Rok 2023 byl plný tlaku a očekávání na pracovištích, která z velké části odrážejí rostoucí nespokojenost. S tím, jak se pracovníci vracejí do kanceláří nebo je naopak opouští, začínají od svého pracoviště požadovat více. Ať už jde o flexibilitu, kterou jim umožňovala práce z domu, nebo vyšší platy, protože inflace snižuje dostupnost základních životních potřeb. Pracovníci se brání zaměstnání, které neodpovídá jejich představám o životě mimo něj.
Resentismus – Resenteeism
Je termín, který se do češtiny hůře překládá. Ve slovníku pana Froneka najdeme definici jako odmítavost, nesnášenlivost, zatrpklost nebo zlou krev. Tento termín je hříčkou jiného termínu na pracovišti a tím je presentismus – přeceňování přítomnosti, což je situace, kdy zaměstnanci chodí do práce, ale pouze proto, aby tam viditelně byli pro svého nadřízeného, a ne proto, aby se plně zapojili.
„Resentismus je setrvávání v práci, která se člověku nelíbí, obvykle s tím, že to negativně ovlivňuje jeho pracovní výkon.“
Obecně tak termín popisuje zaměstnance, kteří zůstávají v práci, přestože jsou navenek nespokojení, protože si myslí, že jinde nemají lepší příležitosti. Ptáte se, jaký to má dopad? Zaměstnanci se v práci neangažují, podkopávají své šéfy, zlehčují jejich rozhodování a v nejlepším dávají výpověď.
Nenávist k práci
Nenávist k práci samozřejmě není nic nového pod sluncem a asi každý nás to zažil nebo zrovna i zažívá. Novinkou je, že tito zaměstnanci zůstávají na svých místech a přilévají olej do ohně, protože zaprvé, na trhu práce je napjatá situace – pracovníci nemají pocit, že mohou dát výpověď a snadno si najít novou práci a za druhé, na pracovišti došlo k řadě událostí, které narušily důvěru mezi pracovníky a zaměstnavateli vlivem minulých okolností.
Za vše můžeš ty!
A konečně, a to je nejdůležitější. Společenské změny, jako je pandemie, která změnila způsoby naší práce, také způsobuje, že pracovníci mají odpor ke svým manažerům, kteří se odmítají přizpůsobit se „novému normálu“. Navíc mladší pracovníci jsou náchylní k tomuto jednání ještě více, když se jejich životní styl a práce neshodují.
Dělání minima
Resentismus lze snadno v organizacích rozpoznat. Hlavním znakem je nedostatečné organizační nasazení a celková neangažovanost. Může to vypadat tak, že pracovníci sice dokončí své úkoly, ale pouze na oko. Nepůjdou ani na úroveň průměru rámce svých povinností, dělají to tzv. vnímané minimum. K tomuto chování také patří pozdní příchody nebo předčasné odchody, zameškané dny a problémy s výkonem. Mohou se objevit i jemnější signály, které však mohou postupně přerůst v širší kontext.
„Pro organizaci je to stejně bolestivé jako dobrovolná fluktuace, protože to znamená, že odchod má pracovník již dlouhodobě v hlavě a chce také odejít, ale ještě nenašel tu správnou příležitost.“
Co dělat s resentismem?
Jako zaměstnavatel máte jedinou možnost, musíte vytvořit prostředí důvěry prostřednictvím pravidelných kontrolních schůzek (diskuzí a důvěrných rozhovorů), které zjišťují celkový pohled týmu na jeho role a úkoly. Toto je nejlepší způsob, jak zabránit nárůstu tohoto trendu ve vaší organizaci. Pokud nemáte vlastní kapacity nebo se na toto téma necítíte, k tomuto účelu je vhodné použít personální audit.
Závěrem
Pokud se chcete vyhnout nespokojenosti vašich zaměstnanců a rostoucímu trendu zlé krve ve vaší organizaci, která má dopad na produktivitu vaší firmy a celofiremní kulturu, musíte vést oboustrannou komunikaci založenou na důvěře a respektu. Stručně řečeno, resentismus je hořkou pilulkou pro všechny zúčastněné a znepokojivým novým trendem na pracovišti.
