Lewinova klasifikace stylů vůdcovství je teorie vytvořená v prvopočátcích zkoumání leadershipu. Lewin vymezili tři styly vůdcovství:
1) autokratický
2) demokratický
3) laissez-faire
Vedoucí, který užívá autokratický styl, diktuje, co má kdo dělat, a veškerá rozhodnutí činí sám bez zřetele k názorům členů skupiny. Skupina se orientuje převážně na výkon. Vztahy mezi členy nejsou středem zájmu a nebývají příliš vřelé.
Leader užívající demokratický styl rovněž vede činnost skupiny, rozhodnutí ale diskutuje s ostatními členy. Podporuje spolupráci a oceňuje vlastní iniciativu členů. Atmosféra v týmu bývá přátelská, členové bývají činností zaujati. Proces společného rozhodování však může práci zpomalovat.
Na rozdíl od prvních dvou stylů, „laissez-faire“ leader se procesu rozhodování a řešení úkolů neúčastní, zasahuje do něj jen minimálně. Pouze určí cíl, kterého má skupina dosáhnout a nechává svým následovníkům volný prostor. Řešení problémů zde bývá často pomalé a neproduktivní. Styl leadera se může v průběhu času měnit. Ukazuje se, že změna z autokratického vůdcovství na demokratický může trvat déle než změna v opačném směru.
