Rok 2024 přináší pro české zaměstnavatele i zaměstnance nové výzvy a měnící se pracovní prostředí. Vzhledem k tomu, že generace Z bude do roku 2025 tvořit téměř 30 % pracovní síly, je na čase se do této generace hlouběji ponořit. Za posledních pět let prošly postoje českých zaměstnanců k práci zásadní proměnou – krize a rostoucí nejistota na trhu práce, tlak na produktivitu a často i neetické praktiky ve firmách se negativně podepsaly na jejich přístupu a spokojenosti.
Zaměstnanci jsou pod větším tlakem než kdy dřív, což ovlivňuje jejich pracovní morálku, ale i loajalitu. Co je příčinou těchto změn, a co mohou firmy v roce 2025 udělat pro obnovení důvěry a motivace zaměstnanců?
Generační propast na pracovišti
Ve firmách nastává generační obměna a na nastupující generaci zatím firmy podle průzkumu nejsou připravené. Generace Y (24 až 38 let) má totiž zcela rozdílný přístup a postoj k práci. Každý pátý zaměstnanec pod 35 let je dle výsledků studie výrazně nespokojen se svým platem a ohodnocením.
Více než 40 % zaměstnanců dle průzkumu poškodí svoji firmu nebo svého kolegu, pokud jim z toho plyne nějaký osobní prospěch. Nejčastější je používání firemních věcí pro soukromé účely, intriky vůči kolegům a krádeže myšlenek nebo nápadů.
Tento stav u lidí nastává ve chvíli, kdy se začnou cítit existenčně ohrožení a zvýšeně se stresují nebo ztratí důvěru ke svému zaměstnavateli. Netýká se to pouze finanční nejistoty, ale i strachu ze ztráty pracovního místa či svého postavení, ohrožení bezpečí. Platí to pro manažery firem s platy v řádech statisíců měsíčně, stejně jako pro zaměstnance s podprůměrným platem.
Proč se přístup a postoj zaměstnanců zhoršuje?
Studie uvádí, že čeští zaměstnanci rovněž stále silně prosazují své individuální zájmy, přes 70 % pracovních aktivit a rozhodnutí dělají pro vlastní prospěch. Na pracovišti stále vítězí soupeřivost na úkor sdílení společných hodnot a cílů. Podle výsledků studie už byl rok 2013 bodem zlomu v přístupu zaměstnanců k práci.
Až loni si prý totiž většina Čechů připustila, že se jich dopady krize osobně dotýkají, pracovníci si konečně přestali situaci idealizovat a přehodnotili své osobní postoje. V roce 2013 se tento trend poprvé po pěti letech zastavil. Dnes máme rok 2024 a svět je zmítaný ještě většími krizemi než v roce 2013.
Více než 60 % zaměstnanců podle průzkumu vadí přesčasy v práci, ochota pracovat přesčas se navíc každým rokem snižuje. Téměř čtvrtina mladých z generace Y by dokonce zaměstnání, ve kterém by musela pracovat přesčas, vůbec nepřijala. Z generace X (39-53 let) je to celých 18 %.
Neochota obětovat čas a energii
Nespokojenost mladých s přesčasy od roku 2008 vzrostla o 44 %, před šesti lety práci ji navíc odmítalo pouze 16 %. Mladí dnes žádají větší vyváženost mezi pracovním a osobním životem a nahlas proklamují, že nehodlají práci obětovat veškerý volný čas
Celých 27 % mladých zaměstnanců také důrazně odmítá nést v práci jakékoliv riziko a pětina je zcela nespokojena se svým platem. Tento podíl se podle průzkumu stále zvyšuje, v roce 2008 to bylo jen 16 %. Mladí se pracovním zvykům starších odmítají přizpůsobit. Dá se říci, že se jedná o nevratnou kvalitativní změnu postojů a možná o celý generační trend.
Studie také varuje před „střetem“ obou generací ve firmách s tím, že pokud spolu budou obě generace bojovat, nepomůže to ani jedné z nich. Jedinou možností je otevřená komunikace a spolupráce. Nastupující generace se totiž nenechá tak snadno ovládat příkazy a tresty.
Opravdu se přístup a postoj českých zaměstnanců zhoršuje?
V roce 2024 a vlivem řešení krizí stojí před námi zcela nové výzvy, které se již nebudou týkat pouze generací a jejich vnímání, ale celého dalšího směřování pracovního trhu. Možná půjde do popředí bezpečnost a jistota zaměstnání a možná dojde k znatelnému uvolnění rukou zaměstnavatelům ve formě zaměstnávání. To vše ještě uvidíme.
Zdroje
The Future of the Workforce Depends On Generation Z: A Study On Generational Workforce Preferences
