Prostě vypadáte neschopně a nedůvěryhodně a bohužel s tím nic neuděláte. Na druhé straně stolu totiž sedí personalista, který vás vyhodnotil podle vašeho obličeje a rozhodl se, že ho již o opaku nepřesvědčíte. Netušíte proč a nevíte o čem je řeč? Píši tu o „Face-ismu“ nebo také ve tvaru „Faceismus“ jedná se o formu předsudku, extrémního hodnocení druhé osoby pouze na základě vzhledu obličeje.
Předsudky v personální práci
Bohužel předsudky jsou v personální praxi poměrně časté téma. Někteří však bohužel patří k podskupině lidí, kteří mají podle nových výzkumů sklon posuzovat extrémní osobnostní rysy už z letmého pohledu na obličej.
Záleží v dnešním světě práce na atraktivitě více než na tom, zda je člověk kompetentní? Mají fyzicky atraktivnější lidé v pracovním prostředí výhodu? Mají větší šanci být vybráni, povýšeni a lépe placeni než jejich bohužel méně atraktivní kolegové? Kromě Face-ismu se můžete také v pracovním prostředí potkat s termíny body-ismus a shape-ismus.
Na jednu stranu rozumím tomu, že si časem vytvoříme určité matice a těm přiřazujeme určité lidi, ale pokud ve firmě někdo rozhoduje o lidech a dopouští se těchto předsudků, může to být pro něj a jeho organizaci vážný problém. Posuzování a hodnocení děláme vlastně tak trochu všichni a pořád. Stále promítáme sami sebe a své vlastnosti do našich úsudků o lidech kolem nás. Rychlé úsudky o tom, jak moc bychom měli někomu důvěřovat, jak dominantní pravděpodobně bude nebo jak inteligentní je, mohou být užitečným odhadem osobnosti, ale někdy také zcela mylným.
Náš úsudek bohužel může vést i ke stereotypům, například k domněnce, že všichni lidé s určitými fyzickými vlastnostmi musí být nedůvěryhodní. Muži s oválným obličejem, velkým nosem, jako mám třeba já atd.
Posuzování vzhledu obličeje
Nedávná práce japonských vědců naznačuje něco mnohem znepokojivějšího, že někteří z nás mají sklon vyvozovat drastické závěry o vlastnostech a osobnostech druhých pouze na základě vzhledu obličeje. V sérii studií s více než 300 účastníky Atsunobu Suzuki a jeho kolegové zjistili něco, co nazývají: Závěry o vlastnostech na základě obličeje – FBTI
„V roce 2018 byli ve filadelfském Starbucksu zatčeni dva černoši, kteří si chtěli odskočit na toaletu, ale odmítli si objednat, zatímco čekali na svého přítele. Reakcí společnosti Starbucks na tento incident bylo oznámení o uzavření všech amerických prodejen na jedno odpoledne, aby zaměstnanci mohli absolvovat školení o předsudcích. Tento incident podnítil celonárodní diskusi o tom, jak mohou organizace předcházet projevům předpojatosti svých zaměstnanců a zda je školení o rozmanitosti účinným řešením.“
Přestože více než polovina středně velkých a velkých zaměstnavatelů ve Spojených státech nabízí svým zaměstnancům školení o diverzitě, vzhledem k nedostatku experimentů v terénu, které by ověřovaly jejich účinnost, není stále jasné, zda školení o diverzitě zlepšuje postoje a chování vůči ženám a rasovým menšinám.
FBTI
Lidé mají různou tendenci usuzovat na osobnost a schopnosti druhých podle jejich tváří. Extrémní forma takového odvozování vlastností z obličeje je problematická kvůli svému neoprávněnému dopadu na rozhodování v reálném světě. Existuje však několik psychologických proměnných, které mohou zvyšovat extrémnost FBTI napříč rysy. Výsledky ukazují, že existují jedinci, kteří mají časově stabilní dispozice vyvozovat extrémní závěry o různých vlastnostech druhých lidí na základě vzhledu obličeje i jejich psychologických charakteristik.
Studie FBTI
Účastníci provedli řadu osobnostních úsudků poté, co se krátce podívali na něčí obličej. Ačkoli každý člověk do určité míry provádí své závěry, zjistili, že někteří lidé provádějí pouze extrémní úsudky pozitivní i negativní. To platilo i v případě, že byl kontrolován věk, pohlaví a etnický původ účastníků.
Představte si, že uvidíte určitý typ obličeje, třeba kandidáta s velkýma očima a mužskými rysy, a okamžitě získáte dojem, že daná osoba je extrémně nedůvěryhodná. Nebo že někdo s ženštějšími rysy a menšíma očima je neschopný. To je skutečně problematické a může vás to v životě vést velice špatným úsudkem.
Postavte se problému čelem
Již víme, že nevědomé předsudky jsou při rozhodování o nových zaměstnancích velmi rozšířené. Jedna z předních osobností výzkumu prvního dojmu, říká, že tyto rychlé soudy jsou předvídatelné, ale obvykle nepřesné. A také víme, že prvního dojmu se obvykle těžko zbavujeme. To může znamenat, že na pracovní místa jsou často přijímáni nesprávní lidé a nedobře vyškolenými osobami.
Nevědomé předsudky o kandidátech
Problém nevědomých předsudků spočívá v tom, že si je většinou ani neuvědomujeme. Je to jeden z důvodů, proč některé společnosti trvají na školení o nevědomé zaujatosti. Školení o nevědomé předpojatosti není nějakým univerzálním lékem na diskriminaci, ale bylo prokázáno, že i krátké zásahy mohou změnit postoje lidí. Školení o nevědomých předsudcích můžete navrhnout i pro předsudky vůči jiným fyzickým charakteristikám, jako je rasa, pohlaví a hmotnost. Zdá se však, že face-ismus je stereotyp, který jde napříč etniky, pohlavími i fyzickým vzhledem.
Jedním z řešení by mohlo být upozornit lidi na to, že vykazují extrémní FBTI, a to prostřednictvím testu podobného Suzukiho experimentu. Výzkum ukázal, že uvědomění si svých předsudků může krátkodobě vést ke změně myšlení, ale lidé potřebují pravidelně další zásahy, aby jakákoli skutečná změna chování trvala delší dobu, stala se naučenou.
Upozorněte na předsudky
Možná stačí, aby si někdo uvědomil, že dělá extrémní osobnostní soudy na základě vzhledu obličeje, a nevědomé předsudky se dostanou do podvědomí ostatních. Určitě se o to budeme muset pokusit, jinak se možná v budoucnu sami stanete obětí faceismu.
Zdroje
- Generalized tendency to make extreme trait judgements from faces – https://royalsocietypublishing.org/doi/full/10.1098/rsos.220172
- The mixed effects of online diversity training – https://www.pnas.org/doi/10.1073/pnas.1816076116
- Singular Inversions Inc. – https://facegen.com/
