K tomuto článku mě přiměla informace z BBC, která tak trochu odráží i situaci na trhu práce u nás. Poprvé je ve Spojeném království více než 2,5 milionu lidí bez práce kvůli dlouhodobým zdravotním problémům. Od začátku pandemie se jejich počet zvýšil o půl milionu. Zdá se, že britskou pracovní sílu postihuje něco zvláštního. Anglie řeší záhadu 500 000 chybějících pracovníků ve Spojeném království z důvodu nemoci.
V zemi již čtvrtým rokem prudce roste počet chronických onemocnění. Nejvyšší míra nemocnosti je mezi lidmi ve věku 50 až 64 let – k výraznému nárůstu však došlo i v některých mladších skupinách. K největšímu nárůstu dochází u lidí, kteří hlásí potíže s pohyblivostí, jako jsou problémy s nohama a zády, nebo problémy se srdcem a krevním tlakem. Zejména mladší lidé uvádějí, že nepracují kvůli různým formám duševních onemocnění.
Samostatné údaje o čekacích listinách v Anglii ukazují podobný obrázek – dlouhá zpoždění u náhrad kolenních a kyčelních kloubů, kardiochirurgických operací a komunitní péče o duševní zdraví. Největší nárůst dlouhodobé pracovní neschopnosti je však v souhrnné kategorii „jiné zdravotní problémy“, která pravděpodobně zahrnuje některé z osob s dlouhodobými Covidovými příznaky.
Vyšší nemocnost dle oboru
Analýza na základě údajů z ročního šetření obyvatelstva ukazuje velké rozdíly v nemocnosti, přičemž vysoká a rostoucí je míra nemocnosti u lidí, kteří v poslední době pracovali v dopravě, maloobchodě nebo pohostinství. Práce vyžadující větší fyzickou námahu častěji vedou k onemocnění nohou, zad a dalších pohybových aparátů. Zatímco v osamělých zaměstnáních může být osamělost skutečným problémem. Podle Asociace silniční dopravy se každý rok u jednoho ze čtyř řidičů nákladních automobilů vyskytnou problémy s duševním zdravím.
Pracovníci v hůře placených manuálních zaměstnáních mají v první řadě tendenci mít horší zdraví a průměrnou délku života. Důvody jsou složité a zahrnují vše od stravování a kouření přes přístup k praktickým lékařům až po kvalitu místního bydlení a zeleně. Nadace pro zdraví a další organizace se obávají, že pandemie mohla některé z těchto základních nerovností v oblasti zdraví ještě zhoršit.
Situace se zdravím zaměstnanců v České republice
U nás však situace není jednoduchá. Už zpráva z roku 2017 ukazovala že je u nás vysoká prevalence rizikových faktorů. V roce 2017 dospělí Češi kouřili více, než je průměr EU. Kromě toho dospělí v roce 2017 zkonzumovali 11,9 litrů alkoholu na osobu, což je téměř o dva litry více než průměr EU. Zdá se, že pandemie za několik let je posledním pomyslným hřebíčkem.
Po pandemii je v České republice výrazný nárůst onemocnění nemocí pohybové soustavy, nemocí dýchacích cest a duševních nemocí. Bohužel tomu všemu přispívá i stres, který je způsoben nejistotami, která sebou nese aktuální doba. Dle mě tímto tempem budeme na vysokém čísle z důvodu přetrvávajících zdravotních onemocnění zaměstnanců.
Je zjevné, že pokud tato čísla dále porostou promítne se to jak do zdravotního systému, tak sociálního systému a náš rozpočet tuto spirálu už nebude schopen zpomalit. Jedinou možností bude prevence, tvorba programů ve školách a firmách. Význam má ve vzdělávání a výchově skrze zdravotní a tělesnou výchovu, preventivní programy. Já vím, chtěl bych toho v době krize hodně, ale nemocím je lepší předcházet, než je léčit. Na budoucí český trh práce to bude mít bohužel také své dopady.
Zdroje
- BBC health: https://www.bbc.com/news/health
- Nemocenská statistika: https://www.cssz.cz/documents/20143/99437/UKAZATELE-PRACOVNI-NESCHOPNOSTI-V-LETECH-1993-2022.pdf/8d170928-7960-236f-b06c-cd9822a6ee65
- Pracovní neschopnost pro nemoc a úraz v České republice: https://www.czso.cz/documents/10180/142872072/26000421p1.pdf/d6318228-4511-4b1c-8290-0f5ddd032c5a?version=1.1
