Máme tu dokonalou podobu toho, co je práce a co není. Ve firmách to došlo do takové extrémní podoby, že vznikl nový fenomén, kterému se říká maskování práce. Zaměstnanci tak přijímají novou strategii, která simuluje angažovanost bez smysluplných výstupů. Jedná se doslova o vysedění práce nebo času, kterému mladší generace říká čas obličeje v práci „face time“.
Tlak na viditelnost
O manažerech píšu ve svém článku „zlo ve firmě“, pravděpodobně by to mířilo na manažera, kterého nazývám „vládce porad“ nebo „otrokář času“. V reálném prostředí firem to vypadá tak, že zaměstnanci záměrně prodlužují základní úkoly nebo plánují nedůležité schůzky, aby vypadali, že jsou neustále něčím zaměstnáni. Celé toto chování je možná vyústěním určitého tlaku na viditelnost, který bohužel vede k minimálnímu úsilí.
Maskování pracovních úkolů
Pokud zaměstnanci cítí potřebu maskovat úkoly, otázka nezní: „Proč nepracují usilovněji?“ Je to otázka: „Proč nemají pocit, že je jejich skutečná práce oceňována?“. Až 40 % zaměstnanců generace Z předstírá produktivitu práce a 70 % z nich uvedlo, že jejich chování nemá žádný negativní vliv na jejich výkonnost, takže proč se snažit?
Celý tento nový trend může být méně o vyhýbání se práci a více o špatném rozdělení úkolů. To naznačuje, že klíčové důvody maskování úkolů nemusí být způsobeny samotným odmítáním práce, ale spíše pocitem vyhoření z pobytu v kanceláři nebo nedostatkem práce, která by smysluplně vyplnila jejich hodiny v kanceláři.
Efektivní řízení lidí
„Za přítomnost v práci dostávám peníze, nebavme se zde o mém výkonu…“
Můžete lidem oponovat, že jejich kariéra není postavena na pracovní době u stolu, ale na výsledcích, vztazích a reputaci, ale jejich mindset musíte nastavit celkově jinak. Pokud někdo nepodává výsledky, není problém v tom, kde a pro koho pracuje, ale jak je řízen!
