Bezpečnostní informace – Varování o podvodné komunikaci  Přečíst

Krizový management | Crisis managementServant leadership. Vůdcovství pro dnešní generace

Servant leadership. Vůdcovství pro dnešní generace

Sdílejte

V rámci přečtení dnes již více než tisíce článků a studií, včetně stovek knih na téma vedení a managmentu můžu s jistotu prohlásit, že právě tento styl vedení dokáže mít prokazatelný, dlouhodobý a pozitivní dopad na firemní kulturu, angažovanost, motivaci a samozřejmě i vaše zisky. V dnešním článku rozebereme servant leadership – někdy jako úslužný leadership nebo služebný, já mám radši sloužící leadership.

Servant leadership

Robert K. Greenleaf byl zakladatelem moderního hnutí Servant leadership a také jeho centra. Tento termín se překládá jako úslužný leadership, ale já preferuji termín sloužící leadership, protože být sloužícím lídrem je především věcí srdce.

„Sloužící lídr je za prvé sloužící a za druhé lídr.“

Greenleaf se čtyřicet let zabýval výzkumem v oblasti řízení, rozvoje a vzdělávání. Po celou dobu pociťoval rostoucí podezření, že autoritářský styl vedení zaměřený na moc, který je v amerických institucích tak rozšířený, nefunguje, a v roce 1964 odešel do předčasného důchodu, aby založil Greenleafovo centrum pro tento druh vedení.

Sloužící leadership

Greenleaf ve své knize Essentials napsal: „Tato myšlenka ležela ladem jedenáct let, během nichž jsem dospěl k přesvědčení, že se v této zemi nacházíme v krizi vůdcovství a že bych pro to měl udělat, co je v mých silách.“ V roce 1970 Greenleaf publikoval svůj první esej s názvem „Služebník jako vůdce“, v němž zavedl termín „servant leadership“.

No vidíte, dnes máme rok 2022 a myslím, že opět procházíme jistou krizí vůdcovství. To je tak trochu důvod i pro vybudování mé nadace Institutu rodinných firem.   

Služebné nebo sloužící vedení je holistický přístup k vedení, který zapojuje následovníky ve více dimenzích, od vztahové, emocionální až po duchovní, takže dává možnost následovníkům růst v to, čím jsou.

Když je blaho a růst zaměstnanců upřednostňován, jsou zaměstnanci na oplátku angažovanější a efektivnější ve své práci. Sloužící vedoucí vnímají sami sebe jako správce organizace. Jako takoví neignorují očekávání výkonnosti, i když se soustředí na osobní rozvoj svého týmu.

Na rozdíl od přístupů vedení orientovaných na výkon, které často obětují lidi na oltář zisku a růstu servant leader se zaměřuje na udržitelnou výkonnost před krátkodobým výkonem.

Kdo má potenciál stát se sloužícím manažerem? Z výzkumu plyne, že se jedná o takové manažery, kteří mají vysokou míru souhlasu, vysokou míru ohleduplnosti, vykazují nízkou úroveň narcismu, tito manažeři vykazovali vyšší úroveň sloužícího leadershipu.

Být sloužícím manažerem – Být servant lídrem

Pěkné, jenže jak toto chcete v dnešních organizacích, kde je manažerské postavení vnímáno zcela odlišně? Odpověď je jednoduchá, doba vyžaduje změnu, a to i v oblasti řízení lidí.

Existují dnes opravdu chybné výklady manažerské práce, které jsou nejen k aktuální době, ale i vzhledem k aktuálním generacím na trhu práce zcela zastaralé. Dynamicky měnící se prostředí, očekávání generací, různé přístupy k práci vše toto rozbíjí staré způsoby manažerského myšlení.

Manažer je v rámci pojmu sloužící vedení především služebníkem, tedy začíná přirozeným pocitem, že člověk chce sloužit. Dalším výkladem je, že sloužící vedení je přístup k vedení orientovaný na druhé projevující se prostřednictvím individuálního, upřednostňování individuálních potřeb následovníků a zájmů a přeorientováním jejich zájmu o sebe navenek, a přeorientováním jejich zájmu o sebe sama směrem k péči o ostatní v rámci organizace a širšího společenství.

Jak se stát vůdcem dle servant leadershipu?

Podle bývalého prezidenta Centra Roberta K. Greenleafa Larryho C. Spearse, je toto 10 nejdůležitějších charakteristik sloužících vůdců:

  • naslouchání
  • empatie
  • uzdravování
  • uvědomění
  • přesvědčování
  • konceptualizace
  • předvídavost
  • správcovství
  • závazek k růstu lidí
  • budování komunity

Sloužící lídři mají pravděpodobně více angažovaných zaměstnanců a lepší vztahy se členy týmu a dalšími zúčastněnými stranami než lídři, kteří nestaví zájmy ostatních nad své vlastní. Služebníkem jste tehdy, když se soustředíte na potřeby druhých, a teprve pak na své vlastní. Je to spíše dlouhodobější přístup k vedení než technika, kterou si můžete osvojit v konkrétních situacích. Proto ji můžete používat s jinými styly vedení.

Konec moci a autorit

Na problematiku moci a autority se začíná nahlížet nově a kriticky a lidé se začínají učit, i když jen pomalu, navazovat vzájemné vztahy méně nátlakově, a především více tvořivě. Objevuje se nový morální princip, podle něhož jediná autorita, která si zaslouží loajalitu, je ta, kterou vedený dobrovolně a vědomě poskytuje vedoucímu.

Tedy ti, kdo se rozhodnou řídit touto zásadou, nebudou bezmyšlenkovitě přijímat autoritu stávajících institucí. Spíše budou svobodně reagovat pouze na jednotlivce, kteří jsou vybráni jako vedoucí, protože se osvědčili jako služebníci a je jim důvěřováno. V míře, v jaké tento princip v budoucnu převládne, budou jedinými skutečně životaschopnými institucemi ty, které budou převážně vedeny služebníky.

Souboj stylů vedení

Ve srovnání s různými styly vedení má servant leadership některé společné charakteristiky s transformačním vedením, ale s některými rozdíly. Transformační lídři jsou vysoce kompetentní, poskytují jasný a přesvědčivý program a inspirují následovníky k jeho plnění. Na rozdíl od transformačního lídra, který se zaměřuje na cíle organizace, se však servant leader zaměřuje na své následovníky.

Sloužící lídr sice nemá zvláštní náklonnost k abstraktní korporaci nebo organizaci, ale má bezpodmínečný zájem o ty, kteří tuto organizaci tvoří. V návaznosti na toto rozlišení se toto vůdcovství nezaměřuje na výkon následovníků, ale na rozvoj jejich pozitivních postojů a chování.

Produktivita a výkon

Z toho vyplývá potřeba vyjasnit přímý a zprostředkovaný vztah mezi servant leadershipem a individuálním výkonem včetně plnění úkolů. Tento leadership nepřímo ovlivňuje výkonnost úkolů, protože manažeři poskytují autonomii a soběstačnost, což vede k vyšší úrovni výkonnosti jejich podřízených. Další studie identifikovaly pozitivní vliv leadershipu na výkonnost týmu a výkonnost organizací a jednotlivce.

Sloužící vedoucí jsou pevně přesvědčeni, že mají povinnost spravovat. Jsou zaměřeni na lidi a cení si služby druhým obecně. V organizačním prostředí věří v každého zaměstnance a chovají se k němu s respektem a pokorou. Zaměstnanci dávají příležitost vykonávat smysluplnou práci. Bylo zjištěno, že příznivé postoje zaměstnanců k jejich nadřízeným souvisejí s produktivitou zaměstnanců.

Jelikož chování vedoucího má vliv na výkonnost podřízených, podřízení mají vysokou úroveň angažovanosti a loajality, což může potenciálně přispět k vyšší úrovni produktivity.

Existuje také narůstající literatura, která spojuje servant leadership s vedením orientovaným na inovace. Se sdílením znalostí mezi zaměstnanci. Výsledky byly také empiricky podpořeny, například v oblasti zákaznických služeb. Byla prokázána rostoucí kvalita a výkonnost, spokojenost zákazníků a prosociální chování orientované na zákazníka atd.

Zdá se, že sloužící leadership je obzvláště vhodný pro ty organizace, které touží po dlouhodobém růstu, jejichž cílem je prospěšnost pro všechny zúčastněné strany, na rozdíl od zaměření na krátkodobé profity pro všechny zúčastněné strany. Praktici musí pochopit, že sloužící leadership má nepřímý vliv na výsledky organizace.

Lídři se zaměřují na své svěřené zaměstnance tak, aby dosáhli svého plného potenciálu, aby se stali zmocněnými zvládat úkoly a rozhodnutí samostatně a kteří se přizpůsobí společnému sdílení a kultuře služby.

„Pokorný manažer nepopírá svou moc, pouze si uvědomuje to, že moc jim proudí a on není jejím zdrojem.“

Zdroje

Kniha Firma jsou lidé
Petr Kmošek
Petr Kmošekhttps://www.kmosek.com
Od roku 2010 pomáhám podnikatelům, českým firmám i mezinárodním společnostem dostat z týmů ty nejlepší výkony. Pomůžu vaší společnosti s řízením lidských zdrojů. Společně objevíme cesty, jak zlepšit výkon zaměstnanců a zlepšit fungování vaší firmy. Provedu vás podnikatelskou krizí a seznámím s postupy, jak jí čelit. Jsem zakladatel Institutu rodinných firem a autorem knihy „Firma jsou lidé, lidé jsou síla!“

Vaše hodnocení a recenze článku

Hodnocení článku

Přehled hodnocení článku (0)

Tento článek zatím nemá žádné hodnocení.
Vložit příspěvek do záložek
Přečíst později

Odebírejte novinky, články, podcasty, kurzy a přednášky

Aktuální články

Podcast

Témata článků

Další články