Fredo efekt je jev pojmenovaný americkou výzkumnicí Kim Eddleston (Northeastern University) podle fiktivní postavy Freda Corleoneho z románu a filmu Kmotr, který zdědil moc, ale nikoli schopnosti potřebné k jejímu naplnění. V kontextu rodinných firem označuje situaci, kdy je nástupce vybrán na základě příbuzenství nebo prvorozenství — nikoli na základě prokázaných schopností a reálné připravenosti.
Takoví nástupci jsou si mnohdy příliš jisti vlastními schopnostmi, aniž by si to dokázali kriticky ověřit, a výzkum ukazuje, že nejúčinnějšími nástupci jsou rodinní členové s přímou, hlubokou zkušeností z práce ve firmě. Fredo efekt je paradoxně nejčastější u firem s dominantním, silným zakladatelem — děti vyrůstají v jeho stínu, bez příležitosti si ověřit vlastní kompetence v prostředí mimo rodinný podnik. Méně než polovina rodinných firem má připraven krizový plán nástupnictví, který by definoval a připravil dalšího v řadě.
