Nový výzkum ukazuje, že se zaměstnanci zříkají převzetí nových rolí. Zaměstnanci za svůj čas kariéry zjistili, že se jejich budoucí život neslučuje s tím, jak jej žijí rodiče. Je to asi taková situace, kdy se role pevně vymezují a zaměstnanci si drží pevnou hranici mezi svou prací a osobním životem.
Namísto toho, aby svůj život orientovali na kariéru, chtějí ve čtyři hodiny odpoledne vypnout a stáhnout se z firemního kolotoče. Vidí, jakou práci dělají jejich šéfové, a uvědomují si, že o jejich roli a odpovědnost vlastně nestojí.
Rýsuje se problém s nástupnictvím
Vedoucí a ředitelé firem mohou mít problém s nástupnictvím. Jednotlivci se většinou nechtějí stát manažery. Pouze 38 % z nich má zájem stát se manažerem ve své současné organizaci. Zbývajících 62 % by raději zůstalo ve svých rolích. Při rozdělení podle pohlaví jsou údaje ještě alarmující. 44 % mužů má zájem stát se manažery ve své současné organizaci, zatímco pouze 32 % žen.
Toto vše naznačuje, že v touze stát se manažerem lidí nerozhoduje organizace, ale spíše perspektiva této role a s ní spojené odpovědnosti. Děti tak nechtějí převzít odpovědnost za řízení lidí. 91 % z nich uvádí nějakou překážku, ať už jde o očekávání zvýšeného stresu a tlaku, nebo prostě o spokojenost se svou současnou rolí.
Co stojí za problémem s nástupnictvím
Důvody, které odrazují od toho, aby se stali manažery:
- Očekávání zvýšeného stresu a tlaku 40 %.
- Vyhlídka na delší/větší pracovní dobu 39 %
- Spokojenost se svou současnou funkcí spokojen/a a nechci ji měnit 37 %.
- Nedostatek zájmu o vedoucí funkci 30 %.
- Osobní závazky nebo zájmy mimo práci, kterým chtějí dát přednost 28 %.
- Administrativní aspekty vedoucí funkce 20 %.
- Nedostatek důvěry v mou schopnost efektivně vést a řídit tým 17 %.
- Osobní minulé zkušenosti se špatným vedením 15 %.
- Mám malá/žádná očekávání, že mě společnost povýší na manažerskou pozici 14 %.
- Nic by mě neodradilo od toho, abych se stal/a manažerem/kou 9 %.
Ambice leží mimo firmu
Obecně problematika nástupnictví je širší a vztahuje se na všechny zaměstnance, kteří apelují na vyšší role v organizaci. Pokud většinu zaměstnanců nezajímá řízení lidí, povýšení nebo vstup do vedení společnosti, o co usilují?
Další průzkum potvrzuje, že zaměstnanci přesouvají své priority mimo práci. Ambice spojené s pracovištěm se nedostaly ani mezi tři nejčastější ambice respondentů. Místo toho se na seznamu objevily čas strávený s rodinou a přáteli 67 %, fyzické/psychické zdraví 64 % a cestování 58 %.
Na čtvrtém místě se umístilo zvýšení platu, které uvedlo 54 % respondentů – což poukazuje na důležitost, kterou zaměstnanci přikládají platu. Pouze 9 % respondentů uvedlo, že se výhledově stanou manažery.
Největší ambice zaměstnanců
- Trávit čas s rodinou a přáteli 67 %.
- Cestování 64 %.
- Daří se mi v mých koníčcích 29 %.
- Práce ve firmě, která nabízí flexibilitu 29 %.
- Založení rodiny 22 %.
- Dobrovolnictví pro dobrou věc 22 %.
- Založení vlastního podniku 15 %.
- Mám zájem stát se manažerem 9 %.
Nezájem stát se manažerem
Tato deprioritizace práce se dále odráží v údajích. Na otázku, jak jsou motivováni k tomu, aby byli ve své současné organizaci úspěšní, 63 % respondentů odpovídá: „Záleží mi na tom, aby se mi dařilo, ale neohrozím rovnováhu mezi pracovním a soukromým životem“.
Zatímco v minulosti mohl existovat optický tlak na to, aby se člověk stal manažerem, dnes tomu tak z velké části není. Pouze 34 % respondentů souhlasí s tím, že se obávají, že by vypadali neambiciózně nebo že by to poškodilo jejich kariéru, kdyby nepřijali roli manažera. A 32 % s tímto tvrzením rozhodně nesouhlasí.
Jak podpořit převzetí manažerské role
Co všichni zaměstnanci skrze nástupnictví na pracovišti hledají a jak mohou vedoucí pracovníci podniků podpořit jednotlivé pracovníky, aby se stali manažery a převzali své role?
Naštěstí pro zaměstnavatele pouze 12 % respondentů tvrdí, že by je nic nepřesvědčilo, aby se stali manažery. Není překvapením, že hlavním motivem je pro respondenty plat 71 % z nich uvedlo, že lepší odměňování by je motivovalo stát se manažery lidí. 45 % respondentů uvedlo lepší benefity a 26 % větší možnosti kariérního postupu. Důležitá je také větší flexibilita a samostatnost 20 %. Méně práce zaměřené na úkoly 12 %. Bohužel téma osobní prestiže a postavení mělo skóre pouze 10 %.
Najděte rovnováhu
Více než polovina 55 % respondentů uvedla, že pozitivní rovnováha mezi pracovním a soukromým životem je kvalita, kterou na pracovišti hledají. Čtyřicet jedna procent respondentů uvádí flexibilní pracovní podmínky a 37 % uvolněné pracovní prostředí. Schopnost řídit se v žebříčku kvalit umístila na posledním místě, pouze 10 % respondentů uvedlo, že ji vyhledává.
Firemní žebříček firem, ale vlastně všech organizací, které řeší firemní nástupnictví je v ohrožení, protože zaměstnanci vyměňují pozice a tituly za volný čas. Vzhledem k tomu, že se organizace již nyní potýkají s nedostatkem talentů nastupujících do managementu a na pozice ve vedení firem, jsou majitelé firem, podnikatelé a šéfové nuceni přehodnotit své strategie, aby zajistili budoucnost svých organizací.
