Rodinné firmy jsou často považovány za základní pilíře mnoha ekonomik v Evropě, ale i ve světě. Rodinná dynastie dokáže úspěšně přenášet hodnoty, tradice a znalosti z generace na generaci. Nicméně, když dojde k přechodu na další generaci, může se ukázat, že silné rodinné vazby mohou být jak výhodou, tak i velkou překážkou.
Rodinné nástupnictví a bratrský souboj
Následující příběh zmiňuje jedno z nejznámějších rodinných podniků Dasslerovy firmy, dnes známé jako Adidas a Puma. Tento příběh ilustruje, jak může rodinné nástupnictví selhat, když do hry vstoupí osobní konflikty a neshody v hodnotách a dlouhodobě neřešené problémy v komunikaci.
Rodinná firma s velkými ambicemi
Vše začalo v bavorském městě Herzogenaurach, kde vyrůstali bratři Adolf a Rudolf Dasslerovi. Jejich otec byl obuvník a matka vedla malou komerční prádelnu, což znamenalo, že rodina musela tvrdě pracovat, aby se uživila. Adolf byl aktivní sportovec, a to ho vedlo k tomu, že začal vyrábět sportovní obuv, která měla pomoci vylepšit výkon sportovců.
V roce 1920 začal Adolf podnikat a vytvořil Adolf Dassler Shoe Company. Zpočátku byly jeho jedinými zákazníky on a nejvíce jeho přátelé, kteří se také aktivně věnovali sportu. Brzy však začal prodávat své boty fotbalovým týmům a sportovcům. V roce 1928 se díky olympijskému trenérovi fotbalu podařilo Dasslerovi zaujmout širokou pozornost a začal se profilovat jako hlavní dodavatel sportovní obuvi.
Bratr Rudolf
V roce 1923 se Adolf rozhodl přizvat svého staršího bratra Rudolfa k podnikání, aby pomohl s byznysovým rozvojem. Rudolf měl charismatickou a extrovertní povahu, což se ukázalo jako neslučitelné s jeho pečlivým přístupem k práci. Bratři se spojili v roce 1924 a vytvořili firmu Gebrüder Dassler, Sportsschuhfabrik. I když byli partnery, začaly se mezi nimi objevovat výrazné neshody, které se během let prohlubovaly.
Rudolf který byl více orientován na obchod a expanzi, zatímco Adolf se soustředil na kvalitu a detaily jejich výrobků, se začal cítit frustrován Adolfovým perfekcionismem. Tato různá očekávání a pracovní filozofie vedly k neustálému a rostoucímu napětí mezi bratry.
Osobní konflikty a politika
Rodinné vztahy byly dalším faktorem, který přispěl k problémům ve firmě. V roce 1928 se Rudolf oženil s Friedl, což vedlo k tomu, že se rodina přestěhovala do větší vily, kde soužití mezi Adolfem a Rudolfem začalo být napjaté. Adi si vzal Kathe v roce 1934, která byla ve své povaze jiná než Friedl, což vedlo k dalším problémům v rodinném prostředí.
Navíc začaly vycházet najevo politické rozdíly mezi bratry. Zatímco Rudi se otevřeně připojil k vládnoucí straně, Adolf se o politiku spíše nezajímal. Tento rozdíl v přístupu k politickým otázkám ještě více prohloubil propast mezi bratry.
Druhá světová válka byla posledním bodem, který způsobil rozpad rodinné firmy. Po válce se bratři rozhodli rozdělit majetek společnosti a každý šel vlastní cestou. Adolf založil svůj Adidas, kombinující své jméno, zatímco Rudolf vytvořil Ruda, později přejmenovanou na Puma. Rivalita mezi bratry byla tak silná, že spolu již více nepromluvili a jejich firmy se staly nejen konkurenty na trhu, ale i v osobním a rodinném životě.
Dokonce samotné město Herzogenaurach, kde měly obě tyto firmy své základny, se rozdělilo na dva tábory. Jedni byli zastánci jedné nebo druhé značky. Po letech konfliktů se společnosti nakonec setkaly, a to až v roce 2009, kdy obě firmy společně hrály přátelský fotbalový zápas.
Co si z této případové studie odnést?
Jak ukazuje příběh Dasslerů, nízká úroveň vzájemné důvěry a špatná komunikace mohou vést k rozdělení nejen podnikání, ale dokonce i celé rodiny. Důvěra je klíčová pro to, aby rodinné podniky dokázaly úspěšně předávat vedení mezi generacemi. Také osobní konflikty, jako je neshoda mezi manželkami nebo rozdílné povahy, mohou mít devastující vliv na firmu. V rodinném podnikání je klíčové oddělit osobní a pracovní vztahy, což, jak ukazuje příklad Dasslerových, není vždy snadné.
Možná místo úplného rozdělení firmy mohlo být lepší kreativně rozdělit odpovědnosti, aby každá strana mohla pokračovat v rozvoji, aniž by došlo k naprosté separaci. V příběhu Dasslerů by možná rozdělení odpovědností na konkrétní trhy nebo segmenty mohlo předejít jejich dramatickému rozchodu, ale to je pouze má vlastní teorie.
Nástupnictví je proces, který si žádá čas, a tak přechod firmy na novou generaci není snadný proces a měl by být dobře promyšlený. Rodinné firmy, které se soustředí na silnou vnitřní komunikaci a výběr nástupců na základě kompetencí, mají větší šanci na úspěšné pokračování.
