„Peníze? Odměny? Pracovní doba? To vše jsou jen záminka.“
Když někdo ve firmě dá výpověď, první, co většinou zazní, je: „Asi dostal víc jinde.“ Ale tohle je často jen pohodlné a líné vysvětlení. Dává vám iluzi, že stačí přidat pár tisíc a loajalita se vrátí, jenže realita je opravdu jiná.
Video: Proč odchází zaměstnanci?
Lidé odcházejí z firem, protože necítí smysl. Protože jejich práce nemá v kontextu firmy hlubší oporu. Odcházejí, protože přestali věřit svým manažerům – někdy kvůli nesplněným slibům, jindy kvůli neviditelnosti, pasivitě, jejich nekompetenci nebo tomu, že ředitel nemá sílu nést odpovědnost. Odcházejí, protože nemají prostor růst. Vědí, že i když budou dělat víc, nikam to stejně nepovede.
Nejdřív odchází duch, pak tělo…
Prosím vás, to mě opravdu zvedá ze židle, ale: „Odchody lidí se nedějí ze dne na den!“ Dříve, než hodí klíče od dílny nebo služebního vozu na stůl, přichází dlouhé, ale někdy i impulzivní vnitřní rozhodnutí. Nejdřív člověk odejde duchem, odpojí se, přestane věřit, začne dělat jen to nejnutnější a teprve potom odejde tělem.
To, co firmy často nechápou, je tichý odchod. Myslím ten, který nevidíte v datech, ale poznáte ho na chování. Na energii člověka. Na tom, že ti najednou ve firmě ubývá života. Myslím iniciativy, odpovědnosti a v tu chvíli už je většinou pozdě.
Naházejte tam ještě více bahna
Největší chyba, kterou můžete jako manažer udělat, je myslet si, že „lidi dneska nejsou loajální“, „tahle generace ví kulový“. Možná jen nechtějí být loajální systému, který je nevidí nebo to neumí, který je nevede nijak a nikam. Který jim sice stále něco blýskavého slibuje, ale zároveň je nechává být součástí kultury, kde ztrácí smysl, hlas a veškerou motivaci.
Proto vám odchází lidé…
Lidé nechtějí jen stabilitu. Chtějí být slyšeni a chtějí mít nějaký vliv. Také chtějí zažít, že na jejich práci opravdu záleží. A pokud jim to nenabídnete, jdou jinam. To, co hledali, u vás nenašli.
