Téma dnešního článku je velice citlivé, ale rozhodně si myslím, že stojí za širší diskuzi. Prosinec roku 2023 se nám všem zapsal hluboko do srdce, když student fakulty na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy zastřelil 14 obětí a dalších 25 zranil. Počtem obětí se tak útok stal nejhorší masovou střelbou v moderních dějinách samostatného Česka.
Hrozba násilí
Nyní prakticky všichni zaměstnavatelé stojí před něčím novým, před novou intenzitou násilí, kterou si musíme všichni připustit, že tu reálně existuje. Vláda chystá sice nějaké programy (Rakušan dostal od BRS za úkol do 26. června navržená opatření rozpracovat a počítá se i s komunikační kampaní s tématem duševního zdraví), která mají nějaký cíl, nikdo neví, jaké parametry tato „kampaň“ bude mít, protože pro naše prostředí je toto zcela nové a nevídané a bohužel byrokratický systém reaguje velice opožděně.
Další pohled a ten je také důležitý, který je nutné zmínit: prevence násilí na pracovišti není přípravou zaměstnanců na ozbrojené útočníky na pracovišti. To je už příliš pozdě a naznačuje to celkově neúspěšnou preventivní iniciativu. Prevence snad nikdy nebude muset řešit hrozbu, kterou představuje nespokojený současný nebo bývalý zaměstnanec, který přechází v aktivního střelce nebo útočníka, narušitele.
Aktivní střelec
Velmi rozšířenou definicí je že aktivního střelce lze definovat jako vysoce agresivního pachatele, který v krátkém časovém období spáchá masovou vraždu pomocí střelné zbraně či zbraní, často v kombinaci s nástražnými a výbušnými systémy. Bohužel u fenoménu aktivních střelců je zřetelným jevem tzv. infekčnost zla, kdy podle mnoha výzkumů a pozorování hrozí vysoké riziko opakování útoků v krátkém časovém horizontu od uskutečnění, a hlavně medializace činu. Dochází tak k typickému dominovému efektu. (zdroj)
Často totiž čtu zprávy, v nichž jsou citováni odborníci, kteří tvrdí, že ačkoli násilí na pracovišti je vzácné, pracoviště musí přijmout relativní opatření na ochranu před ozbrojenými narušiteli, jako jsou aktivní střelci. Protože infekčnost zla se samozřejmě nevztahuje pouze na útoky aktivních střelců, ale například i na teroristické útoky provedené nejrůznějšími způsoby.
Nová forma násilí
Musíme si jako rodiče, zaměstnanci, kolegové, majitelé firem a podnikatelé uvědomit, že čelíme nové formě zla. Celý systém veřejných míst, škol, institucí, organizací, ale i firem by si měl uvědomit, že prevence je to nejzákladnější, co můžeme pro toto téma všichni udělat. Možná, že kdybychom se nyní zastavili a přemýšleli, co jsme v tématu násilí v rámci, výchovy, vzdělávání, rozvoje hodnot atd, reálně podnikli pro prevenci.
„Násilí je všude kolem nás (média, internet, počítačové hry, války) a přitom jak málo ukazujeme – vychováváme a vzděláváme o světě bez násilí a válek. O míru, o řešení konfliktů, o práci s emocemi, o učení o nás samotných o psychické pohodě, týmové hře atd.“
Násilí v práci
Podle Evropské agentury pro bezpečnost a ochranu zdraví v práci jsou každoročně hlášeny miliony případů násilí na pracovištích a toto číslo může být podstatně vyšší. Tento nedostatek porozumění při definování násilí na pracovišti může být hlavní příčinou toho, proč je preventivní úsilí žalostně málo financováno a řízeno.
Existuje tendence zaměňovat používání pojmu násilí na pracovišti za odkaz na vražednou hrozbu. Ve skutečnosti však násilí na pracovišti zahrnuje mnohem více než jen vraždu nebo střelbu na pracovišti, a to je nijak nezlehčuji. Jedná se o jakoukoli hrozbu nebo akt fyzického násilí, obtěžování, zastrašování nebo jiné ohrožující rušivé chování, ke kterému dochází na pracovištích.
Pokud mají pracoviště správně vynakládat a investovat prostředky, je důležité, abychom si tyto mýty a nejasnosti v hlášení a kategorizaci násilí na pracovišti vyjasnili.
Hrozba násilí na pracovišti
Řízení hrozby násilí na pracovišti vyžaduje pochopení kontinuálních činů a jejich přímé souvislosti s eskalací, jako jsou nadávky, slovní urážky, šikana, obtěžování, hádky, osobní spory, rvačky, mikroagrese a další formy násilných činů nesouvisejících se smrtí na pracovišti. Pokud mají personalisté, bezpečnostní manažeři, manažeři rizik a další odpovědné osoby ospravedlnit zavedení komplexních zásad a preventivních plánů.
Prevence násilí na pracovištích
Prevence násilí na pracovišti skutečně není příprava zaměstnanců na ozbrojené útočníky na pracovišti. To je příliš pozdě. Rozhodně to není čekání na to, až si nespokojený zaměstnanec vybije svůj hněv na pracovišti. Prevence násilí na pracovišti spočívá v tom, že se takovému myšlení vůbec zabrání a vyžaduje integrovanou, spolupracující, koordinovanou a komunikovanou filozofii celého vedení. Není to jen další úkol z mnoha pro personální oddělení, je to nové komplexní zadání pro celou organizaci.
Prevence násilí ve firmách
Stejně jako je to u jiných témat, i prevence násilí musí být v souladu se strategiemi, plány, postupy, školeními, plány, lidmi a technologiemi. Žádná organizace dnes není imunní a mnohé z nich nejsou vůbec připraveny na řešení běžných incidentů, natož na komplexní problémy spojené s ozbrojeným útočníkem.
Obzvláště je pak znepokojující, že nespokojení zaměstnanci přecházejí k vražedné agresi bez upozornění nebo ohlášení ze strany zaměstnavatelů, zaměstnanců nebo rodinných příslušníků. Málokdy je tak zaměstnavatel upozorněn a zřídkakdy zaměstnanci nahlásí své podezření nebo nějaké zjištění.
Závěr
Všem zaměstnavatelům tak doporučuji, aby přijali proaktivní opatření v oblasti vzdělávání na pracovišti, aby pochopili, co jsou faktory, podmínky a opatření, které při neřešení eskalují do agrese, výhrůžek a rvaček. Co je ještě horší, když zaměstnanec racionalizuje své záměry k nějaké odvetě.
