Jedná se o způsob psychického trýznění v pracovním životě, kdy dochází k nepřátelským a neetickým formám komunikace a ataku na osobní integritu napadeného ve formě systematického, cílevědomého a především opakovaného útoku na určitou osobu.

Mobbing

Nepřátelská a neetická komunikace má za cíl dotlačit vybraného jedince do defenzivní pozice, ponížit, vyloučit ho z kolektivu, znevážit a donutit tak k odchodu z pracoviště. Útoky velmi často bývají bez náležité příčiny a většinou se nevztahují ke konkrétní činnosti oběti. Soustavný tlak je vyvíjen bez ohledu na to, jakou činnost zaměstnanec vykonává či jaké je jeho chování na pracovišti. Výrazně mu však ztěžuje či znemožňuje plnění pracovních povinností.

Heinz Leymann, odborný psycholog práce, mobbing označil a definoval jako „psychoteror“. Podle něho lze o mobbingu hovořit tehdy, jestliže se na postiženého útočí alespoň jednou týdně nejméně po dobu půl roku a útoky provádí jedna nebo více osob.

Nárůst mobbingu

Výzkumy ukazují, že nárůst mobbingu je přímo úměrný rostoucí agresivitě a stresu ve společnosti, ekonomické situaci a míře nezaměstnanosti. Také se mnohem častěji vyskytuje mezi duševně pracujícími a ve větších podnicích se složitější organizační strukturou.