Václav Klement a Václav Laurin patřili k zakladatelům motocyklového a automobilového průmyslu v tehdejším Československu. Jejich silný životní příběh zosobňuje osobní nasazení, houževnatost a také pracovitost, se kterou se vypracovali z malé dílny po světoznámou firmu. Hodně si dnes přečtete o garážových firmách, které se dostaly až do Silicon Valley, ale můžeme klidně zůstat u nás, abychom se inspirovali silnými příběhy našich vlastních podnikatelů.
Laurin a Klement značka
Značka Laurin & Klement, která se později transformovala v Škodu Auto, má zajímavý a významný příběh v historii českého automobilového průmyslu. Vše začalo v roce 1895, kdy Václav Laurin a Václav Klement založili firmu v Mladé Boleslavi. Původně se zaměřili na výrobu jízdních kol, ale jejich podnikání rychle expandovalo do oblasti motocyklů a nakonec automobilů.
V roce 1905 představili svůj první automobil, Voiturette A, který se stal velmi populární díky své kvalitě a spolehlivosti. Laurin & Klement se rychle stala největším výrobcem automobilů v Rakousko-Uhersku. Během první světové války firma expandovala a začala vyrábět i jiné produkty, jako jsou letecké motory.
V roce 1925 došlo k významnému mezníku, když se společnost Laurin & Klement spojila s Škodovými závody. Tímto spojením vznikla značka Škoda Auto, která pokračuje ve výrobě automobilů do dnešních dnů. Toto partnerství umožnilo firmě rozšířit její technologické možnosti a zvýšit výrobní kapacity.
Podnikatelská lekce
K rozhodnutí vyrábět kola se váže historka Klementovi stížnosti na kvalitu zakoupeného kola značky Seidel a Neumann, které se brzy porouchalo. Klement tehdy napsal do filiálky dopis, avšak filiálka odmítla komunikovat s ním česky: „Chcete-li s námi vejít ve styk, musíte užívat řeči nám srozumitelné.“ To tehdy Klementa přivedlo na myšlenku samostatné výroby kol, která postupně přerostla v něco daleko většího. Když si dnes povšimneme, tehdy postačil impuls dělat věci jinak, správně a možná lépe a inovativněji k vybudování největšího závodu v tehdejší monarchii.
Z tohoto a podobných podnikatelských příběhů si můžeme odnést několik odkazů do dnešních dní. Někdy může být naše frustrace nebo negativní zkušenost silným motivátorem pro naši změnu. Klementova zkušenost se špatnou kvalitou a nepřístupností zákaznického servisu ho inspirovala k založení vlastní firmy, která by tyto problémy řešila lépe. To samé jsem si v roce 2010 řekl já, když jsem opouštěl tehdejšího zaměstnavatele. Personální poradenství se dá dělat opravdu lépe.
Odmítnutí komunikovat v jazyce zákazníka bylo v tomto případě klíčovým momentem, který vedl k zániku jedné obchodní příležitosti a vzniku jiné, úspěšnější. To ukazuje, jak může být komunikace s klienty a ochota přizpůsobit se jejich potřebám rozhodující pro úspěch vašeho podnikání. Někdy opravdu stačí jedna chyba v zákaznické komunikaci a časem získáte úplně nového konkurenta.
Klement tehdy nereagoval jen na svoji osobní frustraci, ale také identifikoval nedostatek na trhu, kvalitní a spolehlivá kola a odpovídající zákaznický servis a péči. Jeho rozhodnutí začít vyrábět lepší produkty, než jaké byly dostupné, ilustruje, jak mohou inovace vycházet z potřeb a problémů zákazníků.
Klíčové momenty podnikání
Jako jsem v jednom z mých starších článků psal o začátcích firmy Porsche, i zde najdeme klíčové momenty, které nastartovali celá podnikání. Firma měla s prodejem svých motorových dvoukolek problémy, tedy nebylo zase tak těžké je vyrobit, ale spíše je prodat.
Nové výrobky si tehdy získávaly zákazníky velice postupně, a to jak v rámci monarchie, tak mimo ni. Průlom pro mladou firmu znamenala až objednávka motocyklů londýnským podnikatelem Hawetsonem a to v počtu 150 kusů. Hawetson podmiňoval objednávku motocyklů rychlým a úspěšným ovládnutím svého stroje náhodně vybraným zaměstnancem.
Podmínka tehdy byla následující: „Naučíte-li tohoto muže jezdit na svém motocyklu za pět minut, náš obchod uzavřeme.“ Klement na to, že to „stihne za 3 minuty“ a také se tak stalo. Objednávka byla úspěšně uzavřena.
Z tohoto příkladu pro nás také plyne několik lekcí, které jsou relevantní nejen v kontextu podnikání, ale i v širším kontextu: Firma se tehdy musela adaptovat na velice obtížné podmínky trhu, což vyžadovalo obrovskou flexibilitu ve způsobu prezentace, ale i prodeji jejich produktů. Tato schopnost přizpůsobit se a inovativně reagovat na výzvy je klíčová v jakémkoliv odvětví a může rozhodnout o úspěchu nebo neúspěchu.
Důvěra ve vlastní produkty, a především ve své schopnosti. Klementova reakce tehdy na Hawetsonovu výzvu ukazuje silnou důvěru ve vlastní produkt a schopnosti. Toto je také častý problém dnešních podnikatelů, slabá důvěra v to, co dělají, a v tom, jaké mají schopnosti. Vždy je dobré věřit sám sobě, v sebe, v to, co děláte! Dokonce sebejistota může být tak nakažlivá, že často přesvědčí ostatní, aby vám důvěřovali a investovali do vás, do vašich nápadů nebo do vašich služeb.
Stanovením si ambiciózních a realistických cílů můžeme vytvořit moment překvapení a závazku, který může ledacos změnit v naší podnikatelské nebo kariérní budoucnosti.
Otec českého automobilismu
V té době pracovalo v mladoboleslavském závodě 320 zaměstnanců. Když si všimneme vývoje značky, vidíme, jak ve svých začátcích klade důraz na funkci a schopnost prezentace zákazníkovi, vše tehdy muselo správně fungovat a mít svůj dobře zamýšlený účel.
Václav Klement a Václav Laurin byli zajisté průkopníky ve výrobě, ale i v propagaci motocyklového a automobilového odvětví. Ocenění si zaslouží jak v českém, tak evropském měřítku pro svoje technické, ale i hospodářské výsledky.
Vybudováním tehdy největší automobilky monarchie ovlivnili vývoj ve střední Evropě a zasáhli do mezinárodní konkurence. Ocenit musíme nejen jejich úsilí a odvahu, ale i prozíravost, ctižádost, a především jejich víru ve vlastní sílu a hledání nových cest a pověstnou českou zručnost. U příležitosti úmrtí Václava Klementa se o něm začalo psát jako o otci českého automobilismu.
Závěrem
V dnešní době si hodně přečtete o garážových firmách, které se dostaly až do Silicon Valley. Ale můžeme klidně zůstat u nás, abychom se inspirovali silnými příběhy. V období první poloviny 20. století se v České republice a dalších regionech vyprofilovala řada průmyslníků, kteří měli zásadní vliv na průmyslový a ekonomický rozvoj naší země. Tyto osobnosti byly především známy svou inovativností a podnikavostí, díky kterým dokázaly transformovat tradiční odvětví do moderních průmyslových podniků.
Tito průmyslníci byli jednoznačně průkopníky ve svých oborech, kde přinášeli významné inovace nejen ve výrobních procesech, ale také v oblasti sociální a pracovní politiky. Prosluli zaváděním pracovních a sociálních standardů, které výrazně zlepšovaly podmínky pro jejich zaměstnance. Mezi taková opatření patřila výstavba obytných domů, zdravotnických zařízení a škol, čímž se zvyšovala kvalita života lidí přímo spojených s jejich podniky.
Vliv všech těchto průmyslníků nebyl omezen pouze na lokální ekonomiku. Mnozí z nich expandovali své podnikání i na mezinárodní trhy. Odkaz těchto průmyslníků zůstává dodnes cenným příkladem podnikatelského ducha a inovativního přístupu, který může inspirovat i současné generace podnikatelů v České republice.
Určitě stojí za zmínku i celá řada dalších osobností, jako byl Emil Škoda, Franz Ringhoffer, Hubert Perner nebo Jindřich Waldes, ale i další jako je Josef Walter, Alois Šmolík, František Křižík, Ludvík Očenášek atd. O těch budeme psát příště. Případně máte námět pro další osobnost, napište do komentářů, děkujeme.
Zdroje
- Jančík, Drahomír, ed. a Štolleová, Barbora, ed. Pivo, zbraně i tvarůžky: podnikatelé meziválečného Československa ve víru konjunktur a krizí. Praha: Maxdorf, ©2014. 368 s. ISBN 978-80-7345-422-7.
