Sticky baton, je originální metafora popisující situaci, kdy zakladatel rodinné firmy formálně předá vedení nástupci, ale fakticky si udržuje kontrolu: kolík je předán, ale ruka zakladatele na něm zůstane přilepena. Výraz vychází z klasického přirovnání nástupnictví ke štafetovému závodu — podle Johna Davise (Harvard Business School) by měl zakladatel předat kolík ne tehdy, kdy je sám připraven odejít, ale tehdy, kdy je nástupce připraven vést.
Lepivý štafetový kolík nastává tehdy, kdy zakladatel tuto zásadu nedodržuje — přechod probíhá formálně, ale nástupce nemá skutečnou autoritu rozhodovat, protože zakladatel se stále vrací ke klíčovým rozhodnutím nebo je nepřímo zpochybňuje. Tento stav je pro nástupce jedním z nejdestruktivnějších — přebírá odpovědnost bez skutečné moci, zatímco zaměstnanci přirozeně hledají rozhodnutí u toho, kdo byl zdrojem autority doposud. Lepivý štafetový kolík je přímým důsledkem founderitis a stínu zakladatele kombinovaných s nedostatečným plánováním přechodu.
