem.
„Podle premiéra musí Česko pokračovat v reformách ekonomiky, které zemi posunou mezi nejúspěšnější v Evropě.“ Nemám slov. (zdroj: Patria)
