V mé poradenské práci se často setkávám s představou, že organizaci lze řídit jako dobře promazaný stroj, tedy nastavíme procesy, vydáme nějaký soubor pokynů a očekáváme lehce předvídatelný výsledek. Tato mechanická metafora ale selhává, protože realita organizací je mnohem dynamičtější, a právě tady přichází na scénu mnou znovuobjevená myšlenka psychologa Williama Sterna z roku 1919, která je i po sto letech aktuální – unitas multiplex – jednota v mnohosti.
Stern popsal, že každý živý systém má hierarchickou strukturu a uvnitř obsahuje menší živé jednotky a zároveň sám vždy tvoří součást většího celku. Představte si to jako žebřík osobnosti: Dole najdete buňky, tkáně, orgánové systémy, někde uprostřed je jednotlivec a nad námi, je tým, rodina, firma, obor, stát, globální komunita. Každý stupeň žebříku je živým systémem: má cíle, vědomí svých hranic, výměnu s okolím a také svou omezenou životnost.
Organizace jako unitas multiplex
Podle tohoto pohledu není firma jen souborem procesů a lidí, ale spíše živou bytostí. Má vlastní identitu značku, kulturu a reputaci. Snaží se o sebezachování a růst o svůj zisk, tržní podíl nebo vliv a je vždy tvořena menšími celky, týmy, odděleními, divizemi apod., které mají své vlastní cíle, někdy spolupracují a jindy zase soupeří.
Tento pohled má však zásadní dopad na řízení firem. Chování firmy je tedy nepředvídatelné, stejně jako tomu je u člověka nestačí sledovat vnější příčiny, je potřeba znát vnitřní motivy a dynamiku. Proto je personální práce s lidmi tak důležitá, a proto vnímám poradenskou práci s lidmi ve firmách tak citlivě, protože změna je organická, ne mechanická. Každá reorganizace není jen přestavěním struktury, ale zásah do živého organismu.
Lídři nejsou jen manažeři procesů, ale doslova „lékaři“ a „architekti“, kteří udržují zdraví systému a podporují jeho adaptabilitu.
Dopad na leadership a strategii
Tento unitas multiplex přístup mění to, jak se díváme na celé oblasti firem:
Krizové řízení – reakce firmy na krizi není jen funkce vnějšího tlaku, ale i toho, jak zdravé jsou její „vnitřní orgány“. Firemní kultura je takový „imunitní systém“ organizace, chrání ji a umožňuje adaptaci. Fúze a akvizice a spojování firem je setkání dvou organismů, kdy pokud se odmítnou „přijmout“ na buněčné úrovni, tělo je odmítne zkrátka odmítne. Inovace vznikají na hranicích jednotek, v jejich interakci s okolím, ne pouze na „příkaz shora“
Organizace v ekosystému
Stejně jako člověk není izolovaný od své rodiny nebo komunity, ani firma neexistuje mimo svůj ekosystém. Funguje v síti dalších živých systémů – partnerů, zákazníků, regulátorů, komunity. A pokud tato propojení selžou, firma ztrácí zdroje, energii i svou životaschopnost.
Nejde o stroje, jde o organismus
Sternův koncept unitas multiplex nám připomíná, že úspěšné řízení není o kontrolování všech proměnných, ale o vytváření prostředí, ve kterém živý systém ať už je to tým nebo celá firma, či podnik může růst, adaptovat se a prosperovat.
Manažer, který to pochopí, se přestane ptát „Jak je přiměju, aby udělali…?“ a začne hledat odpověď na „Jak mám nastavit podmínky a prostředí, aby něco vzniklo přirozeně?“ Co myslíte není to rozdíl?
