Co znamená nezdvořilost a neslušnost v práci a jaký má dopad na organizace?
Nevhodně zvolená slova mohou být často velice škodlivá, a to platí zejména na pracovišti. V práci tak může několik slov vést k toxickému prostředí, trvalým emocionálním jizvám a snížené produktivitě. Dle nedávného průzkumu existuje nespočet takových momentů v našich pracích denně. Možná se ptáte, proč stojí taková „prkotina“ za to, se s ní na mém blogu zabývat?
Nevhodné chování na pracovišti
Dopad na produktivitu
Můj oblíbený slide z prezentace pro vysokoškolské studenty manažerského studia je o toku produktivní práce a o tom, že každé vyrušení zaručeně zpomalí tuto produktivní část o několik minut. Nyní si představte, že vyrušení s nějakým negativním emocionálním podtextem vaši produktivní část odloží o více jak 31 minut, některé instituce mají ze svých zjištění konkrétní číslo za každé takové vyrušení, které se blíží až 400,-Kč za jednotlivé vyrušení.
Pokud se jedná o celou sérii vyrušení, s podobným charakterem bavíme se už o významném zásahu do pracovní produktivity celkově, a to nemluvím o prostředí, které se stává spíše toxické prakticky pro všechny zúčastněné.
„Když byli pracovníci dotázáni, zda se v uplynulém měsíci osobně setkali s takovými projevy vůči své osobě nebo zda byli jejich svědky, více než tři čtvrtiny uvedly, že ano.“ (zdroj)
Slušnost a respekt jako součást firemní kultury
Pokud se podíváme do dalších statistik tak právě nezdvořilost, neslušnost a nevstřícnost stojí za největšími odchody zaměstnanců. I když majitelé nebo teda spíše jejich manažeři mají často nadání skrývat pravé důvody odchody vlastních lidí z týmu, právě série takovýchto drobných omylů a manažerských selhání stojí až za 40 % odchodů všech zaměstnanců.
Když k tomu všemu ještě přidám aktuální dynamickou dobu a napjatý trh práce dostáváme se k otázce, jestli firemní kultura není základním kamenem úspěchu každé organizace a s největší pravděpodobností tomu tak bude.
Za vším hledejte hodnoty
Svým klientům říkám, že prvním krokem ke snížení napětí v organizaci je podněcování ke vzájemnému respektu a znovu propojení se základními hodnotami organizace, tedy pokud je firma má nějak definované. Spíše se zde setkávám s živelným pojetím toho proč firma podniká než s nějakou integrující myšlenkou a posláním proč? Nemyslím tím již dnes otřepaná kolečka Simona Sinka s jeho „Why“.
Tedy spíše, než poskytovat široké definice v čem je problém, má smysl zabývat se tím, jako jsou vaše základní hodnoty organizace a kde v nich naleznete slova jako zdvořilost, respekt nebo slušnost.
Víte na jednu stranu mě někdy skutečně unavuje přesvědčovat majitele a vrcholové manažery o tom, jak důležité jsou tyto měkké věci na pozadí jejich organizací a jak velký dopad a vliv má jejich chování. Netvrdím, že silové řízení organizací je ve prospěch businessu, ale často pouze krátkodobě.
Většina dnes dobře zavedených společností má základní hodnoty, které jasně komunikují (chovají), jak se společnost chová ke svým zaměstnancům, zákazníkům a celé komunitě. Vnitřně tyto hodnoty nastavují standard pro respektující a vhodné chování na pracovišti. Základní hodnoty fungují jako taková svodidla, která pomáhají snižovat nebo řídit tření mezi zaměstnanci.
Všichni bychom se k sobě měli chovat s respektem a zdvořile, naučili jsme se to na základní škole, že? Aha a vy jste to tam neměli a co jste dělali? „Paní učitelka nám pustila film…“.
Ikona manažera
„Vy mě nemůžete donutit, abych tu „krávu“ respektoval.“, křičí na mě manažer v zasedací místnosti. Zde platí pouze jedna cesta – nulová tolerance. Důležité je, že se ke svým kolegům, zákazníkům a zúčastněnými stranám chováte důstojně, s respektem a s jakýmikoli dalšími základními hodnotami, které utvářejí naši firemní kulturu.
„Firma je jako organismus, dovolíte ji nějaký pohyb nebo změnu směru a ona změní celý tvar, který může mít dopad na celý business – proto nulová tolerance.“
Nedělejte politiku – definujte vzory
Manažeři by měli zajistit, aby organizace měla jasné politiky, které definují zdvořilost, respekt na pracovišti a vhodné chování. Tyto zásady by se měly zabývat nejen nadměrně obtěžováním, vulgarismy, ale také mikroagresemi, nevhodnými komentáři a nepřátelským a nerespektujícím chováním.
Jasné zásady poskytují strukturu oprávnění pro každého zaměstnance, aby se navzájem zodpovídali a negovali škodlivé chování. Tvoření kultury zdvořilosti je odpovědností každého a každý bude zodpovědný za zajištění harmonického pracovního prostředí.
Hodnoty, hodnoty a zase hodnoty
Bez nich to zkrátka nejde, aby se zajistilo, že každý rozumí hodnotám organizace – a má povědomí, znalosti a dovednosti, které je uplatní v každodenní práci – firmy by měly nabízet příležitosti k učení a rozvoji zaměřené na jejich základní hodnoty a také částečně orientované na zdvořilost a respekt.
Nabídka školení o řešení konfliktů, vzájemné komunikaci a názorové toleranci může zaměstnancům pomoci zvládat obtížné rozhovory a situace uctivěji. Zajištění toho, že všichni zaměstnanci jsou si vědomi svých nevědomých předsudků ze své vlastní výchovy a vybaveni nástroji, může pomoci rozptýlit napětí, zejména v emocionálně nabitých časech dneška.
Jsme přeškolení a nemáme zájem!
Tím, že firma má nejasný směr od svého vedení se často kapacita vlastních lidí směřuje na vzdělávací aktivity, který mají pramalý dopad na jejich produktivitu nebo vyšší cíle jako je podpora firemní kultury. Vedoucí firem by měli podporovat otevřený dialog a zároveň podporovat kulturu aktivního naslouchání, kde se zaměstnanci cítí být slyšeni a respektováni, ale to musí být obsaženo i v jejich firemní strategii a práci s lidmi.
