Nyní jsem se více v článcích věnoval personálnímu managementu, i když toto téma do něj bude patřit asi také. Tématem je rodinné nástupnictví a nezralý rodič, který dokáže pěkně zatopit pod rodinným kotlem. Prakticky všichni z nás toužíme po uznání rodičů a pokud jsou v tom i obchodně rodinné vazby, je to ještě komplikovanější, pokud je rodič nezralý.
Bolestivé firemní nástupnictví
Snažil jsem se nalézt nějaké nehanlivé slovo pro vyjádření toho, jací někdy rodiče dokážou být, jak se chovat, ubližovat a cíleně manipulovat. Někteří z nás by možná navrhovali jednoduché řešení a tím je přerušit s rodičem styky, omezit kontakt, zbavit svůj život tohoto obtížného a těžkého vztahu. To však často není reálné, a navíc vůbec jednoduché.
Proč někteří tak intenzivně toužíme po uznání rodiče, který je hrubý, necitlivý nebo nedůsledný ve své lásce nebo který má vysoké skóre špatných a nezdravých osobnostních rysů?
Úzkost z připoutání
Studie vztahů mezi rodiči a dětmi naznačují, že potřeba uznání je charakteristickým rysem lidí, kteří zažívají nejistý styl připoutání známý jako úzkost z připoutání. Lidé trpící úzkostí z připoutání mají tendenci toužit po blízkosti ve vztahu, což zahrnuje posedlost rodičem nebo romantickým partnerem, a mohou mít silné obavy z odmítnutí nebo opuštění. Podle této teorie se úzkost z vazby může vyvinout, když je péče poskytovaná rodiči nebo opatrovníky v raném věku neadekvátní nebo nedůsledná.
Nezralá rodičovská péče
Nikdo z nás nechodil do školy rodičovství a řadu vzorců našeho chování v rodičovství si neseme z našich vlastních rodin, přesto se v rodinách objevují pojmy jako je neadekvátní péče a nedůsledná péče. O neadekvátní péči hovoříme tehdy, když rodič poskytuje určitý druh pomoci, ale poskytovaná péče neodpovídá potřebám dítěte. Dítě může například potřebovat povzbuzení při plnění náročného úkolu. Místo toho rodič poskytuje soucit a říká, že úkol je pro dítě příliš těžký. Rodič se dokonce může snažit udělat úkol za dítě, což v něm může vyvolat pocit bezmoci nebo dokonce neschopnosti.
Nedůsledná péče je, když rodič někdy poskytuje péči, která odpovídá potřebám dítěte, což v dítěti vyvolává štěstí nebo úlevu. Jindy však rodič může reagovat způsobem, který potřeby dítěte nenaplňuje. Rodič se může stáhnout, vyhýbat se dítěti nebo ho zanedbávat v době, kdy to potřebuje. V jiných případech může rodič dítěti vyčítat, že ho požádalo o pomoc nebo v něm vyvolat pocit viny tím, že jeho žádost o pomoc formuluje jako zátěž, která ovlivňuje jeho vlastní blaho.
Temné rysy rodičovství
Někteří se domnívají, že tyto reakce rodičů jsou metodami manipulace s dětmi, aby se chovaly nebo cítily určitým způsobem. Další výzkum těchto rysů rodičovství ukazuje, že ti, kteří mají vysoké skóre těchto vlastností, postrádají citovou vřelost, chovají se nepřátelsky a vykonávají nad svými dětmi kontrolu.
Ukázalo se, že lidé s těmito sklony dehumanizují ostatní, dokonce i své nejbližší. To může zahrnovat zacházení s rodinnými partnery v rodinné firmě, jako by neměli žádné city, jako by byli iracionální, hloupí, strnulí jako robot nebo jako prostředek k dosažení podnikatelského cíle. Dítě je pak jakýmsi nástrojem k uspokojení podnikatelské kariéry rodiče.
Potíže rodičů
Aby to nebyl článek tak jednostranný, někdy jsou v tom rodiče opravdu nevinně. U některých rodičů však není zapojení do neschopné a nedůsledné péče vedeno vědomou motivací manipulovat a ubližovat svým dětem. Spíše se může stát, že zkrátka neumějí vychovávat jinak. Je možné, že i oni měli rodiče, kteří poskytovali neadekvátní nebo nedůslednou péči. Mnozí z těchto rodičů mají při výchově svých dětí potíže se zvládáním vlastního stresu. U některých jsou jejich vlastní starosti a obavy tak intenzivní, že se nakonec soustředí na své vlastní starosti místo na starosti svých dětí.
Je to bohužel také forma nezralosti rodiče, která způsobí to, že rodič svou roli nezvládá a jeho výchova a vedení může mít dopad i na budoucnost již zralého člověka.
Jak to zlomit?
Potřeba uznání je silná z dobrého důvodu, který má kořeny v dlouhé historii vztahů s našimi pečovateli – rodiči. Řešení této potřeby často vyžaduje psychologickou intervenci. Terapie se silným vztahovým zaměřením mohou být obzvláště užitečné při řešení problémů, jako je chronická potřeba uznání. Mezi takové terapie patří interpersonální terapie. Cílem terapie je pomoci lidem pochopit, proč mají tak silnou potřebu uznání a jak s tímto tématem pracovat.
Lidé, kteří čelí těmto potížím s rodičem, zkuste identifikovat, kdy se u vás objevuje potřeba souhlasu, jaké emoce pociťujete a jakého chování, při němž se snažíte o souhlas, se dopouštíte. Může vám pomoci sepsat si seznam kladů a záporů toho, jak potřeba uznání ovlivňuje váš život. Sebeuvědomění může pomoci vést ke změně chování.
Může také pomoci oslavit vlastní úspěchy a identifikovat vlastní dovednosti a úspěchy. To vám může poskytnout důkazy, které zpochybní vaši potřebu uznání od ostatních. Pomoci může také rozvíjení soucitu se sebou samým.
A konečně, pozitivní afirmace mohou pomoci zpochybnit vaše vlastní negativní přesvědčení o sobě samém a zvýšit vaši tendenci k sebe chválení. Může to být tak jednoduché, jako si zapsat řadu pravdivých pozitivních tvrzení o sobě samém. Na tato tvrzení se můžete odvolávat, když se do vaší mysli vkrádají pochybnosti o sobě samém nebo když se ve vaší mysli začne hlasitě ozývat potřeba souhlasu druhých.
Proč se rodič nezmění
Asi jste si všimli, že kromě terapie se zde nabízí možnost zpracování problému v sobě samém, práce na svém chování, identifikace spouštěčů, práce s afirmacemi. Rodiče jako takového těžko změníte, pokud si nebude svého jednání a chování vědom. To, že máte rodinnou firmu však neznamená, že musíte čelit takovému chování, se kterým bytostně nesouhlasíte. Nástupnictví by mělo být dobrovolným aktem a obě strany by měly být s budoucí vizí podniku a chováním rodiče v souladu. Nikdo z nás není dokonalý, jen si to stačí občas připustit.
