Ne každé rozhodnutí odejít končí výpovědí na stole. Mnozí lidé totiž zůstávají, fyzicky přítomní, ale duchem již nepřítomní. Dělají svou práci, ale bez nadšení. Plní úkoly, ale bez zapojení. Už nedávají zpětnou vazbu. Nechodí s nápady. Nejsou proti – ale ani pro.
Video: Neviditelná rezignace
Ne proto, že by byli líní. Ale protože uvnitř už rezignovali. Tichá rezignace „quiet quitting“ není o tom, že by zaměstnanci nechtěli pracovat. Je to o ztrátě víry. Ve smysl, ve vedení, v to, že se něco opravdu může změnit. A tahle tichá forma odchodu je nebezpečnější než ta nahlas vyslovená. Protože není vidět. A čím déle ji ignorujete, tím víc se zakoření v kultuře celé firmy.
Jak ji můžete ve své firmě rozpoznat?
-
Lidé přestávají mluvit.
-
Dělají jen to nejnutnější.
-
Nezajímají se o výsledek, jen o termín.
-
Neptají se, neodporují, nezpochybňují.
A přitom právě tito lidé byli kdysi ti zapálení. Ti, kteří firmě věřili. Ti, kteří chtěli něco tvořit.
