Vždy mě fascinují témata, která ukazují, jak jsme jako společnost schopni fungovat v složitých sociálních podmínkách. Protože je má profese spojena s tématem lidské práce, je i toto téma mým oblíbeným. V dnešním článku chci psát o Kowloonu, známém také jako Kaulungské opevněné město.
Kowloon – Kaulungské město
V době svého největšího rozkvětu v 90. letech 20. století žilo v hongkongském Kowloon opevněném městě asi 50 000 lidí. Počet obyvatel je na poměry malých měst nezanedbatelný, ale to, co toto město významně odlišovalo od ostatních měst byla jeho velikost a hustota. Na ploše pouhých 2,6 hektaru se v této malé enklávě nacházelo 1 255 000 lidí na kilometr čtvereční, což z ní činilo nejhustší město na světě.
Pro srovnání, New York se může pochlubit přibližně 11 300 obyvateli na kilometr čtvereční, zatímco Manila, nejhustěji osídlená obec současnosti, dosahuje maximálního počtu přibližně 42 000 obyvatel.
Kowloon byl postaven jako malá vojenská pevnost na přelomu 19. a 20. století. Když ji čínská a anglická vláda po druhé světové válce opustily, přilákalo toto místo uprchlíky a lidi, kteří hledali cenově dostupné bydlení. Prakticky bez jediného architekta nebo stavebního dozoru, se městské centrum rozrůstalo, lidé vršili budovy jednu na druhou a umisťovali nové stavby mezi ty stávající, aby se přizpůsobili rostoucímu počtu obyvatel a nerozšiřovali se za hranice původní pevnosti.
V centru města tak zůstalo jen malé místo společenského prostoru, a tak se Kowloon rychle proměnil v labyrint obchodů, služeb a bytů propojených úzkými schodišti a průchody mezi budovami. Namísto toho, aby se obyvatelé pohybovali po městě uličkami a ulicemi, procházeli stavbami pomocí úzkých chodeb, které jako by se neustále dynamicky proměňovaly, což způsobilo, že mnozí označovali Kowloon za „živý organismus“.
Město s kriminalitou a špatnými životními podmínkami
Město se postupně změnilo v chudinskou čtvrť s kriminalitou a špatnými životními podmínkami a v roce 1994 bylo definitivně srovnáno se zemí. Před demolicí však tým japonských výzkumníků pečlivě zdokumentoval architektonický zázrak, který se stal jakousi ikonou, jež inspirovala různé umělce.
Kvalita života obyvatel
Kvalita života se na celém světě měří pomocí různých stupnic od národů až po města. V současné době se tyto statistiky často používají k podpoře ekonomického rozvoje města. Tato hlediska pro určení kvality života pro danou lokalitu mohou také pomoci měřit štěstí v ní a spokojenost s ní.
V roce 1995 provedl Bowling studii o tom, co tvoří nejdůležitější aspekty života pro lidi žijící ve Velké Británii, a zjistil, že mezi tři nejdůležitější aspekty patří vztahy s rodinou nebo příbuznými, následované vlastním zdravím případně zdravím blízké osoby a financemi nebo životní úrovní včetně bydlení.
Průzkum nám také ukázal, že z dvanácti aspektů byly jako nejméně důležité při určování kvality života hodnoceny environmentální aspekty, jako je hluk, bezpečnost a čistota. Jinými slovy, Bowlingův průzkum ukázal, že spokojenost s okolním prostředím není pro celkové štěstí průměrného Brita tak důležitá jako jeho bydlení. (zdroj)
V čem byl Kowloon unikátní
Právě ta komplexnost uspořádání jednotek ve městě zajišťovala jejím obyvatelům pocit soukromí, a tím zvyšovala jejich spokojenost s komunitou. Návrh těchto vzájemně se prolínajících jednotek účinně propojoval lidi a vytvářel tak komunitu v rámci města a umožňoval vzájemnou spolupráci.
Jinými slovy, kvalita života v rámci tohoto města pravděpodobně nebyla tak špatná, jak ji podle výše uvedených údajů a historických vyprávění líčí většina studií nebo médií, které se svezou na temné straně tohoto místa. Kaulungské město přinejmenším splňovalo různá důležitá kritéria životní spokojenosti. To nemuselo nutně platit pro nákladnější soukromé bydlení mimo. Lidé si vydělávali na živobytí uvnitř opevněného města, v továrnách vyrábějících oblečení, plastové květiny a občerstvení, které se prodávaly mimo enklávu.
Abych vám přiblížil, že i v těchto drsných podmínkách nalezli lidé svá útočiště nebo zde dokonce mohli podnikat, v takto stísněných a drsných podmínkách objevil jsem knihu s názvem Kowloon City, který nakreslila výtvarnice Hitomi Terasawa, aby zachovala jeho památku. Ilustrace nahlíží do kompaktní čtvrti, zahlédne úzké taneční sály, prádlo visící z balkonů a celé továrny schované ve stísněných prostorách. (zdroj)
Závěr
Jak říká Sae-lee Suraj, který provozuje tradiční restauraci a v Hongkongu žije od roku 1991: „Děti chodily na střechy a skákaly z budovy na budovu nebo jsme na střechu tahali vyhozené matrace a skákali po nich. Byla to veselá doba.“ (zdroj)
Přestože bylo Kaulungské město vnímáno jako chaotické a nebezpečné místo, při bližším pohledu se ukazuje, že i přes tyto zjevné nevýhody zde existovaly určité faktory, které podporovaly vznik a udržení funkčního a dynamického prostředí.
Dle mě jedním z nejvýznamnějších aspektů, který přispíval k úspěchu, byla silná komunita a vzájemná soudržnost obyvatel. Vzhledem k tomu, že většina obyvatel čelila podobným výzvám a problémům, vznikala mezi nimi přirozená solidarita. Lidé si pomáhali navzájem, vytvářeli neformální sítě podpory a sdíleli zdroje. Tato komunita byla základem pro udržení stability a řádu ve zdánlivě chaotickém prostředí.
Mnoho obyvatel města provozovalo malé podniky, často bez oficiálních povolení nebo regulací. Tento jejich podnikatelský duch byl poháněn potřebou přežití a ekonomického zajištění. Lidé zde tak provozovali různé obchody, restaurace, dílny a poskytovali služby, které byly často levnější a dostupnější než ve zbytku Hongkongu.
Obyvatelé také museli čelit problémům s infrastrukturou, bezpečností a hygienou, což je nutilo být vynalézaví a flexibilní. Tato schopnost rychle se přizpůsobit novým výzvám a najít efektivní řešení byla klíčovým faktorem úspěchu v tomto prostředí. Vznikaly zde nové formy bydlení, komunitních prostor a podnikání, které byly přizpůsobeny specifickým podmínkám a potřebám obyvatel.
Absence vládního dohledu znamenala, že lidé měli větší míru kontroly nad svými životy a podnikáním. Mohli si vytvářet vlastní pravidla a struktury, které lépe vyhovovaly jejich potřebám a okolnostem, ano možná i toto dalo onen negativní prostor pro vznik mafie, gangů apod., ale pro řadu obyvatel byla tato autonomie často spojena s pocitem vlastnictví a odpovědnosti za místní komunitu a prostředí. Kaulungské město je pro mě příkladem toho, jak i v nehostinných podmínkách může vzniknout dynamické a prosperující prostředí.
- Zdroj fotografie: https://www.forbes.com/sites/geoffreymorrison/2019/12/04/goodbye-to-japans-homage-to-hong-kongs-kowloon-walled-city/ a https://baldnomad.com/
Další zdroje
- Girard, Greg, a Ian Lambot. City of Darkness: Life in Kowloon Walled City. Watermark Publications, 1993.
