Směrnice, která má přinutit zaměstnavatele skrze transparentnost odměňování: každá organizace nad 100 zaměstnanců bude muset zveřejňovat genderový platový rozdíl tzv. gender pay gap a objasňovat rozdíly v odměňování a umožnit zaměstnancům znát platové rámce. Čeští zaměstnavatelé ji musejí transponovat do zákonů do června 2026.

Náš komentář: 

1. Tahle směrnice je na papíře krásně etická a rovnostářská, ale v praxi na českém trhu práce přinese řadu třaskavých situací. V prostředí, kde jsou mzdy tradičně tabu a kde firmy často vyjednávají individuálně podle možností a ochoty uchazeče, bude zveřejnění platových rámců znamenat doslova otevření další Pandořiny skříňky.
2. Zavedením transparentnosti mzdových rámců a reportování gender pay gap povede k tomu, že se zaměstnanci začnou navzájem porovnávat – ne vždy spravedlivě, protože rozdíly mohou být dané výkonem, odpovědností nebo odborností, kterou není snadné změřit. V českých firmách to může místo rovnosti přinést závist a další odchody zaměstnanců.
3. Dalším tématem je přetahování lidí na napjatém trhu práce. V oborech s nedostatkem odborníků IT, energetika atd. může dojít k přetahování lidí jen na základě znalosti platových pásem konkurence. Menší firmy budou mít ještě větší problém si lidi udržet nebo naopak hladina firmy nad 100 zaměstnanců může být pro malou firmu překonatelná, pokud to jejich marže atd. umožňuje.  
4. Firmy, které dnes lákají talenty nadprůměrnou nabídkou, budou muset pečlivě zdůvodňovat, proč někdo z nováčků dostává víc než stará parta zaměstnanců. Tenhle moment může být pro atmosféru firem velice výbušný.
5. Další EU administrativní zátěž, protože sběr a vyhodnocování dat, interní audity, příprava reportů, prakticky další trvalá agenda. 

Zdroj: https://eur-lex.europa.eu/eli/dir/2023/970/oj/eng

Zpět na hlavní stránku slovníku