V mnoha firmách a hlavně v hlavách manažerů a lídrů pořád přežívá nebezpečný mýtus: že silní lidé neukazují emoce. Že vůdci nepochybují, necítí únavu, nejsou frustrovaní. A pokud ano, mají to hlavně „nedávat najevo“.
Video: Slabost je to, co potlačuješ
Jenže realita je jiná. Skutečná slabost není v tom, že cítíme bolest, únavu, nejistotu nebo strach. Skutečná slabost začíná tam, kde to popíráme. Kde hrajeme roli někoho, kým nejsme – jen abychom vyhověli očekáváním.
Lidé ve vašem týmu to přitom cítí. Atmosféra ve firmě není o tom, co říkáme, ale o tom, co zadržujeme. A ta celá „hra na siláky“ má vysokou cenu: ztrácíme důvěru, vztahy a nakonec i sebe. Opravdové vedení začíná tam, kde si dovolíme říct: „Dneska to nedávám.“ Ne jako slabost, ale jako výzvu ke spojení. Když lídr přestane předstírat, dává tím druhým prostor, aby se i oni mohli uvolnit a být sami sebou. A právě tehdy začíná růst – lidský i týmový.
