Proč je ono zakořenění v regionu nejsilnějším konkurenčním nástrojem, který mnohé rodinné firmy nikdy nevyužijí?
Když firma oznámí přesun výroby do jiné země, noviny o tom píšou dny. Když rodinná firma tiše zaměstnává celé generace ve stejném regionu, staví místní školu nebo pomáhá zachovat řemeslo, které by jinak zaniklo, upřímně nikdo si toho moc nevšimne. A přesto právě tato neviditelná věrnost svému místu je jednou z největších konkurenčních výhod, které rodinné firmy mají. Problém je, že o ní málokdo ví, a to včetně samotných majitelů.
Jak jistě z mých článků již znáte, mířím na mé pravidelné čtenáře, rodinné firmy tvoří páteř ekonomiky a ve většině evropských zemí představují 70 až 80 procent všech podniků. V Itálii tvoří více než 85 procent podnikatelských subjektů a generují 70 procent veškeré zaměstnanosti zde. V Německu jsou rodinné firmy, tamní tzv. Mittelstand páteří regionálních ekonomik a zaměstnávají 60 procent všech pracovníků. U nás je situace podobná.
Co ale víme méně: jaký vliv mají rodinné firmy na region, ve kterém působí? A naopak, jak region formuje rodinnou firmu? Mezinárodní výzkumný projekt Family Business and Regional Development, publikovaný nakladatelstvím Routledge v roce 2021, se jako jeden z prvních systematicky věnuje právě tomuto průniku. Výsledky jsou překvapivé a pro rodinné podnikatele a pro nás průvodce rodinných firem velice cenné.
Asi jste si všimli, že mluvím v množném čísle o průvodcích rodinných firem, je to z toho důvodu, že dnes již vím, že pokud se mě nepodaří vyškolit další takové průvodce, jako já, naše rodinné firmy v České republice budou zanikat jedna po druhé, tedy konkrétně dvě ze tří. Proto pro zájemce o tento obor chystám vzdělávací systém: „Průvodce rodinných firem“, který je na tuto činnost podnikatelsky a odborně připraví.
Rodinná firma a region: vztah, který se vzájemně utváří
Moderní ekonomická teorie dlouho předpokládala, že firmy jsou v podstatě mobilní. Kde jsou nižší náklady a vstupy obecně, tam přesunou výrobu. Kde je levnější pracovní síla, tam svižně investují. Globalizace tento předpoklad zdánlivě potvrdila a velké nadnárodní korporace skutečně tento vzorec systematicky následovaly.
Rodinné firmy se ale chovají jinak, protože výzkum opakovaně ukazuje, že rodinné firmy jsou výrazně méně ochotné opustit svůj domovský region než jejich nerodinné protějšky. Není to iracionální, je to zcela záměrné. Jejich ekonomická aktivita je hluboce propojena s místem: s místními dodavateli, se zaměstnanci, jejichž rodiny firmu znají osobně, s místními institucemi, tradicemi a komunitami.
„Rodinné firmy nejsou jen tzv. ekonomickými aktéry. Jsou sociálními institucemi, jejichž příběh a identita jsou neoddělitelně spjaty s místem, kde vznikly.“ – Petr Kmošek
Tento fenomén výzkumníci označují termínem prostorová rodinnost (spatial familiness). Jde o unikátní kombinaci sociálního kapitálu, důvěry, místní znalosti a emocionálního přimknutí k regionu, která dává rodinným firmám specifické výhody, a to zejména tam, kde na osobních vztazích záleží více než na ceně.
Španělský výzkum publikovaný v rámci této studie prokázal něco zdánlivě paradoxního: rodinné firmy v malých obcích dosahují vyšší produktivity než ve velkých městech. Zatímco pro velké korporace je velkoměstské prostředí zdrojem výhod, lepší infrastruktura, větší trh práce, blízkost zákazníků. Pro rodinné firmy může být anonymita velkoměsta nevýhodou. Jejich síla totiž tkví v hustých osobních vazbách, v důvěře, která se buduje tváří v tvář. A tu snáze najdou v menší komunitě, kde je každý osobně znám.
Rodinné firmy také inovují, jen to dělají jinak
Jeden z nejrozšířenějších předsudků, který slýchávám o rodinných firmách zní: jsou konzervativní, pomalé, odpor ke změně mají v genech. Tak třeba výzkum z italských průmyslových firem a jejich klastrů, kde jsou tisíce malých a středních výrobců soustředěny v konkrétním regionu a spolupracují v hustých sítích, tento předsudek zásadně zpochybňuje.
Studie zahrnující 152 výrobních firem z pěti italských průmyslových klastrů prokázala, že rodinné firmy jsou aktivnější v digitální inovaci a zavádění technologií Industry 4.0 než jejich nerodinné firemní protějšky. Roboti, internet věcí, cloudové služby, big data, AI, ve všech těchto oblastech rodinné firmy v oblastech systematicky předbíhaly ostatní.
Proč? Odpověď leží opět v oné zakořeněnosti. Rodinné firmy v průmyslových lokalitách mají přirozeně silnější pozici v místních sítích jsou v nich déle, znají ostatní hráče osobně, mají vyšší důvěryhodnost a v prostředí, kde se inovace šíří neformálními kanály, jako jsou rozhovory na místních akcích, sdílením zkušeností mezi sousedními firmami je tato pozice přímou konkurenční výhodou.
Příklad z mojí praxe
Menší rodinná firma třetí generace ve sklářském klastru v severních Čechách. Zakladatel znal každého dodavatele osobně. Jeho syn sdílí tyto vztahy, ale přidává k nim vlastní síť z doby studií a pracovních stáží. Vnuk, který se vrátil z práce v německé firmě, přivádí znalost průmyslové automatizace. Tři generace, tři sítě vztahů, všechny zakořeněné ve stejném regionu. Výsledek: firma jako první v klastru nasadila prediktivní údržbu strojů pomocí senzorů. A odkud nápad přišel? Z neformálního rozhovoru s místním technologickým startupem.
Sociální kapitál tedy síť důvěryhodných vztahů je zde tím klíčem. Rodinné firmy ho hromadí po generace. Nerodinná firma, která do klastru přijde, musí tento kapitál teprve budovat. A to upřímně trvá roky až dekády.
Nástupce ztratí sítě. Pokud o to nedbá
Zde se dostáváme k jednomu z nejméně diskutovaných, ale nejpraktičtějších poznatků výzkumu: generační přechod v rodinné firmě není jen otázkou kompetencí a strategie. Je to také otázka přenosu těchto regionálních vazeb.
Výzkum provedený v baskických rodinných firmách ve Španělsku ukázal, že nástupci mají zpravidla slabší regionální zakořenění než jejich předchůdci. Mají jiné osobní sítě, budované jinde, v jiném prostředí. Jinak vnímají svou roli vůči místní komunitě. Jinak rozumějí vztahu firmy k místu.
To je přirozené a do jisté míry žádoucí. Firma, která se uzavře do vlastního regionu a odmítá pohledy zvenčí, stagnuje. Ale pokud nástupce ztratí regionální sítě bez toho, aby je vědomě budoval nebo přenesl, firma přichází o zdroj důvěry, který desetiletí vytvářela.
„Zakladatel nezanechává nástupci jen firmu. Zanechává mu vztahy s dodavateli, zákazníky, bankami, obcí, s celým regionem. Tyto vztahy mají ekonomickou hodnotu a mohou se doslova rozpadnout za jednu generaci.“ – Petr Kmošek
Co to znamená v praxi
Nástupnictví je nutné plánovat také jako přenos sociálního kapitálu. To znamená: nástupce musí být ve firmě a v regionu přítomen dostatečně dlouho před tím, než formálně převezme vedení. Musí být osobně znám klíčovým partnerům. Musí mít příležitost budovat vlastní vztahy, a nejen zdědit vztahy zakladatele.
Praxe ukazuje, že firmy, kde nástupce strávil několik let v jiné organizaci ideálně v oboru, ale zcela mimo vlastní firmu se vrací s kombinací, která je pro rodinnou firmu velmi cenná: zvenčí přiveze nové perspektivy, nástroje a kontakty často celé nové know-how a dovnitř přinese obnovený respekt k tomu, co firma vybudovala. Tato kombinace zakořeněnosti a vnějšího pohledu je přesně to, co dělá nejlepší rodinné nástupce výjimečnými.
Rodinná firma jako společenská instituce
Další zajímavý výzkum z regionů Německa přinesl jeden ze závěrů, které rezonují daleko za hranicemi akademického světa. Rodinné firmy v malých městech a venkovských oblastech vykazují výrazně vyšší míru společenské odpovědnosti než jejich nerodinné protějšky ve stejných lokalitách.
Nejde přitom o filantropii jako součást marketingové strategie. Jde o organické propojení firmy s komunitou o podporu místních spolků, o sponzorství místní školy, o zaměstnávání místních lidí v době, kdy by pro firmu bylo levnější přijmout levnější pracovní sílu odjinud. Tyto aktivity nejsou na první pohled ekonomicky racionální. Ale z dlouhodobého pohledu vytvářejí přesně ten typ sociálního kapitálu, který chrání firmu v době krize: komunita se o firmu postará, protože firma se starala o ni.
Dovolte mi jeden případ pro ilustraci
Ve Finsku výzkumníci porovnávali rodinné a nerodinné firmy v otázce lokální zakořeněnosti. Rodinné firmy tam výrazně více spoléhaly na místní a regionální dodavatele, zákazníky i partnery i v těch situacích, kdyby vzdálenější alternativy byly levnější. Tento zdánlivě iracionální výběr se ukázal jako strategicky moudrý. V době ekonomické nejistoty jim místní sítě poskytly stabilitu, flexibilitu a loajalitu, kterou nelze koupit na spotovém trhu.
Toto zjištění má přímý dopad na to, jak rodinné firmy komunikují svou hodnotu — vůči zaměstnancům, investorům, bankám i veřejnosti. Rodinná firma není jen ekonomický subjekt. Je to instituce, která nese část odpovědnosti za region, ve kterém žije. A tato role má hodnotu — i když se nedá snadno vyčíslit v účetní závěrce.
Co z mého článku plyne pro vaši firmu?
Výzkum přináší poznatky, které jsou pro rodinné firmy bezprostředně použitelné. Nejde o nějaké akademické řeči, tím se snad i úspěšně vyhýbám. Jsou to zcela konkrétní páky, na které lze sáhnout.
Mapujte svůj sociální kapitál. Kdo jsou klíčoví partneři, jejichž vztah ke firmě je postaven na důvěře a osobním kontaktu? Jak byste tyto vztahy přenesli, kdyby vedení firmy zítra přešlo na nástupce? Tato otázka je stejně důležitá jako nástupnický plán v právním slova smyslu.
Využijte svůj lokální potenciál, oblast nebo celý klastr. Pokud působíte v regionu, kde existují jiné firmy v podobném oboru i přímí konkurenti investujte do neformálních vztahů s nimi. Inovace se v klastrech šíří neformálními kanály. Firma, která je v těchto sítích aktivní, inovuje rychleji a levněji.
Plánujte nástupnictví jako přenos vztahů. Dejte nástupci čas a příležitost být osobně přítomen ve firmě i v regionu dříve, než formálně převezme vedení. Vztahy nelze delegovat — musí být budovány osobně.
Komunikujte svou zakořeněnost. Rodinné firmy svou regionální roli chronicky podceňují jako marketingové téma. Přitom jde o autentickou a nenapodobitelnou hodnotu. Zaměstnanci, zákazníci i banky ocení firmu, která ví, kde jsou její kořeny a nestydí se to říct nahlas.
Nepodceňujte regiony na okraji vaší lokality. Výzkum ukazuje, že rodinné firmy v menších obcích a těchto periferních oblastech dokáží dosahovat nadprůměrné výkonnosti právě proto, že jejich silou jsou osobní vztahy, ne anonymní tržní transakce. Pokud působíte mimo velká centra, není to handicap. Je to výchozí podmínka, která vám může hrát do karet.
Závěrem
„Kde jsou vaše kořeny, tam je vaše síla.“ Petr Kmošek
Globalizace nám po desetiletí říkala, že mobilita je výhodou. Firma, která se dokáže přesunout tam, kde jsou nejlepší podmínky, bude úspěšná. Rodinné firmy tuto logiku zpochybňují a nikoli proto, že by byly rigidní, ale proto, že jejich konkurenční výhoda leží přesně tam, kde jsou, v důvěryhodných vztazích budovaných po generace v konkrétním místě.
Tento výzkum nám připomíná, že rodinná firma a region se vzájemně utváří. Firma tvoří region zaměstnává, inovuje, drží komunitu pohromadě. A region tvoří firmu dává jí sociální kapitál, loajální partnery a identitu, která přetrvává generace.
Tato vazba není samozřejmost. Je to výsledek vědomého rozhodnutí. Rozhodnutí zůstat. Investovat. Být přítomen a předat tuto přítomnost dalším.
„Rodinná firma, která zná svůj region, rozumí svým kořenům a vědomě buduje svou roli v místní komunitě, má něco, co žádná nadnárodní korporace nemůže koupit: důvěru a důvěra je ve světě nejcennější měnou.“ – Petr Kmošek
Pokud uvažujete o tom, jak tuto sílu využít, jak zmapovat svůj sociální kapitál, jak naplánovat předání vztahů i firmy, jak komunikovat svou roli v regionu, jsem tady jako váš průvodce rodinnou firmou.
Zdroje
- Basco, R., Stough, R., & Suwala, L. (Eds.). (2021). Family Business and Regional Development. Routledge, London & New York. ISBN: 978-0-429-60899-5
